František Fajtl se narodil Františku a Marii Fajtlovým v srpnu 1912 v obci Donín na Lounsku. Měl dvě starší sestry. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1928 studovat na České obchodní akademii v Teplicích, kde také v roce 1932 odmaturoval. Poté Fajtl nastoupil na povinnou vojenskou službu a stal se příslušníkem pěšího pluku 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě. Záhy pak byl pro své kvality poslán do Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze, kterou absolvoval s prospěchem velmi dobrý jako 38. v pořadí z celkem 192 frekventantů. Následovala služba na Slovensku v Bardějově a poté v Sabinově.

Foto: František Fajtl | Zbynekmduda /  Wikimedia Commons / Public domain

V té době je ale František již pevně rozhodnut stát se vojákem z povolání. 1. září 1933 je v hodnosti četaře aspiranta přijat na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kde tehdy vyučuje maďarštinu pozdější československý prezident a generál Ludvík Svoboda. První rok stráví v Hranicích, druhý již na leteckém učilišti v Prostějově. Po absolvování akademie nastupuje jako poručík letectva u 2. leteckého pluku v Olomouci a v Přerově. V létě 1938 absolvuje kurz stíhacího pilota, těsně před mnichovskými událostmi také výcvik na vícemotorových strojích.

Psali jsme:Nábor a výcvik římských legionářů

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava na jaře 1939, je v červnu téhož roku z likvidované armády propuštěn. Následně prchá do Polska, kde se hlásí k československému zahraničnímu odboji. Poté odchází do Francie, kde se stává příslušníkem francouzského letectva. Zde absolvuje přecvičení na francouzské stroje a postupně se stává příslušníkem několika stíhacích skupin ( III/9, III/7 a I/6 ). Po kapitulaci Francie se přesunuje do Velké Británie a vstupuje do služeb britského Královského letectva RAF.

V roce 1940 se opět přeškoluje, tentokráte na britské stíhací letouny Hawker Hurricane. Kromě kratičké, spíše epizodní působnosti u 310. československé stíhací peruti, slouží nejprve v řadách 1. a poté 17. britské stíhací perutě RAF. Od konce května 1941 zastává post velitele 313. československé stíhací perutě. O rok později, v dubnu 1942 je jmenován velitelem 122. stíhací peruti RAF. Stává se tak prvním Čechoslovákem, který velí britským pilotům. To již sedlá stíhačku Supermarine Spitfire. 5. května téhož roku je ale nad Francií sestřelen. Jeho pravděpodobným přemožitelem je poručík Artur Beese z 1. letky stíhací eskadry JG 26 pilotující Focke-Wulf Fw 190. Fajtlův stroj měl být jeho 4. vítězstvím z celkem 22. Sám Beese umírá o dva roky později, když je sestřelen americkým P-47 Thunderbolt. František Fajtl se ovšem dokáže vyhnout německému zajetí a po strastiplné cestě překračuje hranice do Španělska. Tam je sice internován, ale s diplomatickou pomocí se dostává zpět do Velké Británie.

Na podzim 1943 se opět staví do čela 313. československé stíhací perutě. V roce 1944 se dobrovolně hlásí k převelení do Sovětského svazu. Velí skupině československých pilotů, kteří jsou uvolněni a odesláni pro službu na východní frontě a stávají se příslušníky 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku, který se 17. září 1944 přemisťuje na letiště Zolná u Zvolena, jako podpora slovenskému národnímu povstání. František Fajtl se zde pravděpodobně již bojových letů nezúčastní, spíše řídí činnost jednotky a koordinaci s pozemními silami 1. československé armády na povstaleckém území. V létě 1945 přistává na letišti ve Kbelích v konečně osvobozené vlasti.

Po únoru 1948 a komunistickém převratu je nejprve propuštěn z armády, později zatčen a v letech 1950 – 1951 bez soudu vězněn ve věznici na Mírově. Po propuštění pracuje jako účetní stavebního podniku. Částečně rehabilitován je v roce 1964. Plné rehabilitace se dočká až po listopadu 1989. Kromě mnoha jiných medailí byl držitelem i nejvyššího českého vyznamenání, Řádu bílého lva. František Fajtl, autor několika knih, např. Sestřelen: Z deníku stíhacího letce, umírá v Praze přesně před 16 lety 4. října 2006 ve věku 94 let.

Psali jsme:Orzełský incident a sovětská invaze do Estonska v roce 1940. Nešťastný osud polské ponorky

Zdroj: Druhá světová válka