Indické vojenské letectvo objednalo v Rusku větší množství leteckých protiletadlových řízených střel středního dosahu řady R-27 (Alamo), a to v celkové ceně asi 218 milionů dolarů. Střely jsou určeny pro víceúčelové bojové letouny typu Suchoj Su-30MKI. 

Foto: Střela R-27T | V. Kuzmin / CC BY-NC-ND

Doplnění zásob výzbroje letadel indického vojenského letectva bylo nezbytné po spotřebování značného počtu střel během leteckých bitev s pákistánským letectvem v nedávné době.

Psali jsme:Komický příběh o hře na kočku a na myš mezi ukrajinskou SBU a ruskou FSB

Po posledních konfliktech s Pákistánem indické vojenské letectvo podepsalo smlouvy na leteckou výzbroj v ceně v celkové výši přesahující 1,12 miliardy dolarů. Asi před měsícem podepsalo smlouvu na nákup 300 ruských střel krátkého dosahu R-73 (Archer) a 400 střel středního dosahu R-77 (Adder). Náklady na pořízení těchto dvou typů střel a blíže nespecifikovaného množství protiradiolokačních střel Ch-31P dosáhly výše 700 milionů dolarů.

Foto: Německý MiG-29 při odpalu střely R-27 | Wikimedia Commons

Letecké protiletadlové řízené střely středního až dlouhého doletu R-27 existují v dlouhé řadě verzí. Za základní se považují verze - R-27R s poloaktivní radiolokační naváděcí hlavicí (vyžaduje ozařování cíle radiolokátorem letounu), R-27T s pasivní infračervenou samonaváděcí hlavicí a R-27P s pasivní radiolokační samonaváděcí hlavicí (je určena především proti letounům AWACS). Verze s větším doletem a větší letovou rychlostí (tzv. Energetické – E) nesou označení R-27ER, R-27ET a R-27EP. Tyto „E“ verze se vyznačují větší délkou a větším průměrem těla ve své zadní části. Všechny výše uvedené verze střel R-27 jsou Ruskem nabízeny na zbrojním trhu a vyváženy v mírně degradovaným provedeních s přidaným indexem „1“ v označení (R1, T1, P1, ER1, ET1, EP1).

Foto: Raketa R-27R s poloaktivním radiolokačním naváděním | Wikimedia Commons

Psali jsme:Čína v polovině roku představí stealth bombardér H-20

Mezi delší verze rodiny R-27 patří ještě střela s označením R-27EM, která představuje mírně zdokonalené provedení verze R-27ER a je určena především pro námořní letouny díky své schopnosti navádění i na velmi malé cíle letící těsně nad vodní hladinou, a verze R-27AE s aktivní radiolokační naváděcí hlavicí.  Indie nakupuje nové řízené střely řady R-27 také z Ukrajiny. V roce 2014 jich v této zemi pořídila asi 360 kusů. 

Vympel R-27

Vympel R-27 (kód NATO "AA-10 Alamo") je v SSSR vyvinutá protiletadlová řízená střela vzduch-vzduch středního až dlouhého dosahu.

Podle verze může být střela R-27 s infračerveným naváděním na cíl (R-27T), s poloaktivním radiolokační naváděním (R-27R) a aktivním radiolokační naváděním (R-27AE). Může být nesena stíhacími letouny MiG-29 a Su-27 a pozdější verzí stíhacího letadla MiG-23, resp. MiG-23MLD. Vympel R-27 je vyráběna Ruskem a Ukrajinou. Licenci na její výrobu odkoupila od Ukrajiny také Čína, i když její verze má rozdílný aktivní radiolokátor převzatý ze střely R-77, na který má licenci z Ruska.

Foto: R-73Ae, R-27R1(AeR1), R-27T1(AeT1) a Ch-59MAe at MACS, Žukovski, 1999 | Wikimedia Commons

Některé ruské zdroje uvádějí, že během války v Perském zálivu v letech 1990-1991 sestřelil irácký MiG-29 pomocí rakety R-27R americký bombardér B-52G s přezdívkou "In Harm's Way". Podle USAF byl tento incident označen jako palba vlastním letectvem.