V dalším díle naší oblíbené minisérie Orlice po válce, ve které si připomínáme poválečné využití německého válečného materiálu, si přiblížíme poválečné využití ikonické německé pušky Mauser 98k. 

Foto: Puška Mauser Kar98k | Wikimedia Commons / Public domain 

Psali jsme:V Nagasaki byla spuštěna na vodu fregata Nagara. Desátá loď třídy Mogami

Po skončení první světové války disponovala německá armáda puškami společnosti Mauser, konkrétně se jednalo nejvíce o typy Gewehr 98, Karabiner 98a a Karabiner 98b. Puška Gewehr 98 a karabiny vytvořené na jejím základě se lišily od modelu Gewehr 1888 ve vylepšené konstrukci mechanismu závěru a posuvu a také v upraveném způsobu nabíjení. V roce 1935 vstoupila do služby puška Mauser 98k ráže 7,92 mm, lépe známá jako Karabiner 98k nebo K98k. Tato puška používala úspěšná technická řešení dříve implementovaná v modelech Standardmodell (Mauser Model 1924/33) a Karabiner 98b. Navzdory tomu, že z názvu může vyplývat, že šlo o karabinu, ve skutečnosti se jednalo o pěchotní pušku standardní velikosti. 

Ve srovnání s původním modelem Gewehr 98 přijatým v roce 1898 měla puška K98k kratší hlaveň (600 mm místo původních 740 mm). Délka pažby byla mírně zkrácena a bylo přidáno vybrání pro umístění zahnuté napínací rukojeti závěru. 

Od roku 1940 se v podniku Waffenwerke Brünn, původní Zbrojovce Brno začíná vyrábět puška Gebirgsjägerkarabiner Gewehr 33/40, což byla zkrácená puška určená pro výsadkáře a horské myslivce. Hlaveň dosahovala délky 490 mm, celková délka poté 995 mm. 

Foto: Po válce se pušky vyráběly v Jugoslávii pod názvem M-48. Na fotce Vojáci brigády Poglavnikovy gardy | Wikimedia Commons / Public domain 

Psali jsme:Test nového českého vozidla PERUN 4x4 určeného pro naši speciální jednotku 601. skss

Továrna Mauser Oberndorf vyráběla podle vojenských standardů také malý počet karabin se sklopnou pažbou (Klappschaft) a odnímatelnou hlavní (Abnehmbarer Lauf). 

Koncem roku 1944 začala výroba zjednodušené verze K98k, známé jako Kriegsmodell („válečný model“). Jednalo se o verzi vyvinutou na základě co nejnižší ceny a náročnosti výroby. Kvůli použití levnějších materiálů se výrazně snížila životnost hlavně a zhoršila se také přesnost. 

Pušky K98k byly vyráběny celkem v deseti závodech v moderním Německu, Rakousku, a České republice. Kromě toho se K98k s drobnými úpravami a někdy komorovanými pro jiné ráže vyráběl ve Švédsku, Argentině, Španělsku, Íránu, Peru, Chile a Mexiku. 

Celkem od roku 1935 do roku 1945 německé podniky a továrny na okupovaných územích vyprodukovaly více než 14 milionů pušek. K tomuto číslu musíme ještě přičíst i pušky Mauser vyrobené v Německu před rokem 1935 a ukořistěné pušky z jiných zemí. 

Vyráběla se i odstřelovací verze s puškohledy ZF39, ZF41 a ZF43. Celkem bylo pro německé ozbrojené síly vyrobeno asi 132 000 odstřelovacích pušek. 

Pojďme se ale podívat na poválečné využití těchto pušek. 

V roce 1946 skončily výrobní závody Mauser v Oberndorfu ve francouzské okupační zóně, kdy francouzské úřady rozhodly továrnu zavřít. Nevyužité zásoby byly využity k vyzbrojení francouzských vojáků, policie, ale i prodeji do zahraničí. Továrna Mauser, která se nacházela na předměstí Berlína a ležela v sovětské okupační zóně, pokračovala ve výrobě pušek pro nově vzniklou lidovou policii NDR. Pušky byly využívány k vyzbrojení tzv. Kampfgruppen der Arbeiterklasse „Bojových skupin dělnické třídy“, což byly vycvičené bojové zálohy a byly vyzbrojeny lehkou pěchotní výzbrojí. Na přelomu 40. a 50. let některé pušky československé armádě předala i Zbrojovka Brno, ovšem není jasné, zda se jednalo o nově vyrobené kusy, nebo jen o složení za války vyrobených komponentů. 

Foto: Spojenci po válce ukořistili obrovské množství pušek Mauser | Wikimedia Commons / Public domain 

Největším výrobcem v poválečném období byla jugoslávská společnost Crvena Zastava. Ta pušky vyráběla pod označením M-48, zatímco zkompletované pušky z německých komponent byly označeny M-98/48. V roce 1952 byla představena verze M-48A, která měla za úkol snížit výrobní náklady a zjednodušit výrobní proces. Vznikla i exportní puška pod označením M-48VO. Jediný rozdíl byla absence vyražených označení a sériových čísel na závěru. To si tam měl vyrazit až zákazník. Výroba probíhala až do roku 1965 a zákazníky byli Egypt, Myanmar, Sýrie, Indonésie a Irák. 

Některé země, které měly pušky Mauser ve své výzbroji je také modifikovalo podle svých potřeb. Například Norsko sv pušky v 50. letech překomorovalo na americkou ráži .30-06 Springfield (7,62×63 mm). Po té, co byl náboj .308 Winchester (7,62 × 51 mm), také známý jako 7,62 NATO přijat jako standardní ráží NATO byly pušky členských zemí znovu překomorovány. 

Největším uživatelem byl ale Sovětský svaz. Ten během války ukořistil přes 3 miliony pušek a více než 2 miliardy nábojů do pušek ráže 7,92 mm. Pušky byly zakonzervovány a uloženy do mobilizačních skladů pro případ další války. 

Německé pušky byly velmi žádané na celosvětovém trhu se zbraněmi, protože jich bylo hodně a jejich cena tak byla nízká a zákazníky se staly chudší státy, které oceňovaly jak nízkou cenu, tak ale i spolehlivost pušek Mauser. Navzdory tomu, že se v poválečném období začaly objevovat spíše poloautomatické pušky, opakovací pušky Mauser zůstaly ve službě v desítkách zemí Evropy, Asie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky a Středního východu. Můžeme je například dodnes vidět u afrických kmenů, kdy jsou nazí válečníci vyzbrojeni buď oštěpem, nebo puškou Mauser. 

Sovětský svaz předal značnou část ukořistěných pušek svému spojenci, kterým byla Komunistická lidově osvobozenecká armáda Číny, která vedla boj o moc s Kuomintangem. Vzhledem k tomu, že Čína od 30. let 20. století vyráběla německé pušky a náboje ráže 7,92 mm v licenci, nebyly s převodem ukořistěných pušek K98k dodaných ze SSSR žádné problémy. Značný počet pušek K98k měla během korejské války k dispozici jak armáda KLDR, tak i čínští dobrovolníci. Pušky Mauser byly používány v ozbrojených silách komunistické Číny a Severní Koreje až do poloviny 60. let a byly drženy v záloze až do konce 80. let. 

Francie využila pušky K98k k vyzbrojení pomocných sborů v Indočíně a Alžírsku. Policejní síly pařížské prefektury a republikánský bezpečnostní sbor používaly pušky až do roku 1992, kde byly spolu s francouzskými puškami MAS Modèle 36 vybaveny puškovými granátomety ke střelbě granátů se slzným plynem. 

Pušky využíval i Vietcong, přičemž se jednalo o pušky darované jak Čínou, tak i SSSR. 

Významným držitelem byl i nově vzniklý Izrael. V lednu 1948 Izrael podepsal s Československem smlouvu na dodávku 4 500 kusů pušek K98k a československých vz.24 a 5 milionů nábojů. Celkem Československo dodalo Izraeli 25 000 pušek a přes 54 milionů nábojů k nim.

Foto: Významným uživatelem se stal také Izrael, kam Československo dodalo 25 000 pušek Muser | Wikimedia Commons / Public domain 

Portugalsko získalo na počátku 50. let desítky tisíc použitých pušek K98k, které byly následně použity k vyzbrojení personálu zapojeného do proti povstaleckých operací v Africe v letech 1961 až 1974. V portugalské armádě byly německé pušky označeny jako Espingarda 8 mm Mauser m/938. V druhé polovině 60. let 20. století byly Mausery u frontových jednotek nahrazeny moderními puškami G3 a FN FAL. Ale Mauser m/938 zůstal ve službě u pomocných, policejních a domorodých jednotek až do konce koloniálních válek. 

Velký počet pušek měl ve výzbroji i Afghánistán, který na počátku 50. let získal velké množství použitých zbraní německé výroby, které si zabojovaly i proti sovětským invazním silám v 80. letech. 

Německé pušky využívaly i prakticky všechny arabské země v boji proti Izraeli. Na konci osmdesátých let ovšem byla většina pušek Mauser umístěna do skladů, kde jsou dodnes. Známá je také fotografie Saddáma Husajna, jak pózuje s jugoslávskou puškou M-48.

                                            Foto: Slavná fotogrtafie Saddama Husseina z 80. let s puškou M-48 | Wikimedia Commons / Public domain 

Během íránsko-irácké války bylo iráckými silami zajato značné množství pušek Mauser, které se dostaly poté do výzbroje iráckých jednotek Fedayeen Saddam. Poté, co Bagdád padl do rukou amerických sil v dubnu 2003 bylo velké množství pušek zničených, ale některé sklady byly vyrabovány a dostaly se do rukou islamistů. 

Většina pušek vyrobených ve Třetí říši je již zničených. Ovšem před pár lety se na internetu objevily fotografie ve Severní Afriky, kde byl objeven sklad s velkým množstvím pušek, ovšem kvůli špatnému skladování byly již prakticky znehodnocené. Některé poválečné pušky ovšem můžeme do dnes vidět u vojenských či policejních jednotek zemí třetího světa, stejně tak i různých povstalců. V rozvinutých zemích se pušky Mauser využívají již jen jako výzbroj čestných stráží. 

Zbraň je v civilním sektoru populární v Rusku. V Rusku je tedy původní K98k nabízen civilním kupujícím pod názvem KO-98M1. Existuje ovšem i KO-98 – karabina komorovaná pro náboj .308 Win (7,62×51 mm). VPO-115 komorovaná pro náboj .30-06 Springfield (7,62×63 mm) a VPO-116M j komorovaná pro náboj .243 Winchester (6,2×52 mm). 

Od konce 90. let vyrábí pušky Mauser zbrojovka Jagdwaffen GmbH, dceřiná společnost SIG Sauer, jako lovecké karabiny Mauser M 98 a M 98 Magnum, které se konstrukčně v mnohém podobají pušce K98k, ale mají řadu vylepšení a pažbu z luxusního dřeva.

Foto: Puška je dodnes vyráběna v Rusku, kde je oblíbenou loveckou zbraní  | Wikimedia Commons / Public domain

Zdroj: topwar.ru