Bitva u Verdunu byla jednou z největších a nejsmrtelnějších v dějinách lidstva. Odehrála se v roce 1916 a trvala více než deset měsíců, přičemž se stala symbolem hrůz první světové války. Bitvy se zúčastnilo 125 francouzských a německých divizí a celkový počet obětí dosáhl přibližně 750 000. Přestože Francouzi nakonec své pozice udrželi a Němci byli nuceni ustoupit, cena za tento „vítězný“ odpor byla obrovská. Verdun se stal synonymem pro brutální podmínky, nekonečnou palbu, vyčerpání a ohromující množství nasazené munice.

Foto: Bitva u Verdunu byla jednou z největších a nejsmrtelnějších v dějinách lidstva | Wikimedia Commons / Public domain

První světová válka je obecně známá devastujícím dělostřeleckým bombardováním, ale intenzita střelby u Verdunu přesahuje lidské chápání. Během deseti měsíců si obě strany vyměnily mezi 40 až 60 miliony dělostřeleckých granátů. Pro účely srozumitelnějšího porovnání použijme průměrnou hodnotu 50 milionů střel:

Psali jsme:Hiró Onoda – v boji za císaře a Říši i 30 let po skončení války

• 5 milionů granátů měsíčně
• 1 250 000 granátů týdně
• 166 666 granátů denně
• 6 944 granátů za hodinu
• 115 granátů za minutu
• 1,92 granátu každou vteřinu

Tato čísla představují téměř nepřetržitou palbu. Představte si, že každé dvě sekundy dopadne dělostřelecký granát – a to nejen chvíli, ale neustále po dobu deseti měsíců. Vojáci na obou stranách tak museli přežít téměř rok v podmínkách, kdy každou vteřinu hrozil výbuch. Je to šílená realita, která převyšuje lidské vnímání.

Pokud vezmeme průměrnou hmotnost dělostřeleckého granátu 45 kilogramů, znamená to, že během bitvy bylo vystřeleno přibližně 2 300 000 tun výbušnin. Ze 750 000 obětí u Verdunu bylo až 70 % zabito právě dělostřelectvem. Neustálá palba zanechávala na vojácích hluboké fyzické i psychické následky. Jak dlouho může někdo přežít pod takovou intenzitou, než ho opustí štěstí? Pro mnoho vojáků to nebylo déle než několik týdnů či měsíců.

Historická čísla a popisy nám sice poskytují rámcovou představu o této tragédii, ale skutečné pochopení hrůz Verdunu je téměř nemožné. Ani nejpodrobnější analýzy nemohou nahradit zkušenost vojáků, kteří tam bojovali. Jak napsal jeden francouzský voják ve svém deníku: „Přijel jsem tam se 175 lidmi, odešel jsem se 34. Několik z nich bylo napůl bláznivých… už nereagovali, když jsem s nimi mluvil.“

Tento výrok vystihuje brutální realitu bitvy u Verdunu. Tato zkušenost se opakovala znovu a znovu, zanechávajíc za sebou generaci mužů s nevyčíslitelnými fyzickými i psychickými jizvami. Verdun nebyl jen místem bitvy – byl symbolem lidského utrpení a ztráty, kterou nelze plně pochopit ani po více než sto letech.

Psali jsme:USA nevědomky předpověděly Pearl Harbor roky předtím, než k němu došlo

Zdroj: britannica