IS-3 byl sovětský těžký tank vyvíjený na konci druhé světové války a vyráběný v letech 1945 až 1954. Označení IS reprezentovalo iniciály tehdejšího sovětského vůdce Josifa Stalina. Pojďme se na tento tank podívat podrobněji.

Foto: Sovětský těžký tank IS-3 | Public Domain

Prvotní impulz k vývoji tanku IS-3 se dá vystopovat až k bitvě u Kurska v létě roku 1943. Přestože zvítězili, ztratili Sověti v této bitvě obrovské množství tanků a hodlali se z toho poučit. Proto vyslali na bojiště komisi odborníků z Vojenské akademie mechanizace a motorizace vedenou inženýrem A. Zavjalovem. Komise měla prozkoumat vraky zničených strojů a vyvodit doporučení pro další vývoj tanků. Jedním z hlavních závěrů průzkumu byla nutnost zvýšení odolnosti čelních partií tanků, neboť to bylo místo nejčastějšího dopadu a průniku nepřátelských střel.

Psali jsme:BVP PUMA - komplexní bojový systém s potenciálem rozvoje na dalších 40 let

V létě roku 1944 byl zahájen vývoj nového těžkého tanku, pracovně nazvaného Kirovec-1. Při vývoji byl kladen důraz na odstranění neduhů, které byly u stávajících těžkých tanků. Z vývoje vzešly dva prototypy, z nichž jeden zaujal klínovitě tvarovaným předkem, druhý pak věží nezvyklého kopulovitého tvaru. Po seznámení s oběma prototypy bylo vydáno rozhodnutí postavit nový prototyp, který by obsahoval korbu prvního a věž druhého prototypu. Tento nový prototyp byl představen v říjnu 1944 a v prosinci téhož roku rozhodl Stalin o zahájení jeho sériové výroby. První zkušební série tanků byla dokončena v květnu 1945.

Foto: Těžký tank IS-3 je opravdu impozantní stroj | Public Domain

Podvozek tanku IS-3 byl odvozen z podvozku staršího IS-2. Měl tedy šest pojezdových celokovových kol s prolisy na každé straně. Přední napínací kolo bylo stejné konstrukce jako kola pojezdová. Vzadu bylo ozubené kolo hnací. Nahoře podpíraly pás tři malé celokovové kladky. Pásy byly široké 65 cm.

Korba tanku byla velice jednoduchá, účinně tvarovaná, s velice silným pancířem (max 110 mm). Předek korby byl svařen ze tří válcovaných plátů, které vytvářely pro tento tank charakteristickou špičku ve tvaru klínu, která vynesla IS-3 přezdívku Ščuka (štika). Vnitřní uspořádání korby bylo řešeno stejně, jako u tanku IS-2. V přední části korby uprostřed seděl řidič. V malém trojúhelníkovém plátu nad řidičem byl malý poklop, vybavený periskopem. Řidič měl dále v případě nutnosti nouzového opuštění tanku k dispozici únikový prostor v podlaze.

Psali jsme:Výkony naší „Vejtřasky“ obdivují lidé u nás i v zahraničí

Hlavní výzbrojí tanku byl kanón D-25T ráže 122 mm spolu s kulometem DT ráže 7,62 mm. Hlaveň kanónu byla vybavena úsťovou brzdou. K zamíření sloužil teleskopický zaměřovač TŠ-17, ve věži byl instalován pozorovací periskop Mk.IV. Vezená zásoba munice činila pouhých 28 dělených granátů. Na pravé straně střechy věže byla instalována nízká kopule, vybavená poklopem. K ní byl uchycen protiletadlový kulomet DŠK ráže 12,7 mm. Na levé straně věže byl druhý poklop pro velitele. 

Foto: Hlavní výzbrojí tanku byl kanón D-25T ráže 122 mm | vhu.cz

Celková hmotnost tanku činila 46,5 tuny což byla relativně nízká hodnota vzhledem k síle pancéřování a výzbroje. Hmotnostní limit byl ovšem stanoven armádou hned na začátku vývoje tanku a to na úrovni odpovídající staršímu IS-2 (46 tun). IS-3 dokázal na silnici vyvinout maximální rychlost 40 km/h. V terénu se ovšem pohyboval maximálně rychlostí 17 km/h.

Tank IS-3 do bojů na konci války tedy nakonec nezasáhl. První zkušební stroje opustily továrnu v květnu 1945. I kdyby se tak stalo první den v měsíci, tak jen doprava do výchozího postavení, kdekoliv na západní frontě, by trvala několik dní. Což se nedá předpokládat, protože těžkých tanků měla Sovětská armáda dostatek a proto upřednostnila zkušebnu v Kubince před riskantními zkouškami v boji. Existuje sice nepodložená zvěst o souboji tanků IS-3 s německými Jagdpanthery, ale vzhledem k časovému horizontu výroby IS-3 se to zdá nereálné. 

Berlínská přehlídka 52 tanků IS-3 v roce 1945, byla klasickou ukázkou síly vůči západním spojencům. Lze předpokládat, že se jednalo o všechny provozuschopné předsériové a prvosériové stroje.

Skutečného bojového nasazení se IS-3 a IS-3M dočkaly pouze v rámci egyptské armády během tzv. Šestidenní války (1967). Zde tyto tanky, které Sovětský svaz dodal Egyptu, zaznamenaly dílčí úspěch, když se jim podařilo zničit několik izraelských tanků. Celkově však bylo jejich nasazení zklamáním. Vzhledem k nemožnosti rychlého zaměření cíle, špatným manévrovacím schopnostem zapříčiněným těžkým terénem a nespolehlivému pohonu (v egyptských podmínkách nebyl dostatečný přísun náhradních dílů), což bylo umocněno všudypřítomným pouštním prachem a pískem, klesala hodnota těžkých tanků na naprosté minimum.

Foto: Ukořistěný egyptský tank IS-3 v izraelském muzeu Yad la-Shiryon | Public Domain

Ve spojení s průměrnou kvalitou egyptských osádek dopadlo celkové bojové použití tanků IS-3 katastrofálně. Efektivitu egyptských osádek dokládá případ, kdy tank IS-3 byl zničen vhozením granátu dovnitř skrz otevřený poklop – Egypťané totiž nechávali s oblibou otevřené poklopy pro rychlejší únik v případě zasažení. Ze zhruba 100 dodaných tanků IS-3 a IS-3M jich bylo ztraceno 73, z toho velká část zůstala na bojišti nepoškozená. Izrael tak ukořistil velké množství provozuschopných tanků, které používal jako pásové tahače.

Tank IS-3 se nachází také u nás v ČR. Jedná se o exponát ze sbírky VHÚ Praha, který se nacházel do roku 1968 ve Vojenské akademii Brno, odkud byl získán převodem. V roce 2007 byl kompletně restaurován Vojenským opravárenským podnikem 025 Nový Jičín a nyní se tank nachází ve vojenském muzeu v Lešanech.

Technická data:

Hmotnost: 46,5 t

Délka: 9,85 m

Šířka: 3,39 m

Výška: 2,45 m

Pohonná jednotka: V-2IS

Maximální výkon: 520 koní

Maximální rychlost: 40 km/h

Pancéřování trupu: čelo 110(120) mm, boky 90 mm, záď 60 mm

Pancéřování věže: stěny 110 - 250 mm, strop 30(20) mm

Výzbroj: 1 x kanon D-25T ráže 122 mm, 1 x kulomet DT ráže 7,62 mm, 1 x kulomet DŠK ráže 12,7 mm

Osádka: 4 muži

Zdroj: vhu.cz, forum.valka.cz, panzernet.net, tanks-encyclopedia.com