Slovenské ministerstvo obrany v červenci 2021 oznámilo záměr nakoupit nová kolová bojová vozidla pro armádu Slovenské republiky, jež se tím vlastně zařadí po bok zbývajících tří zemí Visegrádské čtyřky, které také vybírají či nakupují nové obrněnce. Zde pouze připomeňme, že v Česku probíhá (momentálně bylo pozastaveno a čeká se na novou vládu) výběrové řízení na bojová vozidla pěchoty, kdežto Maďarsko se již rozhodlo pro techniku německého původu (zejména tanky Leopard 2 a pěchotní obrněnce Lynx) a řadu typů vozidel kupuje rovněž Polsko. V případě Slovenska ale určitě stojí za zmínku zamýšlená rychlost realizace plánu, protože první nová obrněná vozidla by měla být předána již v příštím roce. Každopádně jde o velkou příležitost pro český obranný průmysl, protože mezi platformy připadající v úvahu patří i typ Pandur II, s čímž souvisí skutečnost, že česká armáda potřebuje modernizovat obrněnce tohoto typu ve své výzbroji.

Foto: Pandur II 8x8 | TDV

Snaha Slovenska získat nová kolová bojová vozidla trvá již přes šest let, neboť už v roce 2015 byl avizován záměr pořídit osmikolová vozidla Scipio, což měl být derivát polského obrněnce Rosomak se slovenskou věží. V následujícím roce byl ovšem celý záměr zrušen a v roce 2017 se rozhodlo o pořízení osmikolových vozidel Vydra. Základem této konstrukce byl finský vůz Patria AMV (který poněkud paradoxně představuje i základ pro polský Rosomak), na němž se nalézala dálkově ovládaná věž Turra 30 od slovenské zbrojovky EVPÚ Defence. Ministerstvo obrany však tehdy vyhodnocovalo více možných variant, mezi nimi i vozidlo Corsac, což byla odvozenina konstrukce Pandur II nesoucí také věž Turra 30.

Psali jsme:Speciální pancéřovaná TATRA 613

Foto: Pandur II s věží Turra 30 | DP

Slovenská armáda měla získat 81 vozidel Vydra, ovšem projekt čelil kritice kvůli nízké transparentnosti, takže nová vláda, která se ujala moci po volbách v roce 2020, jej zastavila. Nyní bylo rozhodnuto zahájit mezinárodní soutěž, ze které má vyjít dodavatel projektu BOV 8x8 (bojové obrnené vozidlo 8x8). Jedná se o mimořádně lukrativní zakázku, jelikož by celkově mohla zahrnovat dodávky v pěti vlnách, a to na dohromady 500 obrněnců ve dvaceti variantách.

V první vlně se má pořídit 60 základních bojových vozidel, šest velitelských obrněnců a deset obrněných ambulancí. Druhá vlna by měla obsahovat devět obrněnců pro elektronické rušení, 24 vozidel pro elektronický průzkum a zaměřování, tři kusy pro elektronický boj a především 56 obrněnců pro protivzdušnou obranu. V rámci třetí vlny by se mělo pořizovat 17 základních bojových vozidel, šest průzkumných a devět velitelských vozidel, 36 samohybných minometů ráže 120 mm a 29 obrněných ambulancí. Čtvrtou vlnu má tvořit 81 obrněnců fungujících jako štábní místo velení, tři kusy pro převoz družstev s antimateriálovými puškami a devět vozidel pro družstva s granátomety. Nejpočetnější pak má být poslední vlna, v níž by se mělo kupovat 13 vyprošťovacích obrněnců, 11 dílen technické pomoci, čtyři obrněnce určené pro radiační a chemický průzkum, dvě vozidla pro vyhledávání a pomoc v zamořeném prostředí, 45 vozidel ženijních, 29 vozidel s vrhači min, stejný počet obrněnců s výbušnými odminovači a konečně devět ženijních čističů cest. Podrobnější specifikace ale zatím existují jen pro verze kupované v první vlně, tedy bojovou, velitelskou a ambulanční.

Základní bojová podoba má nabízet prostor pro celkem deset osob, resp. tříčlennou osádku (tj. řidiče, velitele a střelce) a sedm pěšáků. Výzbroj má představovat věžový komplet, na kterém se má nacházet kanon ráže 30 mm, kulomet ráže 7,62 mm a protitankové řízené rakety. Tutéž výzbroj má získat i velitelský obrněnec, který by měl poskytovat místa pro tříčlennou obsluhu a čtyři osoby štábu. Obrněná ambulance má být beze zbraní a má disponovat devíti místy, a to pro čtyřčlennou osádku (včetně řidiče) a pět raněných. Od všech vozidel se pochopitelně žádá vysoká pohyblivost v terénu a schopnost působit také v extrémních klimatických podmínkách. Dále se požaduje schopnost překonávat vodní překážky plavbou (což mimochodem ze soutěže fakticky vyřazuje řadu typů, které nejsou obojživelné, např. německý Boxer), možnost působit v prostředí zamořeném radiací nebo bojovými chemickými látkami a také napojení vozidla na automatizovaný systém velení a řízení kompatibilní se standardy NATO. Zásoby ve vozidlech mají stačit na jeden den autonomní bojové činnosti.

Psali jsme:Víceúčelový bojový letoun šesté generace v japonském podání

Foto: Od všech vozidel se pochopitelně žádá vysoká pohyblivost v terénu a schopnost působit také v extrémních klimatických podmínkách. Dále se požaduje schopnost překonávat vodní překážky plavbou. | DP

Samozřejmě se hned začalo spekulovat o tom, které z dnešních typů osmikolových vozidel by mohly tyto požadavky splnit, resp. které budou Slováci hodnotit. Dá se předpokládat, že mezi tyto typy bude jistě patřit finský Patria AMV (a)nebo jeho polský derivát Rosomak, ovšem do kategorie favoritů nesporně náleží rovněž vozidlo Pandur II. To původně pochází od rakouské firmy GDELS-Steyr, avšak v současnosti je již vyráběno v Česku firmou Tatra Defence Vehicle, která představuje součást skupiny Cezchoslovak Group. Armáda ČR dnes provozuje celkově 127 kusů, z nichž 107 bylo dodáno v rámci původního kontraktu a dalších 20 vozidel odpovídá novým specializovaným verzím. Platforma Pandur II ovšem získala i další úspěchy, a to mj. kontrakty pro Indonésii a Filipíny. Naprostá většina Pandurů II 8x8 z první dodávky pro AČR vznikla ve státním podniku VOP CZ, většina verzí tam byla dokonce i vyprojektovaná, oněch 20 nových kusů pro českou armádu vzniklo po projektové i výrobní stránce také v Česku, konkrétně v Tatra Defence Vehicle, a také obrněnce pro export se vyrábějí v Kopřivnici. O vozidlu Pandur II 8x8 se tak už dá mluvit jako o českém, jelikož současná podoba se od té původní z nultých let 21. století značně odlišuje, a to zejména díky četným prvkům a změnám, jež mají český původ.

V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že osmikolový obrněnec Pandur II nabízený slovenské armádě už odpovídá oné přepracované, resp. modernizované konfiguraci. Ta vznikla v rámci projektu dvou speciálních podob KOVS (spojovací) a KOVVŠ (velitelsko-štábní) pro českou armádu a v současnosti se již počítá s tím, že všechna v budoucnu vyrobená vozidla Pandur II mají využívat shodnou modernizovanou konstrukci.

Foto: V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že osmikolový obrněnec Pandur II nabízený slovenské armádě už odpovídá oné přepracované, resp. modernizované konfiguraci. Ta vznikla v rámci projektu dvou speciálních podob KOVS (spojovací) a KOVVŠ (velitelsko-štábní) pro českou armádu. | TDV

Od základního provedení se liší především vyšší odolností proti balistickým i výbušným hrozbám, která nyní odpovídá úrovni NATO STANAG 4569 Level 3/3a. V praxi to znamená, že vozidlo by mělo odolat průbojným ocelovým střelám ráží 7,62x51 mm a 7,62x54 mm a mělo by zajistit přežití osádky i v případě exploze protitankové miny s náplní 8 kg TNT pod kterýmkoli z osmi kol. Zvýšení odolnosti je dosaženo zejména montáží keramických pancéřových desek a přestavbou podvozku, jenž nyní disponuje mj. zdvojenou podlahou. To se samozřejmě odrazilo ve vyšší hmotnosti vozidla, jež proto dostalo i modernizovanou brzdovou soustavu.

V minulých měsících byla představena podoba obrněnce Pandur II 8x8, jenž v podstatě odpovídá tomu, co slovenská armáda žádá od základní bojové verze nového kolového vozidla BOV 8x8. Tento obrněnec je osazen modernizovanou věží Turra 30 od firmy EVPÚ Defence s výzbrojí standardu NATO. První verze věže měla ještě zbraně odpovídající de facto sovětské éře, a sice 30mm kanon 2A42 a protitankové řízené rakety Konkurs (toto provedení dostaly modernizovaná vozidla BVP-M a BPsVI slovenské armády), zatímco aktuální verze nese americký 30mm kanon Bushmaster Mk 44 a dvojici izraelských protitankových raket Rafael Spike-LR. Hodí se zdůraznit, že vozidlo s touto verzí věže již absolvovalo náročné testy včetně ostrých střeleb. V současné době se tak vlastně jedná o nejpokročilejší bojovou verzi vozidla Pandur II 8x8, která fyzicky existuje a je otestovaná, což ji činí potenciálně zajímavou i pro Armádu ČR.

AČR totiž musí řešit i vysoce důležitou otázku modernizace svých vozidel Pandur II, zvláště pak těch, která jsou opatřena dálkově ovládanou zbraňovou věží Rafael Samson RCWS-30. Ta ve své době představovala velmi pokročilé řešení, které ovšem nebylo v praxi vyzkoušené a dnes už platí za de facto zastaralé. Sama věž v této podobě se navíc už řadu let nevyrábí, a proto se objevují problémy s dodávkami náhradních dílů, které se vší pravděpodobností budou růst. Je také třeba si povšimnout, že věž RCWS-30 disponuje pouze minimální pancéřovou ochranou, takže se dá poměrně snadno vyřadit z činnosti. Proto česká armáda výhledově počítá se scénářem, v němž stávající vozidla Pandur II prodělají modernizaci jež by mohla zahrnovat i montáž nových dálkově řízených zbraňových věží. Na světovém trhu se samozřejmě vyskytuje mnoho dostupných typů, z nichž některé se rovněž nacházejí ve výzbroji, ale žádný z nich nebyl reálně odzkoušen v kombinaci s vozidlem Pandur II. Jedinou výjimku představuje právě slovenská věž Turra 30. Logicky tedy vychází i jako ideální kandidát na přezbrojení Pandurů II v AČR.

Vzhledem k zamýšlenému spektru variant obrněnců BOV 8x8 pro slovenskou armádu je třeba zdůraznit i skutečnost, že se platforma Pandur II vyznačuje velkou modularitou, díky níž se dá konfigurovat pro různé úlohy, resp. existuje v řadě variant. To ostatně jasně prokazuje několik účelových provedení sloužících v české armádě, která jsou blízká tomu, co požadují i Slováci, tzn. vozidla velitelská, průzkumná, zdravotnická, ženijní, spojovací a velitelsko-štábní. Kromě toho by se nemělo zapomínat, že původní plány Armády ČR počítaly s nákupem dokonce 234 vozidel Pandur II v celkem devatenácti verzích, z nichž některé se opět blíží tomu, co žádá též slovenská armáda. Lze uvést mj. obrněnec pro elektronický boj, vozidlo protivzdušné obrany, vozidlo pro radiační a chemický průzkum, specializované ženijní verze, vozidlo vyprošťovací a dílenské nebo samohybný minomet. Poslední uvedená verze v současnosti existuje ve formě demonstrátoru, jenž je vybaven 120mm minometem Soltam vestavěným v korbě. Každopádně již fyzicky existuje velká část účelových variant, které slovenská armáda poptává, a platforma Pandur II může pochopitelně sloužit i pro ty zbývající.

Foto: Poslední uvedená verze v současnosti existuje ve formě demonstrátoru, jenž je vybaven 120mm minometem Soltam vestavěným v korbě. | TDV

Souhrnně se tedy dá konstatovat, že výběrové řízení slovenské armády BOV 8x8 reprezentuje mimořádně zajímavou příležitost, a to nejen pro český obranný průmysl, ale také pro Armádu České republiky. Český průmysl již má samozřejmě vybudované nadstandardně dobré vztahy s tím slovenským, jak prokazuje i konkrétní nabídka v podobě obrněnce Pandur II (který dnes již lze bez nadsázky označovat především za český výrobek), jenž je vybaven slovenskou věží Turra 30. Jedná se o kombinaci dvou osvědčených prvků a současně též o jedinou konfiguraci vozidla Pandur II s dálkově ovládanou věží, která je reálně k dispozici a je také odzkoušena, a to i ve střeleckých testech. To je velmi důležité právě z pohledu české armády, která potřebuje modernizovat, resp. vybavit novými věžemi svá vozidla Pandur II. Mnohé z verzí, jež figurují ve slovenských plánech, by ostatně mohly být zajímavé též pro Česko, protože se s nimi dříve počítalo i tady. Volba vozidel Pandur II slovenskou armádou by tak mohla být dalším velkým kamenem do mozaiky úzké česko-slovenské spolupráce.