Během svého působení v americkém Senátu byl John McCain známý jako velmi svérázný politik. Tuto pověst si vysloužil tím, že si vždy stál za svým a uměl udržovat dobré vztahy s těmi, které by mnozí považovali za nepřátele. Takové jednání vyžadovalo jistou dávku odvahy. Pro McCaina, který měl zkušenost válečného zajatce během války ve Vietnamu, to však nebyl žádný problém. 

John McCain se narodil v roce 1936 na námořní letecké základně Coco Solo v zóně Panamského průplavu. Jeho otec, John "Jack" McCain ml., byl admirálem amerického námořnictva. Kvůli otcově profesi se syn v mládí často stěhoval a navštěvoval téměř 20 různých škol. Velkou roli v jeho vzdělávání sehrála jeho matka, díky které objevil zájem o historii.

Foto: McCain s prezidentem Nixonem po svém propuštění | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:O Adolfu Hitlerovi a osudu jednoho norimberského knihkupce

Během studia na Episkopální střední škole v Alexandrii ve Virginii si McCain vypěstoval image rázného chlapíka, mimo jiné díky svému zapojení do fotbalu a zápasení. Po maturitě chtěl jít ve stopách svého otce a navštěvoval Námořní akademii USA v Annapolisu ve státě Maryland. McCain byl sice bystrý mladík, ale studijními výkony nevynikal. Ve skutečnosti byl při promoci v roce 1958 zařazen na 894. místo z 899 studentů.

Po ukončení studia byl John McCain přidělen na námořní leteckou stanici Pensacola, kde zahájil výcvik námořního letce. Byl znám jako milovník večírků, který se možná dostatečně nesoustředil, a také jako podprůměrný pilot. Nebyl zařazen k elitním jednotkám stíhacích letounů a místo toho pilotoval bitevní letouny. Postupem času a nabývanými zkušenostmi se ale jeho schopnosti v kokpitu zlepšovaly.

V roce 1967 McCain požádal o bojové zařazení. Byl přidělen na USS Forrestal (CV-59), odkud létal na Douglasech A-4E Skyhawk u bitevní perutě 46 (VA-46). Jen několik měsíců poté, kdy loď připlula do Tonkinského zálivu se budoucí americký senátor nacházel v kokpitu svého A-4E, když došlo k nechtěnému odpálení střely Mk 32 "Zuni" (FFAR), která jeho letoun zasáhla.

McCainovi se sice podařilo z kokpitu uniknout, ale utrpěl zranění při následném výbuchu zavěšené bomby. Kvůli problémům se způsobem, jakým americké námořnictvo cvičilo námořníky pro řešení požárních situací, trvalo uhašení následného požáru déle, než mělo. Když se tak stalo, bylo zjištěno, že zahynulo 134 námořníků a stovky dalších byly zraněny.

Psali jsme:Co jedli američtí vojáci během Americké občanské války

Ještě před katastrofou na palubě Forrestalu začal McCain létat na mise v rámci operace Rolling Thunder, americké strategické bombardovací kampaně proti Severnímu Vietnamu. Vzhledem k poškození letadlové lodi požádal o jiné přidělení a byl převelen k bitevní peruti 163 (VA-163) na palubě USS Oriskany (CV-34).

Po přijetí do posádky Oriskany se John McCain začal dobrovolně účastnit některých z nejnebezpečnějších misí VA-163. Patřil k nim i nálet nad leteckou základnou Phúc Yên, během něhož zničil jeden letoun a další dva poškodil. Dne 26. října 1967 se McCain vydal na svou 23. misi, útok na elektrárnu Yen Phu v Hanoji. Během mise byl jeho A-4E zaznamenán na nepřátelském radaru a sestřelen protiletadlovou střelou SA-2 sovětské výroby. McCain se sice dokázal katapultovat z kokpitu ještě před dopadem letounu na zem, ale síla katapultáže mu zlomila levou ruku, pravou nohu a pravou paži na třech různých místech. Byl také v bezvědomí.

Po záchraně z jezera Trúc Bạch, poté co se málem utopil pod tíhou svého vybavení, byl McCain Severovietnamci probodnut bajonetem a zbit pažbami pušek. Poté byl převezen do nechvalně proslulé věznice Hỏa Lò, mezi vězni známé jako "hanojský Hilton".

Navzdory vážnosti zranění mu byla při výsleších odepřena lékařská péče. Nakonec se Severovietnamci dozvěděli, že je synem významného představitele amerického námořnictva, a byl poslán do nemocnice, kde však výslechy a bití pokračovaly. Ve zdravotnickém zařízení se zotavoval celkem šest týdnů.

Po pobytu v nemocnici byl John McCain poslán do zajateckého tábora nedaleko Hanoje, známého jako "plantáž". Tam byl vězněn spolu s dalšími americkými vojáky, včetně George "Buda" Daye. O několik měsíců později byl umístěn na samotku, kde zůstal následující dva roky.

McCainův otec se stal vrchním velitelem Tichomořského velitelství (CINCPAC) a byl jmenován velitelem amerických sil ve Vietnamu. Severovietnamci chtěli jeho syna propustit a využít k propagandistickým účelům. John McCain však odmítl být propuštěn, dokud nebudou propuštěni všichni vojáci uvěznění před ním. Při pobytu v zajateckém táboře byl McCain pravidelně mučen a nakonec onemocněl úplavicí. I když se podmínky v roce 1969 po smrti severovietnamského vůdce Ho-Či Mina poněkud zlepšily, námořní letec měl před sebou ještě několik let v zajetí.

Po několika stěhováních skončil McCain opět ve věznici Hỏa Lò, kde zůstal až do začátku operace Homecoming, v jejímž rámci se po podpisu Pařížských mírových dohod vraceli američtí váleční zajatci domů. Spolu s ostatními byl propuštěn 14. března 1973. Celkově byl v severovietnamském zajetí pět a půl roku. Za své činy byl jako propuštěný válečný zajatec vyznamenán řadou vyznamenání, včetně Purpurového srdce, tří bronzových hvězd a Řádu Záslužné legie.

Po návratu z Vietnamu byl John McCain celebritou. Zúčastnil se řady přehlídek a dokonce mu byl předán klíč od města Jacksonville na Floridě. Setkal se také s americkým prezidentem Richardem Nixonem během recepce pro válečné zajatce v Bílém domě.

V roce 1976 se stal velitelem výcvikové perutě, a to poté, kdy strávil téměř dva roky u perutě vyzbrojené letouny A-7 Corsair II na námořní letecké stanici Cecil Field. Později byl jmenován styčným důstojníkem amerického námořnictva v Senátu USA, což považoval za svůj vstup do politiky.

V roce 1982 byl McCain zvolen do Sněmovny reprezentantů USA, působil v 1. arizonském kongresovém obvodu. O čtyři roky později získal svůj první mandát senátora USA. V Senátu setrval po zbytek své politické kariéry a ve volbách v letech 2000 a 2008 dokonce kandidoval na prezidenta. Obě kandidatury však prohrál, a to s Georgem W. Bushem a Barrackem Obamou.

McCain zůstává uznávaným členem Senátu, který je známý svou ochotou překročit hranice, pokud má pocit, že je v právu. Zemřel v srpnu 2018 na rakovinu mozku. Byl pohřben na hřbitově Námořní akademie USA.

Zdroj: warhistoryonline