Osm let se Snugpakem - od Afghánistánu až do Syrie
Poprvé jsem se s věcmi od firmy Snugpak setkal v Afghánistánu v roce 2007. Celkem nevzhledné bundy, které používali britští vojáci. Vypadali v nich jako v pytli a na první pohled rozhodně nepůsobily nijak atraktivně. Klasický armádní „shit", to bylo první, co mě napadlo. Rozhodně to nebylo nic, za co bych chtěl utratit peníze.
Foto: Členové jednotky SOG v Afghánistánu (uprostřed s bundou Snugpak)
Ke své první bundě jsem se dostal více méně náhodou. Mezi Brity byl velký zájem o české pouštní maskáče a další vybavení, celkem pravidelně probíhaly burzy oblečení a materiálu. V nabídce bylo ledacos, od maskáčů přes celty, spacáky a batohy, až pro různé cetky. Jeden z britských kolegů měl zájem o můj vojenský 30 l batoh vz. 95. Mně byl pro praktické využití celkem k ničemu (30 l batoh s jednou kapsou bez molle systému), takže proč ho nevyměnit, ale celta, kterou za něj nabízel, se mi nezdála dostatečná. Takže jsem chtěl, aby něco přihodil. Zamyslel se, a za chvíli přinesl malý silonový balíček. „Co to je?" Zeptal jsem se. „Bunda od Snugpak," odpověděl, a přitom se na mě díval jako na naprostého idiota, který to nezná. Následně začal tahat bundu z pytlíku, a mně to přišlo mi to jak v pohádce Tři oříšky pro Popelku, kdy se Popelka oblékala do šatů z oříšku. Z malého váčku před mýma očima skutečně vylezla celá bunda, a protože vypadala jako „funglovka", tak jsem si řekl, že to vyzkouším a obchod byl uzavřen. Vzhledem k její velikosti a váze jsem ji hodil na dno výjezdového batohu a nestaral se o ni. Vlastně jsem na ni úplně zapomněl.
Foto: Členové naší speciální jednotky SOG v Afghánistánu
Přišel podzim 2007, s ním i změna počasí, hlavně v noci se začalo výrazně ochlazovat a triko s blůzou již bylo nedostatečné. Seděl jsem na Tatře, klepal kosu a přemýšlel, co si ještě navléknout, když jsem si s sebou nic nevzal. Najednou vidím, jak řidič vytahuje bundu Snugpak , obléká si ji, a evidentně si začíná blahem chrochat. „Kdes to vzal?" Zeptal jsem se. „Koupil vole," zněla rychlá odpověď. S klesající teplotou jsem byl stále víc naštvaný sám na sebe, že jsem podcenil situaci. Najednou mi svitlo. Vždyť ji mám také! Zalovil jsem v batohu, oblékl bundu a začal se cítit výrazně lépe. Ten nevzhledný kus látky dokonale plnil svou funkci, izoloval před větrem a chladem a dokonale udržoval teplotní komfort.
Foto: Bunda Snugpak zajišťovala vždy tepelný komfort
Po návratu na základnu jsem začal slídit, co lze ještě sehnat od této firmy, protože ty věci se mi začínaly opravdu líbit. Na výměnu toho moc nebylo, takže jsem začal nakupovat. Postupně jsem si koupil ještě větrovku a malý spacák. Ten dokázal udržovat teplotní komfort, a navíc byl díky svým rozměrům a hmotnosti vhodnější pro operační použití než běžný armádní spacák.
Foto: Sýrie 2015 a spací pytel tactical
Po svém návratu jsem zůstal této značce věrný. Postupně jsem se vybavil různými věcmi od této firmy ve společnosti BULL a můžu říct, že jsem nikdy nelitoval. Tyto věci mě doprovází již osm let. Začal jsem je používat v Afghánistánu a i později při mé návštěvě Syrie na podzim tohoto roku jsem byl naprosto spokojen.
Foto: Sýrie 2015 a batoh Endurance
Rozhodně zde nejde o módní hit, ve kterém bych chodil do baru, ale pro praktické použití v drsných přírodních podmínkách mohu tyto věci jen doporučit. Myslím, že mi dá za pravdu každý, kdo si věci od firmy SNUGPAK už na vlastní kůži vyzkoušel.
Komentáře