Mezi trojici nejúspěšnějších odstřelovačů v historii se zařadila Ukrajinka Ljudmila Michajlovna Pavličenková, která je zároveň i ženou s největším počtem zneškodněných cílů. Narodila se a dětství prožila v Bílé Cerekvi. Ve 14 letech se s rodiči přestěhovala do Kyjeva, kde se zapsala do komsomolského kroužku střelectví a pilně cvičila střelbu do terče. Fascinovala jí historie a hlavně ukrajinská kozácká tradice. V roce 1937 obhájila na Kyjevské univerzitě svou diplomovou práci o kozáckém vůdce Bogdanu Znoviji Michajloviči Chmelnickém.

Foto: Ljudmila Pavličenková na snímku z dubna 1942 | Wikimedia Commons

V červnu 1941 napadli Němci Sovětský svaz a Pavličenková se hned tlačila ve frontě u náborové kanceláře v Kyjevě mezi prvními dobrovolníky, kteří žádali o přidělení k pěchotě. Pro sovětskou armádu zdecimovanou stalinskými čistkami a těžkými ztrátami, byla dobrá každá ruka. Pětadvacetiletá Ljudmila narukovala k 25. střelecké divizi. Byla zařazena do výcviku odstřelovačů a stala se jednou z 2 000 žen, které sloužily v Rudé armádě na této pozici.

Psali jsme:Ženy v armádě: Krásky, které slouží vlasti

Foto: Ljudmila Michajlovna Pavličenková s poloautomatickou puškou SVT-40 | Wikimedia Commons

Jako instruktora jí přidělili zkušeného střelce Vasilije Kovtuna. V jeho doprovodu pak zastřelila u vsi Biljajivka západně od Oděsy první dva Němce. Když v říjnu 1941 byla 25. divize po ukončení obrany Oděsy evakuována k Sevastopolu, měla na osobním kontě již 187 německých i rumunských vojáků a důstojníků. Právě tehdy se začala rodit legenda o ženském odstřelovači.

Po dobytí Oděsy byla stažena k obraně Sevastopolu na Krymském poloostrově. Tady bojovala osm měsíců a podle statistik jižního frontu sovětské armády její konto vzrostlo na 257 německých vojáků. Do konce války měla celkem 309 zlikvidovaných cílů, přičemž 39 z nich byli němečtí odstřelovači. V červnu 1942 ji ale zasáhl nepřátelský minomet a Pavličenková, která byla už v hodnosti poručíka, byla stažena do vnitrozemí. Pro sovětskou propagandu byla příliš cenná. 

Foto: Póza pro fotografa 

Pavličenková však nevedla pouze snajperský způsob boje, zúčastnila se obrany v prvním sledu, odrážení nepřátelských protiútoků a také průzkumných misí. Při jedné z nich palbou z lehkého kulometu pobila desítku nepřátelských vojáků s důstojníkem. V květnu 1942 jí poblahopřál velitel Přímořské armády generál Petrov. Tehdy již mladšij lejtěnant Pavličenko byla instruktorkou nováčků a zaškolila jich několik desítek.

Po příjezdu na Malou zemi byla vybrána za členku delegace, pozvané Mezinárodním svazem studující mládeže k návštěvě Velké Británie, Spojených států a Kanady, která se uskutečnila v roce 1942. Přes severní Afriku odletěla do Londýna a navštívila Coventry, kde předala šek od sovětských občanů na obnovu tohoto těžce zkoušeného města. Ve Washingtonu, kde byla přijata prezidentem F. D. Rooseveltem a Eleanor Rooseveltovou, jako první občan SSSR vstoupila do Bílého domu. Absolvovala mnoho tiskových konferencí a mítinků, na kterých líčila Američanům útrapy, kterými prochází její vlast, ale i hrdinství sovětských občanů při její obraně. V New Yorku, kde promluvila ve velké hale k občanům města o potřebě otevření druhé fronty, zapěl na její počest černošský zpěvák Paul Robeson. Při návštěvě Hollywoodu se osobně setkala s Charlesem Chaplinem, který ji přijal velice přátelsky a s neskrývaným obdivem. Jen zde odložila svoji uniformu s distinkcemi staršího poručíka a oblékla po letech opět civilní šaty, které ji darovala první dáma. Při návštěvě Toronta v Kanadě pak obdržela dva dárky – pušku Winchester s optickým hledím a pistoli Colt-semi automatic s vyrytým věnováním.

Foto: Ljudmila Pavličenková - nadaný odstřelovač, kterého se nepřítel právem obával | printscreen z YouTube

Po svém návratu do Sovětského svazu se chtěla vrátit na frontu, ale to jí nebylo dovoleno. Místo bitevního pole Pavličenkové nabídli práci instruktorky ve škole pro odstřelovače, kde zůstala až do konce války. V roce 1943 jí byla udělena Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu a její portrét se objevil i na poštovní známce.

Foto: Portrét Ljudmily Pavličenkové se objevil i na poštovní známce | Wikimedia Commons

Ljudmila Pavličenková zůstala v armádě až do roku 1953. Zemřela náhle v 58 letech v říjnu 1974.

Video: Trailer k filmu Bitva o Sevastopol ve kterém hraje svoji roli i Ljudmila Michajlovna Pavličenková / YouTube