V prosinci 1944 spustil Hitler poslední velkou ofenzivu na západní frontě – útok v Ardenách. Mezi mnoha jednotkami, které se akce účastnily, byla i jedna složená z německých vojáků převlečených za Američany, vycvičených k sabotážím, šíření chaosu a dezinformací. Jednotka byla určena ke speciální operaci Greif a jejím velitelem nebyl nikdo jiný než slavný Otto Skorzeny.

Foto: Otto Skorzeny v Norimberku, 24. listopadu 1948 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Bývalý příslušník SAS, který měl zabít Pabla Escobara

Po vylodění Spojenců v Normandii a jejich postupu přes Francii se německá armáda ocitla pod obrovským tlakem. Hitler však stále věřil, že zvrat je možný. Rozhodl se pro odvážný tah – překvapivý útok skrze hustě zalesněné Ardeny, který měl za cíl rozdělit britsko-americké síly, dobýt Antverpy a vynutit si separátní mír na západě.

V rámci této ofenzivy měl Otto Skorzeny sehrát klíčovou roli. Hitler byl přesvědčen, že jedině nečekaný tah může přinést rozhodující efekt, a tak vznikla myšlenka využít přestrojené jednotky, které by operovaly v americkém týlu a šířily zmatek mezi nepřátelskými vojsky.

Skorzeny dostal rozkaz vytvořit speciální jednotku s krycím názvem Panzer Brigade 150. Jejím úkolem bylo proniknout v amerických uniformách do týlu Spojenců, manipulovat s dopravním značením, šířit falešné rozkazy, přepínat směrovky a přinášet dezinformace přímo mezi americké jednotky. V ideálním případě měla tato jednotka dokonce proniknout až k řece Mázě a zmocnit se klíčových mostů dříve, než je Spojenci stihnou zničit.

Pro tento účel byli vybráni vojáci s velmi dobrou znalostí angličtiny, amerických reálií a vojenské terminologie. Kromě výcviku a jazykových dovedností bylo potřeba také zajistit dostatek amerických uniforem, ukořistěných zbraní, výstroje a především techniky – zejména jeepů. Logistické problémy však plány značně omezovaly. Jak materiálové nedostatky, tak i nízký počet vhodně jazykově vybavených vojáků způsobily, že celkový rozsah operace musel být výrazně zúžen.

Psali jsme:Jomkipurská válka a bitva v Údolí slz aneb jak hrstka Centurionů a M48 zastavila arabskou obrněnou lavinu

Ačkoliv původní plán počítal i s tím, že Skorzeny osobně povede kompletně přestrojenou brigádu v úderu směrem k Mázě, situace na místě, nedostatek techniky i odpor Wehrmachtu vůči celému konceptu takového vedení boje vedly k tomu, že skutečné nasazení brigády proběhlo nakonec v klasických uniformách Waffen-SS a v přestrojení působily jen menší skupiny sabotérů.

Hlavní ofenziva začala 16. prosince 1944. Ve stejnou dobu pronikly za americké linie skupiny Skorzenyho sabotérů, rozdělené do malých týmů po několika mužích. V amerických uniformách, často v ukořistěných jeepech, operovali ve dne i v noci. Přehazovali dopravní značky, blokovali silnice, šířili falešné informace o německých jednotkách nebo předstírali, že jsou vojenští policisté, aby zmanipulovali pohyb amerických kolon.

V některých případech byli překvapivě úspěšní. Jeden z týmů například navedl americký tankový konvoj přímo do německé léčky. Jiným se podařilo vyvolat zmatek na klíčových křižovatkách. Přesto byla jejich celková efektivita velmi omezená. Většina týmů byla dříve či později odhalena – často kvůli drobným detailům, jako byla neobratná výslovnost, neznalost kulturních reálií nebo nesprávně použité vojenské výrazy.

Američané totiž na přítomnost sabotérů reagovali rychle. Zavedli přísné kontroly a začali klást vojákům otázky typu „Kdo vyhrál poslední Světovou sérii?“ nebo „Kde se nachází Times Square?“. Každý, kdo neodpověděl správně nebo působil podezřele, mohl skončit v provizorním vězení.

Celkem bylo zajato 44 německých sabotérů, z nichž 18 bylo později popraveno jako špioni podle Ženevských konvencí.

Zatímco jeho sabotéři operovali v přestrojení, Skorzeny sám vedl Panzer Brigade 150 ve standardní uniformě. Kvůli zpožděním, nedostatku materiálu a silnému americkému odporu se brigáda nikdy nedostala k řece Mázě. Její největší nasazení proběhlo u města Malmedy a v okolí vesnice Amel, kde byla po několika dnech těžkých bojů zastavena.

Skorzeny byl lehce zraněn a následně stažen z fronty. Přesto se operace Greif zapsala do historie – ne snad svým vojenským přínosem, ale tím, jaký chaos a nedůvěru zasela v řadách nepřítele.

Operace Greif měla v konečném důsledku spíše psychologický než strategický význam. Ačkoliv nedošlo k žádnému významnému narušení americké obrany nebo k dobytí klíčových mostů, mezi spojeneckými vojáky se rozšířila vlna nejistoty, paranoie a nervozity.

Po válce byl Skorzeny zajat a obžalován v rámci norimberských procesů – právě kvůli použití přestrojení a porušení pravidel války. Nakonec byl ale osvobozen, částečně díky výpovědi amerického důstojníka, který potvrdil, že sabotéři se nezapojili do přímého boje v převlecích, ale operovali v souladu s pravidly tajné války.

Co možná nevíte o operaci Greif

Operace Greif byla inspirována hollywoodskými filmy
Skorzeny později přiznal, že myšlenka přestrojených komand částečně vzešla z válečných filmů, které zobrazovaly odvážné infiltrace za nepřátelskou linií.

Většina sabotérů selhala kvůli detailům
Sabotéři byli často odhaleni kvůli nesprávnému používání amerického slangu, výslovnosti nebo třeba jen špatně oblečené přilbě.

Otázky o baseballu zachránily americké pozice
Spojenečtí vojáci kladli zadrženým „Američanům“ otázky typu: „Kdo vyhrál poslední Světovou sérii?“ – běžný Němec na to nedokázal odpovědět.

Sabotéři způsobili i dopravní nehodu generála Bradleye
Americký generál omylem zajel do uzavřené oblasti kvůli přeházeným směrovkám – málem se dostal do německé palby.

Popravy sabotérů vyvolaly právní dilema
Zajatí Němci byli považováni za špiony a popraveni, i když část mezinárodního práva o jejich statutu nebyla jednoznačná.

Skorzeny unikl odsouzení i díky svědectví Američanů
Při procesu v Norimberku ho hájil i americký důstojník, který potvrdil, že sabotéři nebojovali přímo v převlecích – čímž Skorzenymu zachránil život.

Zdroj: valka.cz, palba.cz