Yang Kyoungjong (1920-1992) byl korejským vojákem, který bojoval v Imperiální japonské armádě, sovětské Rudé armádě a německém Wehrmachtu. Níže přinášíme příběh tohoto vojáka.

Kyoungjong Yang se narodil 3. března roku 1920 v Shin Euijoo v severozápadní Koreji, od roku 1910 okupované Japonskem. Ve věku osmnácti let, v roce 1938, byl odveden do armády a sloužil v největší a nejprestižnější vojenské jednotce Japonského císařství – Kuantungské armádě, která v dobách největšího rozmachu čítala celkem 1 320 000 vojáků. Tato armáda byla od roku 1932 vykonavatelem vojenské, ekonomické i politické správy v okupovaném Mandžusku. V této době (1936-1939) Kuantungské armádě velel generál Kenkiči Ueda (1875-1962), který se účastnil, jako štábní důstojník, spojenecké intervence na Sibiři v letech 1918–1922.

Foto: Muž v oděvu wehrmachtu (vlevo), údajně Yang Kyoungjong, po zajetí americkými parašutisty v červnu 1944 po dni D | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Hrozná smrt ruského vojína Jevgenije Alexandroviče Rodionova

Od 11. května 1939 začaly probíhat první přestřelky na mongolsko-mandžuské hranici a 28. května následoval útok 2500 japonských vojáků za podpory dělostřelectva a letectva. Tím byla fakticky zahájena bitva u Chalchyn gol. Všechny japonské útoky byly postupně odraženy sovětskou armádou a boje skončily 16. září 1939. Není známo, v jaké jednotce Kyoungjong Yang bojoval a ani kdy přesně byl zajat, ale je možné, že to bylo koncem srpna. Tehdy bylo, po úporných bojích, obklíčeno jádro japonské 6. armády a do 25. srpna zcela zničeno. Celkem bylo zajato zhruba 3 000 japonských vojáků. Po boji byl Yang poslán, spolu s dalšími zajatci do pracovního tábora. Krátce po německém vpádu do Sovětského svazu, dosáhly ztráty takové míry, že bylo rozhodnuto poslat na frontu i tyto zajatce. Kyoungjong Yang byl tedy, v roce 1942, spolu s tisíci dalšími vězni poslán na frontu. Zde bojoval až do března, kdy byl zajat během třetí bitvy o Charkov, která probíhala od 11. do 15. března. Tehdy Sovětské jednotky padly do pasti a utrpěly drtivé ztráty. Nepřekvapí, že i Wehrmacht měl nedostatek vojáků, a tak byl Yang odveden do Německé armády a poslán do okupované Francie. Zde sloužil u jednotky sovětských válečných zajatců, známé jako Ostlegionen (Osttruppen). Jednotka čítala až 427 000 vojáků, původem z Kavkazu, Ukrajiny a Ruska. V roce 1944 sloužila Yangova jednotka na poloostrově Cotentin na severozápadě Francie, který tvořil výběžek Normandie do Lamanšského průlivu. Zde se nacházel významný přístav Cherbourg. Dne 6. června 1944 se na nedaleké pláži Utah vylodili Američané a brzy byl Yang opět zajat. Konkrétně byl zajat vojáky 506. výsadkového pluku, kterému velel poručík Robert B. “Bob” Brewer (1924-1996). Jednotka byla součástí slavné 101. výsadková divize – “Screaming Eagles” (Křičící orlové). Výsadkáři tehdy na pláži Utah zajali celkem čtyři asijské vojáky, o kterých se domnívali, že se jedná o japonské vojáky v německých uniformách. Z počátku také nebylo možné se se zajatci dorozumět, jelikož nemluvili ani Německy. Yang byl poslán do vězeňského tábora v Británii, ze kterého byl propuštěn v květnu 1945. O dva roky později se přestěhoval do USA, přesněji do Illinois a bydlel poblíž Northwestern University (Severozápadní univerzita). Zde žil jako prostý občan, oženil se a měl dva syny a dceru. Zemřel 7. dubna 1992, aniž by o svém neuvěřitelném životě někomu vyprávěl.

Dne 6. prosince 2002 vyšel v korejských novinách Weekly Korea, článek o Kyoungjong Yangovi, který líčil jeho život. Text se tehdy stal velkým tématem v celé společnosti, patrně nepřekvapí, že nemálo lidí celému příběhu nevěřilo. Zlom přišel až v prosinci 2005, kdy vysílala televizní stanice SBS (Soul Broadcasting System) dokument o asijských vojácích, kteří sloužili u Wehrmachtu a byli zajati spojeneckými silami. V roce 2011 vyšel o jeho životě film Mai wei, který režíroval Je-gyu Kang (1962-). Film je sice inspirován skutečným příběhem Kyoungjong Yanga, ale z historie vychází jen velmi volně. Hlavní hrdina se jmenuje Jun Shik. Ten pracuje na farmě Tatsuova dědečka, přičemž oba mladíci se mají účastnit olympijských her v Tokiu jako maratónští běžci. Z obou sportovců se stanou rivalové, náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří, Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. Snímek je velkolepý po stránce výpravy, válka je zde ukázána nad míru realisticky a z historického hlediska se jedná o pozoruhodné dílo. Film měl rozpočet přesahující 28 mld. korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů a stal se ve své době jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. O realizaci celého projektu se rozhodlo v roce 2008 a přípravy zabraly filmovému štábu víc jak osm měsíců, během niž byly na podvozku tanků M24 Chaffee postaveny repliky tanku BT-5 a BT-7. Natáčení probíhalo krom Jižní Korei i v Litvě.

Zdroj: nationalpost.com