,,My jsme měli štěstí, dostali jsme se z toho. Jediné, co si chci pamatovat do konce života, jsou chlapi, kteří se s námi odtamtud nedostali." - Tony Eagles, britský voják. Tímto citátem by se dalo ve zkratce popsat šílenství bitvy o řeku Imdžin. Pojďme se na tuto méně známou bitvu podívat podrobněji.

V noci 22.dubna 1951 započala pro britskou armádu nejkrvavější bitva od 2. světové války, bitva o řeku Imdžin. Vše začalo naprostou kakofonií Číňanů, kteří svými píšťalami ozvučili celé údolí, poté následovala ohlušující dělostřelecká a pěchotní palba.

Foto: Tanky Centurion a příslušníci Gloucestershire Regiment při přesunu ke kótě 327 | Wikimedia Commons

Psali jsme:Němečtí conquistadoři v Novém světě a jejich pozdější ideový odkaz

Zuřivost bitvy, přesněji řečeno hrdinství britského Gloucestershire Regiment (Gloucestershirský Pluk), bylo opravdu obdivuhodné. "Glosterské" odhodlání udržet svoji pozici do posledního muže proti desetinásobné přesile bylo tak velké, že se zapsalo do britské historie jako jedna z nejlepších obranných akcí.

Obránci čelili obrovské čínské ofenzívě, která měla za úkol obsadit hlavní město Soul do 1.května. Glosterů bylo na linii pouze 700 (Byli součástí 29th British Independent Infantry Brigade / 29. britská nezávislá brigáda) a proti nim se řítilo až deset tisíc čínských vojáků.

Foto: Gloster Hill pět týdnů po bitvě u Imjinu | Wikimedia Commons

Z odhodlání, jaké během třech dní Britové předváděli, když bojovali v podstatě muž proti muži za pomocí bajonetů či holýma rukama, byl nadšen i samotný americký generál James Van Fleet (velitel 8.armády). Glostery označil jako nejpříkladnější a nejstatečnější jednotku moderní války. Boj Glosterů na kopci 235 se okamžitě stal legendou v rámci Korejské války.

Psali jsme:Štěstí z Kokury: Japonské město, které bylo dvakrát ušetřeno osudu Hirošimy a Nagasaki

Britští vojáci byli tehdy kompletně obklíčeni, neměli již munici ani žádné jiné zásoby. Jelikož neměly žádnou možnost jak se prostřílet zpátky do týlu, rozhodli se, že budou bojovat do posledního muže i holýma rukama. Ke konci bitvy o kopec 235, se zpátky do týlu dostalo z celkových 700 bojovníků pouze čtyřicet mužů. Zbytek padl, byl zraněn, nebo zajat. Tihle muži bojovali doslova do posledního dechu. Přes 500 zajatých britských vojáků bylo posláno do zajateckých táborů, ze kterých se 34 mužů nevrátilo. Přeživší byli propuštěni až za dva roky, kdy bylo podepsáno příměří. Podle zpravodajců na štábu OSN Číňané na Glosterském úseku přišli až o deset tisíc mužů.

Foto: Gloster Memorial - památník věnovaný ,,Glostrům", který střeží Jihokorejští vojáci | Wikimedia Commons

Díky neskutečnému odhodlání dokázali Glosteři zastavit v podstatě celou čínskou ofenzívu a zachránili tak Soul před jeho dobytím. Britským účastníkům bitvy na řece Imdžin bylo za jejich hrdinství dne 8. května 1951 uděleno vyznamenání Presidential Unit Citation (Prezidentská citace) přímo od amerického prezidenta, které zní následovně:

,,Bez pomyšlení na porážku, nebo kapitulaci, tato hrdinská jednotka prokázala vynikající odvahu a disciplínu na bojišti. Každý metr, který přenechali nepříteli, byl prolit nepřátelskou krví až do doby, kdy byl poslední voják této jednotky zabit. Jejich trvalou brilanci v bitvě, jejich rozhodnost a mimořádné hrdinství jsou v souladu s nejlepšími tradicemi vojenských sil britské armády a odrážejí nepřekonatelný kredit těchto odvážných vojáků a jejich domoviny."