Okno do historie - Smrt českého krále Přemysla Otakara II.
Dne 26. srpna 1278, v den svatého Rufa, se v bitvě na Moravském poli proti sobě postavilo 25 000 mužů českého krále Přemysla Otakara II. a 30 000 mužů Rudolfa Habsburského. České vojsko vítalo nepřítele voláním „Budějovice – Praha!“, habsburská armáda jim pak odpovídala „Řím – Kristus!“. Český král neměl armádu kompletní. Nedostavili se rytíři braniborského markraběte Oty a též nedorazila většina Vítkovců, jejichž čest tu zachraňovali jen páni z Rožmberka – Vítek a Jindřich. Ani Habsburk neměl vojsko v plné síle, i tak však disponoval mírnou přesilou. Jeho armáda byla složená z lehké uherské jízdy, Kumánů a z oddílů rakouské, štýrské a korutanské šlechty. Habsburská přesila ovšem nic neznamenala, protože Přemysl měl převahu v těžké jízdě z Čech, Durynska, Míšeňska a Braniborska a právě na tyto rytíře český král spoléhal. V obou táborech byly odslouženy mše a zhruba kolem deváté začala samotná bitva. Českému králi zbývaly tři hodiny života...
Foto: Padlý král Přemysl Otakar II. | Josef Mathauser / Wikimedia Commons / Public domain
Jako první vyrazili Rudolfovi Kumáni, divocí jezdci z Uher, které přivedl do bitvy uherský král Ladislav IV., Rudolfův spojenec. Jak se předpokládalo, Kumáni neměli proti českým rytířům šanci a byli tak rychle zahnáni na útěk. Do boje pak vyrazily druhé sledy obou rytířských vojsk. Ten český vedl sám král Přemysl a čeští rytíři pod jeho velením brzy získávali převahu. Svými zbraněmi a obrovskou odvahou vytlačili Habsburkovi rytíře až k Weidenbašskému potoku a zdálo se, že bitva bude jejich. V těchto chvílích boje byl z koně sražen i sám Rudolf a nechybělo málo, aby našel na bojišti smrt. Podle Kolmarské kroniky ležel na zemi, štít však z ruky nepustil a kryl se jím před údery českých rytířů. Tento stav však netrval dlouho a ze smrtícího nebezpečí Rudolfa zachránila jeho královská družina. Jako první se k němu dostal duryňský rytíř Heinrich Walter z Ramschwagenu, který ho zvedl ze země, přivedl mu koně a pomohl Rudolfovi do sedla.
Po této kritické chvíli se štěstí začalo obracet na stranu habsburských šiků. Rudolfovi velitelé, Ulrich z Kapellenu a Kondrád ze Sommerau, totiž provedli nečekaný výpad do odkrytého boku českých rytířů na pravém křídle jejich šiků. Nevedli nijak zvlášť velký oddíl, cca jen několik desítek jezdců, ale protože se na tu dobu jednalo o nečekaný manévr, odporující mravům rytířského boje, české rytíře tento počin dokonale zaskočil. Habsburští rytíři měli prý ještě během tohoto manévru volat „Utíkají!“, čehož se chytli i čeští rytíři, kteří to začali volat také. Někteří se nové hrozbě statečně postavili, např. velitel těžkooděnců Milota z Dědic se dokonce pokusil s několika rytíři tento výpad marně zastavit, avšak většina českých rytířů se dala na útěk a zcela tak rozvrátila české šiky. Král Přemysl se tehdy pravděpodobně pokusil tuto zoufalou situaci zachránit a vrhl se i se svou družinou do té nejprudší řeže a marně doufal, že s sebou strhne i své rytíře. Bohužel, čeští rytíři se dali na útěk a pro české vojsko tak nebylo záchrany. Přemyslova družina pak musela vést svůj poslední boj zcela sama, opuštěna celým vojskem. Postupně umíral jeden Přemyslův rytíř za druhým, až nakonec zůstal český král osamocen.
Ve vyprahlém hrdle ho nesnesitelně pálilo, pot ho štípal do očí a jeho ruka už byla tak slabá, že sotva pozvedla meč. Jeho myšlenky patřily krásné Kunhutě a malému Václavovi. Žízní popraskaná ústa krále ještě jednou vykřiknou „Praha!“ a zároveň se Přemysl ohnal mečem po nejbližším rytíři. Tento boj však netrval dlouho. Pod králem byl usmrcen kůň a na bezmocného Přemysla se vrhla skupina pěšáků. Ti mu kolem krku hodili provaz a bezbranného krále vytáhli z bojiště, aby ho mohli oloupit. Jeden z Habsburkových velitelů, štýrský šlechtic Berthold Schenk z Emmerberka, si toho všiml a přijel na místo potyčky. Přemysl se mu chtěl vzdát a pozvedl ruku, avšak Berthold ťal mečem a rozsekl mu hlavu. Ostatní pěšáci se k Bertholdovi přidali, začali do Přemysla sekat a bodat a tropili si z krvácejícího krále Čechů posměch. Poté knechti ze zakrváceného těla strhali drahocenné brnění a nechali královo nahé tělo ležet na bojišti. Když se Rudolf dozvěděl, že je Přemysl zajat, nařídil, aby byl jeho život ušetřen, bylo však již pozdě. Za normálních okolností by Rudolf Přemyslovy vrahy nechal zřejmě přísně potrestat, ale protože byl Přemysl v řísské kladbě, unikli tak knechti trestu.
Přemyslovo tělo nechal Rudolf vystavit ve Vídni, aby svět uvěřil, že je český král je skutečně mrtvý. Přemysl byl zabalen v purpurovém plášti a jeho tělo bylo mnichy řádně omyto, avšak každý mohl spatřit strašnou ránu, která mu znetvořila obličej. Protože byl Přemysl pořád v římské kladbě, nemohlo být jeho tělo pochováno do posvěcené půdy a zůstalo tak na márách u minoritů. Až na jaře roku 1279 Rudolf dovolil, aby bylo tělo převezeno do Čech, kde ho nechala královská vdova pohřbít ve Znojmě. Roku 1296 byl Přemysl slavnostně pochován v Praze a král železný a zlatý tak našel konečně klidu. Přemyslovo tělo bylo v minulém století zkoumáno doktorem Vlčkem, který zjistil, že král utržil hned několik smrtelných ran. Některé rány poškodily orgány v dutině hrudní a břišní, avšak smrt mu přivodila hned ta první rána do hlavy. Král byl tehdy okamžitě mrtvý díky těžkému poškození mozku a lebky.
Závěrem uvádím list, jež zaslal Rudolf po bitvě papeži. „Ač král zmíněný viděl úplnou porážku svých rytířských šiků a že takřka všemi jest osamocen, přece nehodlal ustoupit našim vítězným praporům, nýbrž bránil se, obřím duchem i mravem, s podivuhodnou statečností, až někteří z našich rytířů jej smrtelně zraněného s ořem jeho k zemi srazili. Tu konečně král ten přeslavný spolu s vítězstvím život ztratil.“
Zdroj: Historie válek
Komentáře
Vaclav Flek
01. 09. 2022, 01:44pro Voegelin
Diky za reakci, je to jeste slozitejsi, krome spojencu z ruznych koalic zde bylo i mnoho zoldneru, takze zjistit, kolik z toho tvorili "skutecni Cesi" (takova kategorie v minulosti asi neexistovala) dokazal pouze vlastenecky zapal nasich buditelu. Ten jiz dnesni seriozni badatel neumi napodobit. Treba ti slavni "Moravane", padli v prubehu belohorske bitvy v listopadu 1620, byli ve velke vetsine valonsti zoldneri, naverbovani za penize moravskych stavu, proto to byl Slikuv moravsky regiment.
Jinak mate pravdu, diskutujici Sekal se nevyjadril prave stastne, neuvedl, co ma konkretne na mysli, a jeho nazor tak "visi ve vzduchu". Ja se jim zabyvat nechci.
Vaclav Flek
01. 09. 2022, 01:26pro Im Bier steckt Wahrheit :
Znovu uvedu vase tvrzeni : "V roce 955 v srpnu se válčilo na Lešském poli o přežití středoevropanů proti Maďarům. Maďaři byli v naprosté většině (500 000) a měli sílu si podmanit střední Evropu.."
Najednou couvate, a pisete o "madarskem etniku", nikoliv o vojsku, bojujicim na Lechu, coz je zrejme v rozporu s vasi vyse uvedenou citaci. Nicmene i pocet 120 000 madarskych bojovniku je hodne nadsazeny, mel bych potize verit i sestine tohoto cisla. Skvele tu potrebu kritickeho pristupu ke starym pramenum popsal jiz vice net sto lety nemecky historik Hans Delbruck ("Geschichte der Kriegskunst", poprve vyslo v roce 1907). Pokud jej neznate, a mluvite nemecky (?), doporucuji precist.
K vasemu "Jsem abstinent a nekuřák." jenom poznamka - proc potom mate tak stupidni prezdivku, navic jeste s hrubou gramatickou chybou ? Myslite, ze to dela vasi osobu verohodnejsi ?
Zdeněk
31. 08. 2022, 10:08Pivní hlavo, už večer po bitvě, nad opékáným seletem a medovinou, byl počet poražených nepřátel tak dvojnásobný, co teprve, když to po dvou, třech stech letech sepisoval nějaký mnich v klášteře ..., ale neboj se, já jsem rád když mluvíš, kdybys mlčel, mohli by tě považovat za chytrého...
Im Bier steckt Wahrheit
31. 08. 2022, 10:02Zdeněk hlupák
To je nápad. Napiš německým historikům, že jsou hlupáci, protože věří kronikám a přitom v český televizi mají nevratné důkazy o bitvě na Lešském poli.
Chlapče (lichotím ti), čerpám z knihy, která vyšla v německu v roce 2012.
Zdeněk
31. 08. 2022, 09:54Pivní hlavo, a to je tvůj základní problém, věříš jenom tomu, co se ti líbí, a proto jsi pak za pitomce ...
Ovšem věřit středověkým kronikám a pak to vydávat za přesný popis historické události ... a pak, kdo z nás dvou je hlupák. Ty, který nevěříš ani tomu, co je tady a teď ... :laughing::joy::rofl:.
Dnes ti lžou, ale před tisícem let mluvili pravdu, logiko ty to vidíš ...
Im Bier steckt Wahrheit
31. 08. 2022, 09:25Zdeněk hlupák
Co uvádí ČT mě nezajímá, pro je zásadní kaiserchronik, ale jinak s počtem 1 000 cechu a jizdou souhlasím i to je v kronice.
Zdeněk
31. 08. 2022, 08:53Pivní hlavo nastuduj si: v Bitvě na řece Lechu se podle současných historiků na obou stranách střetlo kolem 10000 bojovníků, z toho český oddíl čítal maximálně 1000 mužů (spíše však 500-800) a byl s největší pravděpodobností tvořený převážně lehkou pěchotou.
I když souhrou okolností dopadl první úder právě na české jednotky, které navzdory těžkým ztrátám neustoupily, tak rozhodující podíl na vítězství měla Otova těžká jízda.
http://www.dnyceskestatnosti.cz/kalendarium/10-srpna-955-bitva-na-lechu/
Im Bier steckt Wahrheit
31. 08. 2022, 08:15Pan Flek
Maďarské etnikum v té době čítalo cca 500 000, což opravdu byla síla ovládnout a podmanit si střední Evropu. Plenili a loupili i vypalovali Bavorsko a Švábsko. Poslední jejich zastávka byla u města Augsburg (na německé poměry i dnes pěkné město) a chtěli ho dobýt. Jenže k městu se blížila armáda Oty.
Kolik přesně bylo na obou stranách bojovníků lze se jen dohadovat. Maďaři měli prevahu 4:1, 128 000 proti 26 000.
Toto jsou údaje z "Deutsche Kaiserchronik" u které nejsou čísla stoprocentní a víme, že se nadhodnocovaly, ale to se děje i dnes.
Označení Čech je trochu zavádějící, ale tak se uvádí v knize.
Jsem abstinent a nekuřák. Nenechte se zmýlit nickem.
Voegelin
31. 08. 2022, 00:34Vaclav Flek:
Pochopitelně. Označit výsledek (ať porážka nebo vítětství) nějaké středověké bitvy jako český je věcí interpretace. Panovníci navíc skládali vojska nejen ze svých feudálních zdrojů, ale hojně i mobilizovali různé spojence, čímž se ta mozaika stává ještě barevnější.
Moje reakce se samozřejmě soustředila na poslední tři věty komentáře pana Sekala. Popravdě, nejsem sice odborník (pouze fanda historie), ale že by čeští bojovníci byli "proslaveni hlavně útěky z bojiště", to bych považoval přinejmenším za odvážné tvrzení.
Vaclav Flek
31. 08. 2022, 00:18pro Voegelin :
Dekuji za vasi odpoved diskutujicimu Ivanu Sekalovi. Ja bych mu odpovedel podobne, vzhledem k vasi reakci jiz tak cinit nebudu.
Na druhou stranu mu nemohu uprit jistou pravdu v tom, ze mnoho jednotek nebylo ceskych tak, jak to dnes chapeme my. Tehdejsi vnimani prislusnosti neslo po linii narodnostni, ale po linii oddanosti konkretnimu panovnikovi. Takze odlisit, kdy byl v te dobe "Cech" a kdo "Necech" bylo i u jednotek slozenych z ceskych zemi dost obtizne...
Vaclav Flek
31. 08. 2022, 00:10pro Im Bier steckt Wahrheit :
Pokud se chci vyjadrit velmi slusne, tak vase tvrzeni : "V roce 955 v srpnu se válčilo na Lešském poli o přežití středoevropanů proti Maďarům. Maďaři byli v naprosté většině (500 000) a měli sílu si podmanit střední Evropu..." vubec nedava smysl. Mate v nem hned dve zasadni chyby :
1) Madarske vojsko nemohlo mit ani nahodou pul milionu vojaku (!), velmi pravdepodobne nedosahlo ani desetinu tohoto poctu, i kdyz zapocitam vsechny sluhy, otroky, pohanece dobytka a dalsi osoby, ktere bojujici oddily provazely.
2) V tazeni madarskeho vojska vubec neslo o preziti "stredoevropanu". Najezdnikum slo predevsim o korist, pripadne o ovladnuti uzemi, ktere by jim trvale odvadelo naturalni dan. Vybijeni celych oblasti nebylo jejich cilem, nebot je povazovali za kontraproduktivni. Krasnym prikladem je mongolska nadvlada nad stredovekou Rusi. Tu take nechteli Cingischanovi potomci vyhladit, naopak si ji po nekolik staleti drzeli jako "dojnou kravu", ktera poslusne odvadela chanovi dane. Taksi to asi predstavovali i Madari, ovsem osudovou bitvou byli srazeni zpet do pusty.
Jestli skutecne cerpate pravdu v pivu, zrejme take v hospodskych diskusich, vypada to podle toho.
Im Bier steckt Wahrheit
30. 08. 2022, 22:29Přidám ještě ranější počin a vlastně počátek vzniku německé říše, kterou vybudoval Ota I. za velkého přispění knížete Boleslava.
V roce 955 v srpnu se válčilo na Lešském poli o přežití středoevropanů proti Maďarům. Maďaři byli v naprosté většině (500 000) a měli sílu si podmanit střední Evropu.
Proti nim sjednotil Ota vojsko složené z Franků, Švábů, Bavorů a Čechů.
V boji, který trval 3 dny se vyznamenalo vojsko Boleslava.
Bohužel, dnes je velký díl na vítězství Českého vojska vedené Boleslavem prakticky v německé historii potlačován.
Voegelin
30. 08. 2022, 21:44Ivan Sekal:
Jednu bitvu? Tak třeba hnedle u Přemysla Otakara II. Bitva u Kressenbrunnu. Jedna z největších jezdeckých bitev evropského středověku.
Ivan Sekal
30. 08. 2022, 19:12Já bych byl velmi opatrný se slovem Český těch tam bylo velmi ale velmi málo , celému údernému voji velel ostřílený rytíř kníže Saský a Korutanský kurfiřt Jan Hans Schoch Klibgenberk s Rožumberkerm Jindřichem což byli bratranci , Jan měl na své straně obří sílu Moravské panské jednoty což bylo 25000 těžkých jezdců s lučišníky .. každý fungoval jako tank . Apropo Čeči byli proslaveni hlavně útěky s bojiště. Někdy se bedali ani dohbat. Jen tak pro zajímavost jmenujte jino bitvu kdeČeši něco nezorali.
Alex
30. 08. 2022, 15:01Frajer až do konce. Byl by možná i vyhrál, kdyby ti srá*i neutekli z boje. :D Většinou to funguje tak, že když prostí vojáci vidí, že se sám velitel vrhá do bitvy a to ještě do předních řad, tak jim to dodá odvahu a i ti, co ustupovali, jdou směle vpřed... No, asi né vždy. :/