Krvavá bitva o Monte Cassino - zasloužené vítězství polských vojáků
Bitva o Monte Cassino, které se přezdívá ,,Verdun 2. světové války", byla jedna z nejdelších a nejtěžších bitev druhé světové války. Vysloužila si také přízvisko ,,Pyrrhovo vítězství Spojenců". Pojďme se na tuto bitvu podívat podrobněji.
Klášter Montecassino je benediktinské územní opatství v Itálii založené cca v roce 529 svatým Benediktem z Nursie. Stojí na stejnojmenné, 520 metrů vysoké hoře asi 130 km jižně od Říma, necelé 2 km západně od města Cassino a je nejstarším klášterem západního mnišství. Po staletí sloužil jako vzor pro budování dalších klášterů.
Foto: Monte Cassino vyfocené z polského hřbitova
Bitva o Monte Cassino (též zvaná Bitva o Řím) byla jedna z nejdelších a nejtěžších bitev druhé světové války, s těžkými ztrátami obou bojujících stran. Cílem Spojenců bylo prolomit tzv. Gustavovu linii a dobýt Řím.
Spojenci po postupu Itálií, narazili na Gustavovu linii. Jedna z části Gustavovy linie, klášter Montecassino, mohl být ideálním úkrytem německých vojsk. Němci byli ve skutečnosti ukryti na svazích kopce, kde také odrazili první únorový útok americké 34. pěší divize. Druhý útok, vedený novozélandskými, indickými a britskými divizemi, opět skončil fiaskem. Generálporučík Clark, velitel 5. armády, zprvu odmítal klášter zničit, později ale na něj americké bombardéry svrhly stovky tun bomb.
Němci (zejména generál Senger) chtěli původně klášter bojů také ušetřit a nevyužili při budování svých obranných pozic klášter ani jeho nejbližší okolí, nicméně Spojenci si nebyli jisti, zda to myslí upřímně, a právě proto 15. února navedli na klášter několik vln strategických bombardérů, které jej srovnaly se zemí. Němci poté ruiny obsadili a využili jako výhodnou obrannou pozici.
Foto: Bombardování Monte Cassina bylo zcela devastující
Další těžké boje trvaly měsíc, během nichž britská vojska dobyla většinu svahu. Německé rozvědce se však podařilo zjistit, že britské jednotky se stáhnou ze svých pozic, pokud uvidí smluvené znamení amerických jednotek, tři zelené světlice. Němci tyto světlice odpálili a Britové opustili své těžce vybojované pozice. Němci vyklizená místa obsadili a situace byla opět stejná jako před dvěma měsíci. Novozélanďané se snažili kopec dobýt, ale německé tanky je vytlačily zpět. Po třech dnech byl útok odvolán. Dne 15. března zahájili Spojenci další útok, tentokrát po rozsáhlém leteckém bombardování kláštera. Němečtí výsadkáři však jejich nápor zastavili a dne 23. března byl útok opět odvolán.
12. května byl útok svěřen 2. polskému sboru, čítajícímu 50 000 mužů pod velením Władysława Anderse. Zoufalý odpor německých výsadkářů však ztěžoval postup. Poláci postupovali kryti dělostřeleckou palbou ke klášteru. Tehdy se vyznamenal ochočený medvěd Wojtek, patřící generálu Andersovi, který pomáhal nosit munici při nabíjení děl.
Foto: Koluje i pověst, že v průběhu bitvy o Monte Cassino desátník Wojtek pomáhal vojákům v nošení těžkých beden s dělostřeleckými granáty a nikdy žádnou z nich neupustil. Od té doby je medvěd s dělostřeleckým granátem v tlapách symbolem 22. zásobovací roty.
Brzy ráno začali Poláci postupovat vzhůru na klášter, kde se skrývaly zbytky německých parašutistů. Setkali se však s velmi tvrdým odporem a museli tak vést stejně krvavé boje jako již před nimi sváděli Američané, Novozélanďané, Indové a Britové. Teprve ráno 18. května 1944 vstoupila první polská jednotka (huláni) do trosek bývalého kláštera, kde našla a zajala pouze několik Němců, kteří se okamžitě vzdali. Po úporných bojích tak zavlála 18. května nad klášterem vlajka polského státu. Poláci se představili v tom nejlepším světle a dosáhli tak politického úspěchu, který jim nicméně nijak nepomohl. Z Polska se po válce stal vazal Sovětského svazu a velká většina příslušníků 2. sboru se do vlasti již nikdy nevrátila kvůli strachu z Rusů, jejichž chování zažili na vlastní kůži.
Foto: Ruiny kláštera po spojeneckých náletech, únor 1944
Bitva u Monte Casina skončila spojeneckým vítězstvím, ovšem za velkých ztrát. Němci nedokázali udržet Gustavovu linii a pro Spojence byla nyní cesta na Řím volná. Město Monte Cassino vstoupilo do historie jako místo, kde probíhala asi nejtěžší bitva druhé světové války. Svým průběhem a způsobem boje by spíše zapadala do první světové války. Spojenci zde ztratili přibližně 45 000 vojáků, aby mohli dobýt hlavní město Itálie a Němci přišli o vynikající vojáky, Hitlerovi oblíbence a elitu národa, parašutisty, kteří se dokázali bránit obrovské materiální a početní přesile Spojenců skoro půl roku.
Řada vojenských historiků podotýká, že bombardování kláštera byl veliký nesmysl, neboť jako stojící byl pro obranu jen obtížně využitelný (stojící budovy představují pro obránce spíše riziko než ochranu) – teprve když se změnil v ruiny, stal se vynikající obrannou pozicí, kterou Němci obsadili a na níž se pak drželi celé týdny.
Video: Dokumentární film Velké bitvy historie - Monte Cassino 1944 / YouTube
Komentáře
Vaclav.Flek
16. 05. 2019, 21:39Obroul: Dekuji za vas komentar, se kterym nesouhlasim, a dovolim, si kratkou reakci. Slibuji, ze bude posledni. Zivot je natolik slozity, ze vetsine veci v nem nerozumim, a musim si nechat poradit. Jako byvaly vojensky lekar se vsak domnivamn, ze alespon trochu rozumim vojenstvi a medicine, a myslim, ze na specializovanych webovych strankach techto oboru by se mely pouzivat spravne pojmy. V tomto pripade tedy na strankach Armyweb ocekaval rozliseni mezi vyrazy "vysadkar" a "parasutista", ktere bych samozrejme neocekaval (a nekritizoval) treba u nejakeho lifestyloveho casopisu pro pany. Oduvodneni jsem napsal v predchozim prispevku. Co se tyce japonskych a cinskych ztrat, nezapomnel jsem na ne, jen proste nebyly ve vyctu mych prikladu, ktere mely ukazat, ze bitva u Monte Cassina, jakkoliv tezka a krvava, jednoduse NEBYLA "jednou z nejdelsich a nejtezsich bitev druhe svetove valky". Jinymi slovy, v obou pripadech zadam o uziti adekvatnich pojmu. Ma posledni vyhrada se tykala relativizace viny za spojenecke bombardovani, k tomu asi neni co dodavat.
Obroul
15. 05. 2019, 13:39Václav Flek. Nekritizuji Váš článek ale reaguji na něj. Nechápu a nerozumím Vašemu článku , resp nevím kam vlastně směřuje a co napravuje oproti článku , který jste komentoval. Stále nevím , proč by tato bitva nemohla být nazvána jednou z nejtěžších. Váš názor na krvavost boje nebo dobu boje prostě neberu. Válka je těžká a krvavá ve všech případech a ne jen v jednotlivých bitvách. Mě nezajímá srovnání se Stalingradem nebo východní frontou neb jest tento článek o boji úplně jiném. Pak můžeme psát o Normandii , Ardénách a vlastně jste taky zapoměl na Japonce a Čínu , kde se odehrávali bitvy , ve kterých byli taktéž statisíce mrtvých během relativně krátké doby , o kterých se však jen zřídka dočteme. A ano , taktéž jsem Vám ke konci článku dal za pravdu , v tom , že se bitvy zůčastnilo na straně spojenců nekolik různých národností. To je špatné ? Nechápu prostě pointu. Dále pak výsadkář a parašutista. Všichni asi dobře víme jak bylo tohle myšleno. Dost pochybuji o tom , že jsou zde natolik zdatní znalci (patrně krom Vás tedy ) , kteří by na takových zcela nedůležitých pojmech lpěli.Osobně si myslím , že článek je pro širokou veřejnost napsán velice slušně ( ikdyž v tom vidím téměř čistou Wikipedii ) a ti , co se zajímají zcela detailně , nemají potřebu vysvětlovat na tak detailní úrovni jakou je výsadkář a parašutista. A slovo paragán tedy taktéž není správné , neboť není vzniklé ze slova výsadkář. O mých skvělých parašutistech hovořil už Goring a nemyslím si , že by mluvil o rekreačních seskokářích. Můj názor , pěkný den :)
Vaclav.Flek
15. 05. 2019, 00:19Obroul :Dekuji za reakci, ale prilis ji nerozumim, asi mne chcete kritizovat, ale zaroven mi v necem davate za pravdu (?). V obecnempojeti vojenske historie se za "nejtezsi bitvy" povazuji strety s nejvetsim poctem ztrat, jako byl treba Verdun, Somma, Rzev, Stalingrad, a jine. Z tohoto hlediska bitva u Monte Cassina rozhodne nepatri mezi nejtezsi bitvy druhe svetove valky. Vy asi mate na mysli, ze slo o jednu z nejurputnejsich bitev, mysleno pomerem mezi poctem nasazenych muzu a jejich ztratami. To by se jiz dalo akceptovat jako vychodisko k diskusi, i kdyz bych to videl predtim na kritickou analyzu dat (viz napr. zniceni 1. britske vzdusne-vysadkove divize u Arnhemu v zari 1944).
Vas argument o ruzne rozloze bojiste ve srovnani se Stalingradem povazuji za naprosto zavadejici, vzdyt o tom v podstate ta diskuse je! Ztraty v bitvach u Stalingradu a Rzeva jsou prave proto tak hruzostrasne, ze se jich ucastnilo mnoho desitek divizi na obou stranach, coz se na italske fronte nemohlo nikdy stat. Kdybych vzal vasi argumentaci doslova, pak bych mohl vypichnout boj jedne roty, ci dokonce cety, a pote tvrdit - extrapolujte na stupen armada ci skupina armad, a ziskate spravnou informaci o tom, jak intenzivni valka se vedla...
kardynałR
14. 05. 2019, 11:11https://www.youtube.com/watch?v=67dT-HUic5U
Obroul
14. 05. 2019, 08:18Václav Flek : Nechápu Váš postoj k článku. Proč děláte z této bitvy epizodu oproti Stalingradu ? Úplně jiné podmínky , jiný druh boje ve zcela odlišném prostředí. To , že se ze Stalingradu stal mlýnek na maso neznamená , že boje a smrt u Casina byli snad něco lehčího. Vy jste si asi vůbec neuvědomil ani samotnou rozlohu obou konfliktů. Na jak velké ploše se u Casina bojovalo oproti Stalingradu ? Kdyby byli rozměry stejné , bylo by Casino intezitou boje srovnatelné. Článek je správně napsán tím,že se jednalo o jednu z nejtěžších bitev a je to tak. A ano , bojovali tam Novozélanďané , Indové , Poláci , Ghurkové , ale to autor zahrnul jako spojence , což je koneckonců také správně.Pravdu však máte v tom , že za zničení kláštěra můžou spojenci , nikoliv němci. Každopádně za těžké boje lze označit tisíce různých střetnutí po celém světě a je nesmysl dávat jedné bitvě status nejtěžší a té další epizoda.
Vaclav Flek
13. 05. 2019, 22:40Myslim, ze clanek celou problematiku spojeneckeho prulomu obrany u Monte Cassina zjednodusil na akce polskych jednotek, ackoliv zde na spojenecke strane bojovali vojaci mnoha narodnosti, ale budiz. Mam presto tri vyhrady. 1) Bitva, ac jiste dlouha, kruta a krvava, nemuze byt pausalne oznacovana za "jednu z nejtezsich druhe svetove valky". Ve srovnani se strety na vychodni fronte, zejmena v bitve u Stalingradu a trem bitvam u Rzeva, to byla v podstate epizoda. Autor mel zrejme na mysli vyznam bitvy v kontextu bojovych akci zapadnich Spojencu, pak by se mel ovsem vyjadrovat presneji. 2) Pri popisu spojeneckeho bombardovani historickeho klastera mi trochu vadi ta relativizace viny ("Spojenci si nebyli jisti, zda to Nemci mysli uprimne"), z toho jakoby vyplyva, ze vina je na obou stranach rozlozena stejnomerne. Tak tomu ovsem nebylo. Spojenci se bez velkych dukazu rozhodli rozbit kulturni pamatku nesmirne ceny. Nemci to ovsem uprimne mysleli, pres veskerou povalecnou snahu americko-britskych soudu, a pozdeji historiku, se jim neprokazal umysl Monte Cassino vojensky vyuzit. Je ovsem pravdou, ze pote uspesne vyuzili trosky klastera, jak zminuje i clanek. 3) Mam vzdy problem s vyrazem" parasutista", ktery je pouze prvni polovinou nemeckeho nazvu "Fallschirmjager". Presnejsi nazev je vysadkar, tim, se mysli dobre (nebo spickove) vycviceny vojak, pro ktereho je padak pouze prostredkem dopravy na cil, a ktery na zemi musi vyuzivat svych dalsich bojovych schopnosti. Parasutista je pouze ten, kdo pouzil padak pri opusteni letadla, napr. ja jsem se svymi peti seskoky jiste parasutista, ale nikoliv vysadkar.
Dexi Max
13. 05. 2019, 14:36tak jeden německý paragán vydal za 20 protivníkú.