Křižník USS Houston neměl proti přesile šanci – Australané si jeho statečného boje cení dodnes
Během druhé světové války se na moři odehrál velký počet více či méně známých bitev. Mezi úvodní střetnutí války v Pacifiku patří heroicky vybojovaná bitva v Sundském průlivu z přelomu února a března 1942. Jejím cílem ze spojenecké strany bylo zabránit japonskému vylodění na ostrově Jáva. Nejsilnější spojeneckou lodí zde byl těžký křižník USS Houston. Do té doby jedna z nejúspěšnějších lodí amerického námořnictva. V Sundském průlivu ji však štěstí opustilo. Přesila byla příliš velká.
Stavba těžkého křižníku USS Houston začala v Newport News ve Virginii v květnu 1928. Spuštěn na vodu byl v září 1929 a do služby uveden v březnu 1930. Loď náležela do třídy Northampton spolu s Chesterem, Louisville, Chicagem a Augustou. Northampton byl potopen 30. listopadu 1942 u Tassafarongy, Chicago 29. ledna 1943 u Rennellova ostrova. Nás však zajímá slavný osud křižníku Houston.
Foto: USS Houston (CA-30) v roce 1935 s prezidentem Rooseveltem na palubě | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain
Jeho vůbec prvním úkolem bylo působit jako odstrašující prostředek během války mezi Čínou a Japonskem v roce 1931 – silná loď měla v případě potřeby bránit americké zájmy v oblasti. Houston také posloužil při cestě prezidenta Roosevelta z Annapolisu v Marylandu přes Karibik a poté do Portlandu v Oregonu v roce 1935. Před odplutím na Filipínské ostrovy v roce 1940 strávil nějaký čas v Pearl Harboru. Křižník se poté stal vlajkovou lodí Asijské flotily, které velel admirál Thomas C. Hart.
V noci před útokem na Pearl Harbor Houston odplul z Filipín do Darwinu v Austrálii. Netrvalo dlouho a křižník se do války zapojil přímo obranou Nizozemské východní Indie – 4. února 1942 se zúčastnil bitvy v Makassarském průlivu, který spojuje Jávské a Celebeské moře. Bitva nedopadla pro Spojence dobře. Úkolem svazu pod velením nizozemského kontradmirála Doormana na vlajkovém lehkém křižníku De Ruyter bylo vyhledat a zničit japonský invazní konvoj. Namísto toho byly spojenecké lodě objeveny japonským námořním letectvem a vystaveny útoku 37 bombardérů. Houston dostal zásah, který vyřadil jeho třetí věž. Japonský konvoj unikl.
Při své další akci se Houston připojil ke konvoji, který převážel vojáky k posílení obrany Timoru. Cestou konvoj čelil 15. února 1942 japonskému leteckému útoku – obsluhy protiletadlových děl křižníku Houston se toho dne vyznamenaly a sestřelily sedm ze 44 letounů druhé japonské vlny.
S narůstajícími ztrátami se velitel nizozemského svazu Karel Doorman zoufale snažil průběh tažení zvrátit, ale čelil značné přesile. Rozhodl se zaútočit na konvoj japonských lodí, který směřoval k Jávě. Spojenci nasadili deset torpédoborců spolu s křižníky Houston, Perth, De Ruyter, Exeter a Java, prakticky všechny hladinové síly, které v oblasti měli k dispozici. A 27. února 1942 svedli proti čtrnácti japonským torpédoborcům a čtyřem křižníkům rozhodující bitvu v Jávském moři.
Spojenecké síly byly Japonci brzy přemoženy. Dva spojenecké křižníky, Java a De Ruyter, byly potopeny spolu se třemi torpédoborci. Japonci zaznamenaly škody na jediném poškozeném torpédoborci. Doorman byl během bitvy na palubě své vlajkové lodi zabit. Před potopením De Ruyteru nařídil Houstonu a Perthu, aby se stáhly do Tanjong Prioku.
Po zničující bitvě v Jávském moři Houston zoufale potřeboval doplnit munici a natankovat palivo. Lodi se podařilo dosáhnout Tanjong Prioku, ale v oblasti byl munice a paliva nedostatek. Loď tedy zamířila k Tjilatjapu v naději, že tam bude mít větší štěstí. Houston měl plout do Tjilatjapu přes Sundskou úžinu, vodní plochu, o které se domnívali, že je bez japonských lodí.
Křižník plující s Perthem v doprovodu jediného torpédoborce se však brzy dostal do kontaktu s japonským torpédoborcem Fubuki. Ten proti spojeneckým lodím vypustil devět torpéd, jimž se křižníky vyhnuly... a vějíř nebezpečných japonských torpéd vplul do sestavy kotvících japonských transportních lodí a několik jich potopil. Tím však spojenecké úspěchy toho dne končily. Když se americké lodě střetly s torpédoborcem, objevily se další nepřátelské lodě – těžké křižníky Mogami a Mikuma, lehký křižník Natori a osm dalších torpédoborců. Perth a Houston se staly terčem mohutné palby. Rozstřílené křižníky byly opuštěny a oba klesly na dno moře. Členové posádky, kteří přežili (368 z 1064) byli zajati japonskými silami a převezeni do zajateckých táborů.
Kapitán Albert H. Rooks, velitel křižníku, šel ke dnu s lodí. Posmrtně mu byla udělena Medaile cti. Kaplan George H. Rentz nabídl svou záchrannou vestu mladému námořníkovi. Posmrtně mu byl udělen Námořní kříž. Posádky Perthu i Houstonu jsou v Austrálii uctívány ve Svatyni vzpomínek v Melbourne. V roce 2014 při cvičení objevili potápěči amerického námořnictva spolu s indonéským personálem pozůstatky lodi. Ta stále leží na dně Jávského moře.
Zdroj: warhistoryonline
Komentáře
Vaclav Flek
20. 05. 2022, 21:51Podobne clanky o bitve v Javskem mori pocatkem roku 1942 se zde objevuji pomerne casto. Na teto bitve je zajimave, ze japonske letectvo tentokrat hralo malou roli, a cely stret prakticky rozhodlo mistrovstvi japonskych delostrelcu a odpalovacu torped. Clanek je celkem vecny, jen mne udivuje to zduraznovani nepratelske prevahy. Coz nepatri k hlavnim zasadam vojenskeho a namorniho umeni vytvoreni prevahy ve spravny cas na spravnem miste ? Ostatne ta prevaha nebyla drtiva, jak nakonec vyplyva ze samotneho clanku. A ted to hlavni - pokud tedy zapadni spojenci bojovali "hrdinne", jak asi bojovali jejich japonsti protivnici? Zbabele ? Jsem si jist, ze o nic mene hrdinsky, a bezesporu prinejmensim se stejnym nasazenim. Jinymi slovy, pokud by se clanku ubralo trochu patosu pri chvale jedne z bojujicich stran, bezesporu by to prispelo ke zdani vetsi objektivity a textu prospelo.
Marty
20. 05. 2022, 17:16Petr
možná na lodích jako USS Houston a podobných, měli posádky větší motivaci, věděli proč a za co bojují, na Moskvě si třeba byly vědomi nesmyslnosti celé války ve které stojí na straně agresora :-)
Petr
20. 05. 2022, 16:53Když čte člověk tyhle příběhy a porovná to např. s potopením křižníku Moskva, tak čumí. Dříve námořníci bojovali do posledního dechu, doslova na plovoucích troskách lodí. Dnes křižník Moskvu opustili námořníci v takovém spěchu, že zapomněli vypnout vodní děla na zadní palubě. Asi měli rozehrané nějaké hry.