Ruské vojenské letectvo (VKS) začalo přebírat nová vojenská transportní letadla Iljušin Il-76MD-90A. První stroj byl VKS slavnostně předán společností Aviastar-SP dne 2. dubna 2019. 

Na základě smlouvy podepsané v roce 2012 má ruské vojenské letectvo obdržet 39 letadel Il-76MD-90A. V letošním roce proběhne dodávka prvních šesti strojů. Podle plánů by ruské vojenské letectvo chtělo pořídit celkově více než sto nových transportních Iljušinů typu Il-76MD-90A.

Foto: Slavností předání Il-76MD-90A | TASS / FU

Psali jsme:Speciální vyprošťovací automobil Tatra 815 AV 15 v akci

Il-76MD-90A je hluboce modernizovaná verze stroje Il-76. Letoun se vyznačuje novým skleněným kokpitem, moderními motory PS-90A-76, upraveným křídlem, vyztuženým podvozkem a řadou nových zařízení. Na základě Il-76MD-90A je vyvíjen nový tankovací letoun Il-78M-90A a létající radar A-100.

Iljušin Il-76 je sovětský, resp. ruský čtyřmotorový transportní letoun z počátku 70. let 20. století, který byl vyvinutý jako náhrada za turbovrtulové Antonovy An-12. První prototyp stroje vzlétl 25. března 1971 a ještě téhož roku byl předveden na aerosalonu v Paříži. Sovětské letectvo obdrželo první sériové kusy v roce 1974. O dva roky později byla zalétána civilní verze pro Aeroflot, postupně vznikaly různé obměny. Výroba modernizovaného letounu pokračuje i v současnosti, v roce 2012 poprvé vzlétla hluboce modernizovaná verze Il-76MD-90A.

Foto: Iljušin Il-76MD-90A | Wikimedia Commons

Základní požadavky na nový transportní letoun pro vojenské letectvo SSSR byly jeho velitelstvím navrženy a schváleny 28. června 1966. OKB S. V. Iljušina dostala 27. listopadu 1967 nařízení na vývoj a výrobu armádou koncipovaného stroje, který bude schopen nést užitečné zatížení 40 tun (88 000 lb) na vzdálenost 5 000 km (2700 NMI; 3 100 mil) v době kratší než šest hodin, který je schopen pracovat z krátké a neupravené dráhy a bude schopen vyrovnat se s nejhoršími povětrnostními podmínkami (např. na Sibiři a v arktické oblasti Sovětského svazu). Ve výzbroji měl nahradit upravené dopravní typy Iljušin Il-12D, Iljušin Il-14T i turbovrtulové An-12 a Antonov An-22.

Psali jsme:Československá pancéřovaná „Ještěrka“ na podvozku Praga V3S

Foto: Iljušin Il-76MD-90A | Wikimedia Commons

Na podzim 1969 byla maketa Il-76 v měřítku 1:1 předvedena maketní komisi. V prosinci téhož roku byl typový návrh odsouhlasen s následnou realizací stavby prvního prototypu. V roce 1970 byl vedením projektu pověřen Iljušinův zástupce, šéfkonstruktér Genrich Vasilijevič Novožilov.

Slavnostní roll-out se konal v březnu 1971 a ihned poté byla zahájena první etapa pozemních testů. K záletu prvního prototypu (imatrikulace SSSR-86712, výr. č. 01-01) došlo 25. března 1971 se zkušební osádkou velitele E. I. Kuzněcova z továrního letiště Chodynka.[1] Po úspěšném dokončení zkušebního programu byl podroben únavovým testům konstrukce a kompletně rozlámán.

Foto: Nákladový prostor Il-76MD | Wikimedia Commons

Druhý létající prototyp (SSSR-86711, 01-03) z tovární haly vyroloval v dubnu 1973. Po další návštěvě aerosalonu v Paříži byl v závěru zkoušek při pojíždění poškozen a následně zrušen.

Sériová produkce Il-76 byla zahájena v roce 1973 a probíhala ve výrobním závodě č.84 v Taškentu v Uzbekistánu. K úvodnímu vzletu prvního sériového stroje (SSSR-76500, 033401016) došlo 8. května 1973 se zkušební osádkou A. M. Ťurjumina. Po ukončení všech zkoušek byl stroj odstaven na základně v Žukovském a sešrotován.

Foto: Podvozek Iljušinu Il-76 | Wikimedia Commons

Druhý sériový letoun (SSSR-76501, 033401019) vzlétl v říjnu 1973 s již instalovanou kabinou střelce s dvojicí kanónů GŠ-23 ráže 23 mm a na zádi umístěným naváděcím radarem pod SOP. V prosinci 1976 byly do provozu uvedeny další dva sériové exempláře (SSSR-76502, 063407206 a SSSR-76503, 063408209), které sloužily ke školení prvních osádek. Pravidelné lety na linkách Aeroflotu byly zahájeny 26. září 1977.

V roce 1990 byly vyvinuty modernizované varianty MF, TF, ale kvůli finančním problémům hlavního odběratele – ruského letectva – nebyly vyrobeny ve velkém. Prototyp delší varianty Il-76MF s větší kapacitou poprvé vzlétl 1. srpna 1995. Produkce byla zastavena kolem roku 1997. Některá obchodní letadla byla, počínaje rokem 2004, modernizována na Il-76TD-90VD, s využitím nových motorů PS-90 pro splnění evropských norem hluku. V roce 2005 ČLR v Rusku objednala 34 nových Il-76MD a 4 tankery Il-78, a v továrně v Taškentu bylo dokončeno 16 neúplných strojů. Produkce Il-76 se nachází v nové továrně v Uljanovsku v Rusku, ve spolupráci s továrnou ve městě Taškent.

Foto: Prosklený nos Il-76TD | Wikimedia Commons

Poslední zásadní modernizace, Il-76MD-90A (Il-476), má zvýšit užitnou hodnotu letounu (úspora paliva, větší vzletová hmotnost 210t, zvýšený dolet). Toho je dosaženo mimo jiné díky novým motorům PS-90A, přepracovanému křídlu, moderní avionice atd. První let se uskutečnil 22. září 2012.

Video:  Iljušin Il-76MD-90A v akci / YouTube

Technické údaje

Osádka: 5
Kapacita: 42 t (Il-76M), 48 t (Il-76MD), 60 t (Il-76MD-90A)
Délka: 46,59 m
Rozpětí: 50,5 m
Výška: 14,76 m
Nosná plocha: 300,0 m²
Hmotnost (prázdný): 92 500 kg
Max. vzletová hmotnost: 195 000 kg
Pohonná jednotka: 4 × dvouproudový motor Solovjev D-3030KP, každý o tahu 117,7 kN
Maximální rychlost: 900 km/h (490 kt, 560 mph) 0,82 Mach, záleží na výšce
Dolet: 5 000 km pro (Il-76MD-90A/TD-90VD) s nákladem 52 tun; 4 000 km (Il-76M/T); 4 400 km (Il-76MD/TD), 4 200 km (Il-76MF/TF)
Dostup: 13 000 m

Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, Wikipedia, YouTube