EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Admirál Leahy, náčelník štábu vrchního velitele, byl ostře proti svržení atomových bomb na Japonsko

 31. 08. 2022      kategorie: Vojenská historie      16 komentářů

Během druhé světové války sloužili v amerických ozbrojených silách generálové a admirálové jako MacArthur, Halsey, Nimitz a Eisenhower, kteří prosluli svými schopnostmi a vydobyli si tak slávu. Existoval však také jeden muž, který byl poněkud v pozadí a kterému naslouchal i sám prezident. Admirál William D. Leahy byl osobním přítelem prezidenta Franklina D. Roosevelta, a přestože tento admirál odešel v roce 1939 do výslužby, Roosevelt se však na tohoto důvěrníka často obracel, aby mu pomohl s vedením války.

Admirál Leahy měl podle všeho velký vliv a pomáhal  prezidentovi při různě obtížných válečných rozhodnutích. Avšak ohledně jednoho konkrétního, velmi těžkého rozhodnutí tento admirál nedokázal prezidenta přesvědčit, aby se přiklonil na jeho stranu – jednalo se o rozhodnutí svrhnout atomové bomby na Japonsko.

Atomic_bombing_of_JapanFoto: Atomový hřib nad Hirošimou (vlevo) a Nagasaki | Wikimedia Commons / Public domain

William Leahy, který se narodil v irsko-americké rodině v Iowě v roce 1875, šel ve stopách svého otce, který sloužil v armádě (veterán z občanské války) a studoval na vojenské akademii ve West Pointo. Následně pokračoval ve studiu na Námořní akademii Spojených států, kdy v roce 1897 tuto školu absolvoval.

Leahy pak sloužil jako poddůstojník na palubě USS Oregon a během své dlouhé a bohaté vojenské kariéry se osobně zúčastnil pouze jediného boje, když Oregon obeplul slavnou Magellanovu úžinu a dorazil do bitvy o Santiago během španělsko-americké války. V roce 1899 byl Leahy jmenován praporčíkem a během následujících osmi let sloužil na 11 různých lodích, včetně těch, které byly nasazeny během Boxerského povstání v Číně. V roce 1907 nastoupil jako instruktor na Námořní akademii Spojených států amerických v oboru chemie a fyziky.

V roce 1909 se vrátil na moře a před vypuknutím 1. světové války sloužil v různých námořních a administrativních funkcích. V této době navázal blízký vztah s tehdejším náměstkem ministra námořnictva Franklinem D. Rooseveltem. Po vstupu Ameriky do 1. světové války se Leahy v roce 1918 ocitl ve velení transportní lodi USS Princess Matoika. Během tohoto působení by mu byl udělen Námořní kříž za velení při přepravě vojáků do Francie přes vody zamořené ponorkami.

Po válce se Leahy střídavě věnoval službě na moři a vysokým administrativním funkcím v rámci ministerstva námořnictva. V roce 1936 pak vztyčil na palubě bitevní lodi USS California jako vrchní velitel bojových sil vlajku admirála se čtyřmi hvězdičkami.

V roce 1937 byl jmenován náčelníkem námořních operací. V této funkci působil dva roky, kdy se snažil připravit námořnictvo na budoucí konflikt, který se zdál být na obzoru. Admirál Leahy byl sice v roce 1939 zařazen na seznam vysloužilců, avšak jeho dlouholetý přítel Roosevelt mu již tehdy dával jasně najevo, aby se v případě vypuknutí války ve výslužbě příliš neusazoval. V roce 1939 Leahy působil jako guvernér Portorika a poté v roce 1941 jako velvyslanec ve Vichistické Francii, než byl počátkem roku 1942 odvolán zpět do Washingtonu.

Roosevelt, jeho přítel a vrchní velitel, si přál mít kontaktní osobu pro tři důležité náčelníky štábu, a to admirála Ernesta Kinga z námořnictva, generála George Marshalla z armády a generála Henryho Arnolda z armádního letectva. Uvádí se, že náčelníci štábu nebyli tomuto nápadu nakloněni, avšak nakonec souhlasili, aby byl pro tento úkol vybrán tehdy všeobecně respektovaný admirál Leahy.

V červenci 1942 byl admirál Leahy jmenován do funkce náčelníka štábu vrchního velitele. Ve skutečnosti to byl právě Leahy, kdo Rooseveltovi navrhl myšlenku Společného výboru náčelníků štábů (Joint Cheifs of Staff), protože tento výbor umožňoval lepší koordinaci válečného úsilí.

Jak válka pokračovala, admirál Leahy byl téměř vždy po Rooseveltově boku. Cestoval s ním na Blízký východ na teheránskou konferenci a pomáhal mu celkově řídit politiku, která měla nejen vést válku, ale také připravit půdu pro poválečný svět.

Leahy byl považován za tak klíčovou postavu válečného úsilí, že byl požádán, aby se během invaze v den D vylodění spojenců v Normandii (6. června 1944) vrátil zpět domů do Iowy, aby tak přesvědčil německé agenty, že k útoku v brzké době nedojde. Mělo se totiž za to, že tak monumentální útok, jako byla invaze spojenců v Normandii, nemůže proběhnout, dokud nebude admirál Leahy zase zpět po boku prezidenta Roosevelta.

V prosinci 1944 byl Leahy povýšen na prvního admirála námořnictva Spojených států. Navzdory své pětihvězdičkové hodnosti a velmi osobním vztahům s prezidentem se však tehdy Leahymu nepodařilo Roosevelta přimět, aby s ním souhlasil v otázce svržení atomové bomby na Japonsko.

Admirál Leahy věřil, že Japonsko je již na pokraji porážky a že je lze přemluvit ke kapitulaci bez svržení atomové bomby a bez následné invaze do země. Když Roosevelt v dubnu 1945 zemřel, Leahy pokračoval ve své službě, avšak změnit názor ohledně svržení atomových bomb na Japonsko nedokázal ani u následujícího amerického prezidenta Trumana. Truman tak nakonec ono osudové rozhodnutí učinil.

Admirál Leahy následně shození atomových bomb komentoval takto: "Jsem toho názoru, že použití této barbarské zbraně v Hirošimě a Nagasaki nám v naší válce proti Japonsku nijak materiálně nepomohlo. Japonci již byli poraženi a připraveni kapitulovat díky účinné námořní blokádě a úspěšnému bombardování konvenčními zbraněmi... Můj vlastní pocit byl, že tím, že jsme ji použili jako první, jsme přijali etický standard běžný pro barbary temného středověku. Nebyl jsem naučen vést války tímto způsobem a války se nedají vyhrát masakrováním žen a dětí."

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav.Flek

14. 09. 2022, 21:13

pro pb :

Diky za informaci. Asi neexistuji zadne pochybnosti o tom, jak apokalypticky vypadala Hirosima bezprostredne po svrzeni atomove bomby. Ovsem asi velmi podobne vypadalo Tokio po naletu 325 americkych bombarderu B-29 dne 9. brezna 1945. V rozpoutane ohnive bouri zemrelo vice osob, nez po jadernem uderu na Hirosimu. Podobne rozpoutane ohnive boure nad Hamburkem (1943) nebo Drazdany (1945) si vyzadaly desetisice obeti, nektere z nich umiraly za straslivych okolnosti - napr. ve snaze ukryt se pred plameny naskakali lide do kasen, kde vsak teplota vody vystoupala zahy na bod varu, tak se v podstate uvarili...

pb

13. 09. 2022, 09:33

Pro ty koho zajímá, jak to vypadalo v Hirošimě po svržení atomové bomby, dávám info o silné knize. Další kniha níže jde ještě dál a popisuje, jak bezprostřední časy po výbuchu, tak i to, co se v Hirošimě dělo postupně v letech, taktéž silné čtení. Obě knihy jso staršího data a jsou v knihovnách a antikvariátech.

Deník z Hirošimy, Mičihiko Hačija, Podtitul: Zápisky japonského lékaře od 6. srpna do 30. září 1945Deník japonského lékaře je přímým svědectvím o svržení atomové pumy na Hirošimu.
https://www.databazeknih.cz/knihy/denik-z-hirosimy-23769

Paprsky z popela, Robert Jungk
Příběh města, které vstalo z mrtvých. Kniha o znovuzrození města, zničeného atomovým výbuchem, je zpracována na základě osobních výpovědí, deníků a rozhovorů s těmi, kteří přežili zkázu Hirošimy. Vydává otřesné svědectví o hrůze, utrpení, chaosu, morálním rozkladu a rezignaci, ale i o obětavosti těch, kteří pomáhali vybudovat město z trosek.
https://www.databazeknih.cz/knihy/paprsky-z-popela-69295

Z Hirošimy nejsou skoro vůbec žádné fotky z prvního měsíce po svržení atom. bomby. Jsou pak měsíců potom, kdy už docházelo k čištění města od trosek. Popisované haldy mrtvol ve vzpomínkách také nikde nejsou. V Jungkově knize je k tomu napsáno, že fotografové nebyli schopni fotit.

Vaclav Flek

02. 09. 2022, 19:49

pro nobody :

Diky za reakci, ja to ovsem vidim stale tak, jak jsem to puvodne napsal, mozna jsem se ponekud nepresne vyjadril. Podstata je v tom, ze pri analyze velkych vylodovacich operaci, at jiz v Evrope ci v Pacifiku, vznikaly zapadnim Spojencum v relativnim meritku (tedy pomeru poctu ztrat ku poctu vsech nasazenych muzu) mnohem lehci ztraty, nez pri bojich mensich jednotek o male atoly v Pacifiku. Nechci popisovat, proc tomu tak bylo, ale je to fakt, ktery spolu s vyraznou unavou Japoncu z valky vedl k tomu, ze se dal brzky pad Japonska ocekavat. Byla to asi analogie nemeckeho vojaka, ktery houzevnate bojoval u Moskvy, Stalingradu nebo v Normandii, ale na obranu Berlina jiz nemel sil. Ja proto optimismu americkych generalu verim, zvlaste pokud jej vyjadril tak zkuseny velitel jako Douglas MacArthur, povereny velenim cele invaze do Japonska. Nastesti se jiz nikdy nedozvime, jak by to dopadlo, ovsem triumfalni prijeti MacArthura v cele okupacni armady v Japonsku o mnohem svedci.

Vaclav Flek

02. 09. 2022, 19:38

pro MXM :

Za prve nechapu, proc vam dela potize oslovit mne pod jmenem, ktery se prihlasuji do diskuse Z meho pohledu je to projev elementarni slusnosti. Za druhe se priznam, ze pokud nekde nahodou narazim na urazlivy a pejorativni vyraz "hitlerovec" , prestanu danou stat nebo diskusi sledovat, nebot to vnimam jako autorovi priznani k nedostatku objektivity. Nastesti je to v soucasne dobe velmi ridke, vetsiny autoru to chape stejne nako ja, a tomuto vyrazu se vyhyba.

Z tohoto duvodu jiz nemam zajem o dalsi diskusi, jenom chci sdelit, ze vubec neverim nicemu z toho, o cem pisete. To je videt treba na tom, jak malo toho vite o Stalinovi. Vzdy vystupoval jako clen vedeni bolsevisticke, pozdeji komunisticke strany, pripadne jako hlava sovetskeho statu, a nikdy nezduraznoval svuj gruzinsky puvod, ani nechtel pro Gruzii specialni vyhody. Byl to proste typicky "homo sovieticus", sovetsky clovek.

nobody

02. 09. 2022, 14:01

Vaclav Flek
rad by som veril optimizmu americkych generalov. Tych niektorych. Otazkou je, ci to je v sulade so skusenostami, ktore ziskali pri bojoch na jednotlivych ostrovoch, kde Japonci bojovali do uplneho znicenia bez ohladu na nedostatok vsetkeho a ev. isli az do kanibalizmu.
Dalsia vec je, ze Japonsko v stave, v ktorom bolo, by polahky zdecimovalo prepuknutie nejakej epidemie - ponicena krajina, nedostatok stravy a materialu atd. su podmienky na vypuknutie niecoho takeho a vyrazne zvysuju ucinky. Co polahky mohlo mat daleko tazsie nasledky nez ony 2 nuklearne utoky. Na co "milovnici mieru" neuveritelne radi zabudaju.

MXM

02. 09. 2022, 01:05

Flek: nesouhlas - od začátku válku plánovali hitlerovci jako vyhlazovací oproti "válčení podle pravidel" s Anglií a Francií. Ani s Ukrajinci co je vítali chlebem a solí neplánovali lepší osud - viz gaulaiter Koch co byl tam znám jako "zlý pes" a byl na to přízvisko od ukrajinců pyšný.
Tedy pokud by jim přichystali soudruzi podobný osud tak jsou dnes z Německa jen široké lány a latifundie. A pohnojené čím si dovedete představit.
To že si vzali oblast kolem Královce byla víceméně jen symbolická platba, zbytek pruských zemí získalo Polsko které tím zvrátilo tisíciletou kolonizaci Němci (skoro), protože polsko-srbsko-slovanské území sahalo až k Berlínu.
Když se to vezme kolem a kolem tak vlastně Stalin - gruzínec udělal maximum k čemu se žádný car a král nedostal - vyrvání těchto zemí z rukou germánské kolonizace a vržení těžké tisícileté práce zpět a to nejen v Polsku ale i v českých zemích. Ač se prezentoval jako komunista tak výsledky jeho práce jsou pro panslavisty tak vlastenecké jako nikoho jiného...

Vaclav Flek

01. 09. 2022, 20:49

pro pb :

K vasemu vyjadreni : "... Pouziti tech bomb rozpoutalo na tech mistech nevidanou hrůzu...", se domnivam, ze vse je treba videt v souvislostech:

Pokud vezmu vahu naplne pouze tristivo-trhavych bomb, shozenych zapadnimi Spojenci v prubehu valky na Nemecko (tedy nepocitam ty zapalne o srovnatelne vaze, vyjde mi, ze se jednalo o ekvivalent 115 hirosimskych bomb (!). Myslim, ze k tomu jiz asi neni co dodat.

Jinak designovany velitel cele invazni operace do Japonska, petihvezdickovy general MacArthur, byl presvedcen, ze se japonsky odpor brzy zhrouti pro unavu a vycerpani, stejne jako se zhroutil ten nemecky (prinejmensim na fronte proti zapadnim Spojencum) v roce 1945. Mam mnoho duvodu tomuto nazoru verit, a tedy nesouhlasit s tim, co uvadite a tuhem japonskem odporu.

Vaclav Flek

01. 09. 2022, 20:33

pro MXM :

Nesouhlasim s vasim vyjadrenim : "...Třeba takoví Sověti měli vlastně právo naložit s Němci tak jak plánovali oni se sovětským Ruskem...".

Pokud ja vim, tak Ruda armada po dosazeni nemeckeho uzemi zabijela civilisty, v hromadnem meritku znasilnovala zeny, vcetne nezletilych divek a bezostysne rabovala. Navic si pripojila nemecke uzemi (cast Vychodniho Pruska), ktere nikdy nebylo soucasti Ruske rise. Tolik realita. Naproti tomu vsechny nemecke plany zustaly pouhymi plany. Brutality, ktere se na sovetskem uzemi dely, vyplyvaly predevsim z desive reality protipartyzanske valky a samozrejme nijak neomluvitelne genocidy zidovskeho obyvatelstva. Ovsem nesouhlasim s tim, kdyz se zlo omlouva tim, ze se ho dopousti take druha strana. Tato valka byla prezentovana jako souboj Dobra se Zlem, coz ocividne nebyla !.

Pokud se tyce "lidskeho" admirala Leahyho, odkazuji na svou vcerejsi odpoved jinemu diskutujicimu: "Je pravdou, ze nalet na Tokio dne 9. brezna 1945 zabil v rozpoutanem ohnivem pekle mnohem vice osob, nez atomove bombardovani Hirosimy, takze schvalovat zapalne utoky generala Curtisse LeMay na japonska mesta, a zaroven se tvarit, ze atomova zbran je nehumanni, zavani pokrytectvim."

pb

01. 09. 2022, 06:43

Z knih historie faktu, románů i dokumentů vzpomínek na 2sv. válku, Japonsko armáda a lidé v Japonsku se připravovali na invazi i boj, skoleni a vycvik boje obyvstelstva, podilani deti do vnitrozemi atd. Ke kapitulaci nestacilo svrzeni jedne bomby, ale k presvedceni jap. vojenskych spicek a cisare bylo treba dvou. Tem na obycejnych lidech moc nezalezelo, jak v Japonsku, tak v okupovanych statech. Lide v Japonsku tou valkou dost stradali, armada mela vetsi dostatek a lide za svoje utrapy armadni predstavitele moc v lasce nemeli. Cisare meli v ucte, ten zil v bubline a buh vi jake mel informace a zda by lehce vyhlasil kapitulaci.
Na druhou stranu pricteme-li k tomu v te dobe nezdolneho japonskeho ducha a mentalitu poslusnosti, je mozne si oduvodnene myslet, ze Japonsko by se dale uporne branilo.
Pouziti tech bomb rozpoutalo na tech mistech nevidanou hrůzu a lide vojaci a v drtive vetsine civiliste a i velmi male deti umirali hned ale i postupne i v nasledujich tydnech v podminkach bez pomoci, bez dostatku vody a jidla na popaleniny a ozareni. Hirosima byla mistem sute a hald mrtvol. Zaniklo nahle spousta rodu a rodin. Tezko soudit, co by. USA pouzitim tech zbrani se stali barbary.

MXM

01. 09. 2022, 01:34

admirál byl jedinec co preferoval lidství narozdíl od barbarství SPojenců i OSY. Nejtěžší je že když někdo začne s vyhlazovací válkou se nepřidat - to je zatěžkávací zkouška etiky a morálky. Bohužel Američané v ní propadli. Prostě vzali to co je jednodušší a levnější - to odpovídá jejích naturelu.
Třeba takoví Sověti měli vlastně právo naložit s Němci tak jak plánovali oni se sovětským Ruskem podle zásady oko za oko. Nakonec je nechali poměrně lacino existovat jako nárazníkový protektorát. Naopak Američany Japonci nikdy vážně neohrozili, jen jejich koloniální říši - a přesto bez výčitek použili ty nejhorší zbraně ve svém arzenálu. Dala by se pochopit pomstychtivost když by obléhali Washington nebo vyplenili LA/NY ale toto už bylo daleko za čárou.

Vaclav Flek

01. 09. 2022, 00:29

pro Aja :

Predpokladam, ze svym vyjadrenim: "...nedošlo k nutnému vyhlazení Japonců za oběti miliónů spojenců..." opakujete to otrepane klise, ze by invaze na japonske ostrovy stala zivoty jednoho milionu Americanu. To ovsem z vojenskych odborniku v USA v te dobe nikdo netvrdil, slo o vyroky nekterych zurnalistu, ktere se vsak dostaly do obecneho podvedomi. Sam designovany velitel invaze do Japonska, petihvezdickovy general MacArthur predpokladal americke ztraty v horizontu nekolika desitek tisic muzu, s tim souhlasil i jeho stab po vyhodnoceni vsech relevantnich velkych vysadkovych operaci (Normandie, Filipiny, Okinawa...).

Stejne jako vy, ani ja nesouhlasim s nazorem diskutujiciho "liberal shark", ovsem z uplne jineho duvodu. On tam prece pise o naletech, tedy o necem, co nemohlo byt "bezne po tisicileti...". Na rozdil od vas ja proti Nemcum nic nemam, v Berline jsem zil tri roky a stale tam mam kamarady.

Vaclav Flek

01. 09. 2022, 00:17

pro Im Bier steckt Wahrheit

Vase vyjadreni : "Použití AB konec války neurychlilo..." je samozrejme mylne. Spocitejte si, jak dlouho jiz predtim trvala valka v Pacifiku, a jak rychle byla ukoncena po svrzeni dvou atomovych bomb. Rika se tomu casova a pricinna kauzalita. Pokud se domnivate, ze to byla pouha nahoda, je to vas nazor, na ktery jiz reagovat nebudu.

Vaclav Flek

01. 09. 2022, 00:12

pro liberal shark :

S vasi prvni a druhou vetou souhlasim. Skoda, ze jste u toho neskoncil, nebot tu treti vetu odmitam. Myslim, ze masove zabijeni civilistu ve velkych bombardovacich ofenzivach zavedli prave zapadni Spojenci, v prve rade Britove, kteri od zacatku utocili na plosne cile, a pozdeji take Americane, kteri se zpocatku snazili cilit na vojenske objekty, aby pozdeji na tuto snahu rezignovali.

Je pravdou, ze nalet na Tokio dne 9. brezna 1945 zabil v rozpoutanem ohnivem pekle mnohem vice osob, nez atomove bombardovani Hirosimy, takze schvalovat zapalne utoky Curtisse Le May na japonska mesta, a zaroven se tvarit ze, ze atomova zbran je nehumanni, zavani pokrytectvim.

Im Bier steckt Wahrheit

31. 08. 2022, 12:19

Admirál William D. Leahy byl osobním přítelem prezidenta Franklina a moudrý člověk. Použití AB konec války neurychlilo.
Zbytečně byli zavražděny deseti tisice Japonců.

Aja

31. 08. 2022, 12:18

"Japonci již byli poraženi a připraveni kapitulovat..." Akorát to těm japoncům nikdo neřekl. Štěstí, že nebylo po jeho a nedošlo k nutnému vyhlazení Japonců za oběti miliónů spojenců. Všichni víme jak bojovali Němci, tak teď si to odhodlání vynásobte deseti.
re liberal shark: "Tento standard ovšem zavedli Němci..." Takdy nemám němce rád, ale nebudu jim připisovat zásluhy za zavedení něčeho, co bylo běžné po tisicíletí...

liberal shark

31. 08. 2022, 10:50

Admirál Leahy se imho dopustil logické chyby - hromadné masakrování japonských žen a dětí už v té době bylo běžné - viz velké nálety na Tokio a další města s použitím zápalných bomb. Desetitisíce mrtvých a města vypálená do základů. Tento standard ovšem zavedli Němci a Japonci, takže morální ohledy nebyly na místě.