Za druhé světové války patřil k nejúspěšnějším německým leteckým esům – ačkoli nesnášel zabíjení. Jeho úspěchy byly pro nacisty cennou propagandou, on však příznivcem režimu nebyl a dokonce se postavil i samotnému Hitlerovi. Vzhledem k počtu letadel, která sestřelil, jej pak potkala poněkud ironická smrt. Řeč je o Hans-Joachimovi Marseille.

Foto: Hans-Joachim Marseille u sestřeleného Hurricanu Mk IIB, pravděpodobně z 213. perutě RAF, únor 1942 | Bundesarchiv, Bild 101I-440-1313-03 / Oppitz / CC-BY-SA 3.0

Hans-Joachim Marseille se narodil 13. prosince 1919 v Berlíně. Co se týče jeho příjmení, byl potomkem francouzských hugenotů, kteří uprchli z Francie během čistky této sekty. Jeho otec Siegfried byl armádním důstojníkem za první světové války a generálem za druhé světové války. V roce 1941 se zúčastnil německé invaze do Ruska, kde zemřel. Ještě předtím však Siegfried seznámil svého syna s divokým nočním životem, který se měl mladému muži stát osudným.

Psali jsme:Americké drony byly nasazeny k ničení nepřítele již v roce 1944 – bez oslnivých výsledků

V případě Hans-Joachima se nepředpokládalo, že vstoupí do armády. Jako dítě byl spíše nemocný a málem zemřel na chřipku. Byl rozmazlovaný a hýčkaný a kvůli se tomu nikdy nenaučil respektovat autority a získal pověst líného, vzpurného a problémového studenta. To se do jisté míry změnilo, když 7. listopadu 1938 vstoupil do Luftwaffe. Ale ani jeho začátky nebyly bez incidentů. Během jednoho přeletu přistál na poli, aby si ulevil. Odstartoval právě ve chvíli, kdy se na něj přišla podívat skupina farmářů, aby zjistila, zda je v pořádku. Proud vzduchu od vrtule je zle pocuchal. Obratem si stěžovali, což vedlo k pilotově suspendaci.

Tento a mnoho dalších podobných incidentů ho zdržovalo v kariéře, zatímco jeho kolegové úspěšně šplhali po žebříčku a získávali hodnosti. V první listopadový den roku 1939 byl Marseille přidělen k 5. stíhací pilotní škole. K překvapení všech ji 18. července 1940 absolvoval s vynikajícím hodnocením a 24. srpna se zapojil do bitvy o Británii a sestřelil své první britské letadlo. Ovšem za cenu opuštění svého wingmana, za což se dostal do potíží. Jeho čtvrté vítězství se odehrálo 18. září. Opustil kvůli tomu ale svého velitele, který byl zabit. Což bylo ještě vážnější. Ale byla válka a Německo potřebovalo každého schopného muže, kterého mělo. A tak Marseille dosáhl dalších tří vítězství, než ho vyhodili a přeřadili k 52. stíhací eskadře. Ale v jeho přístupu se nic se nezměnilo.

Proto ho 24. prosince převeleli k JG 27 pod velitele skupiny Eduarda Neumanna. Neumann věděl, že Marseille je potížista, ale viděl jeho potenciál. Proto převelel nováčka do severní Afriky – kde si Marseille vyslouží titul „Hvězda Afriky“. Hans-Joachim miloval večírky a měl často příliš velkou kocovinu, než aby mohl létat. Na letišti kousek od libyjského Tripolisu ale jeho přístup změnil nedostatek volných žen. Uklidnil se a právě v severní Africe se naučil zdokonalovat své schopnosti stal se především vynikajícím střelcem.

Při střelbě na nepřátelský stroj musíte mířit nikoli na místo, kde právě je, ale na místo, kde se bude nacházet, až tam doletí projektily. To nebylo nic nového, ale Marseille se stal mistrem v odhadu a na svou kořist útočil z velkého úhlu, z pozic, odkud nepřítel útok neočekával. Na pravidla a doktríny vzdušného boje nedbal a na nepřítele střílel často z bezprostřední blízkosti. Díky tomu spotřeboval mnohem méně nábojů než většina ostatních pilotů – v průměru asi 15 na jeden zásah. Do února 1942 dosáhl 50 vítězství. Do konce června jich bylo již 101.

Psali jsme:Debut americké armády během první světové války: Bitva u Cantigny

V červnu byl poslán zpět do Německa, aby se setkal s Hitlerem. Během večírku, který pořádal Willy Messerschmitt (konstruktér stíhacího letounu Messerschmitt Bf 109), byl požádán, aby zahrál na klavír. Učinil tak, začal několika klasickými skladbami a poté přešel k americkému jazzu, který byl zakázán, protože ho Hitler považoval za „zvrhlý“. Nahněvaný Hitler odešel. Následující měsíc byl Marseille na dalším večírku, když zaslechl, jak úředníci mluví o Židech. To ho viditelně rozrušilo, protože jeho rodina se přátelila s židovským lékařem, který byl také u jeho porodu. Oficiální linie zněla, že Židé byli jednoduše posláni do východní Evropy. Marseille však věděl, že je to jinak.

V polovině srpna byl v Itálii, aby převzal ocenění od Benita Mussoliniho, načež zmizel. Gestapo ho nakonec našlo a přesvědčilo ho, aby se vrátil na svou základnu. V té době měl snoubenku a někteří historici se domnívají, že právě ona byla pákou, kterou na něj použili. Zřejmě to zabralo, protože 1. září sestřelil 17 letadel během pouhých tří letů a celkem jich sestřelil již neuvěřitelných 126. Je však třeba poznamenat, že Britové to popírají a tvrdí, že jeho vítězství bylo méně.

Ať už to bylo jakkoli, září 1942 bylo jeho nejproduktivnějším měsícem s neuvěřitelnými 54 sestřely. Osm letounů sestřelil během 10 minut – tento výkon představuje nejvíce sestřelů jediného pilota za den. To mu vyneslo jako odměnu mimo jiné Volkswagen Kübelwagen typ 82 a také hodnost Hauptmann (kapitán). Marseille se stal nejmladším pilotem, který tuto hodnost získal.

Ale zatímco se těšil z povýšení, darů a pochvaly, zabíjení ho trápilo. Občas se proletěl nad sestřeleným letadlem, aby zjistil, zda jeho pilot přežil. Pak napsal dopis, přeletěl nad pozicemi Spojenců a shodil ho. Součástí byly souřadnice, aby si mohli svého muže vyzvednout – bylo to něco, čemu říkal „pokání“ a co dělal proti rozkazům. A čím se také blížil duchem rytířské vzdušné válce v letech 1914–1918.

Přesto byly mocnosti Osy v přesile a Německu docházely kvalifikovaní piloti. Na rozdíl od Spojenců, kteří mohli své muže střídat a dopřát jim tolik potřebný odpočinek, si to Německo nemohlo dovolit. Do 26. září si Marseille připsal svůj 158. sestřel, ale přišlo ho to draho – byl tak vyčerpaný, že sotva dokázal vystoupit z letadla. Chtěli ho poslat zpět do Německa na dovolenou, na projev, který měl mít Hitler. Marseille odmítl s tím, že ho jeho muži potřebují.

30. září 1942 se jeho kokpit za letu náhle začal plnit kouřem. Nemohl se vrátit na základnu, vyskočil a zasáhla ho směrovka jeho Messerschmittu. Ke zděšení přihlížejících spolubojovníků dopadl na zem asi 6 km jižně od Sidi Abdel Rahman, aniž by vůbec otevřel padák. Marseille, který se svým Messerschmittem Bf 109 sestřelil 158 letadel (ačkoli je to rozporováno), se stal jeho 159. obětí.

Zdroj: warhistoryonline.com