Z pódia do války a zpět: Skutečný příběh Donalda Pleasence, letce a hvězdy Velkého útěku
Na prvním snímku, pocházejícím ze slavného filmu režiséra Johna Sturgese z roku 1963 „Velký útěk“, inspirovaného událostmi spojenými s útěkem spojeneckých letců ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu, který se odehrál v noci z 24. na 25. března 1944 i v dnech předtím a potom, je britský herec Donald Pleasence. V oscarovém snímku ztvárnil poručíka Colina Blytheho. Co měl Blythe i jeho filmový představitel společného? Oba byli příslušníky RAF – a oba padli do nepřátelského zajetí.
Foto: Supermarine Spitfire, britský stíhací letoun sloužící od roku 1938 po celou druhou světovou válku | Britannica
Budoucí úspěšný herec Donald Pleasence se narodil 5. října 1919 do rodiny železničáře ve Worksopu v anglickém Nottinghamshiru. Už od dětství se rád předváděl a často recitoval básně. Po maturitě však nemohl zahájit studium na Královské akademii dramatických umění, protože i přes zjevný talent nezískal stipendium. Donald proto, snad pod tlakem svého otce, nastoupil na krátké, zhruba osmnáctiměsíční působení u železnice.
V polovině 30. let však dostal nabídku pracovat jako asistent režie a příležitostný herec v divadle na ostrově Jersey. Pleasence zavětřil jedinečnou příležitost, jak se konečně dostat ke svému milovanému divadlu a hraní. V roce 1939, ve věku dvaceti let, debutoval ve hře „Wuthering Heights“. Sklidil zaslouženou chválu, ale z úspěchu nakonec těžit nebude – vypuká totiž druhá světová válka.
Dne 3. září 1939 vyhlašuje vláda Velké Británie válku nacistickému Německu, které o tři dny dříve napadlo Polsko. Veškerá divadelní činnost je záhy zrušena. Z dvacetiletého mladíka, který se těšil na kariéru úspěšného herce, se stává zapřisáhlý pacifista, kterému se příčí vstoupit do ozbrojených sil Jeho Veličenstva. Donald Pleasence následujících šest měsíců pracuje jako dřevorubec. Těžko říct, co ho nakonec přimělo změnit názor – zda těžká manuální práce, nebo vlastenecké cítění – ale Donald nakonec do armády vstupuje. Stává se příslušníkem Královského letectva (RAF). Ve výcviku je určen radiooperátorem těžkých bombardérů. Po absolvování výcvikového programu slouží u 166. bombardovací perutě na strojích Avro Lancaster.
- bombardovací peruť RAF
Tato jednotka byla ve své historii zformována celkem třikrát. Poprvé v červnu 1918 se stala první perutí britského letectva vyzbrojenou těžkými bombardéry (Handley Page V/1500), s nimiž se chystala k útokům na Berlín. V roce 1919 byla rozpuštěna. Opětovné reaktivace se dočkala v roce 1936 a byla přemístěna na letiště Leconfield v Yorkshiru, odkud později operovala i během druhé světové války.
V letech 1936–1940 byla cvičnou jednotkou létající na strojích Whitley. Dne 27. ledna 1943 se stala bojovou perutí vyzbrojenou dvoumotorovými bombardéry Vickers Wellington, s nimiž v rámci 1. skupiny Velitelství bombardovacího letectva prováděla noční nálety na nepřátelské cíle – prvním byl přístav ve francouzském Lorientu. V září 1943 byla přezbrojena na čtyřmotorové Lancastery. Definitivně byla tato peruť s buldokem ve znaku rozpuštěna v listopadu 1945.
Donald Pleasence nastupuje k 166. peruti právě v době, kdy již létala na letounech Avro Lancaster Mk. I a III. V roce 1944 je jeho stroj nad Francií sestřelen. Donald má štěstí – zkázu bombardéru přežije, avšak upadá do německého zajetí. Následující rok je válečným zajatcem v táboře Stalag Luft I nedaleko Barthu v Západním Pomořansku. Dne 30. dubna 1945 je zde spolu s dalšími devíti tisíci spojeneckými letci, převážně Američany, osvobozen postupujícími jednotkami Rudé armády.
Po skončení války se Donald vrací k divadlu. V 50. letech si zahraje na Broadwayi v New Yorku a postupně se začíná prosazovat i ve filmu a televizi. Nakonec se objeví ve více než 200 filmech. Čtyřikrát ženatý otec tří dcer umírá 2. února 1995 na komplikace po operaci srdce ve francouzském Saint-Paul-de-Vence ve věku 75 let.
Zdroj: Britannica
Komentáře