Námořní kapitán Micuo Fučida se narodil 3. prosince 1902 v Nagoe, prefektura Nara. Pochází z rodiny učitele. Jeho matka byla potomkem slavného samurajského rodu. Po střední škole se mladý Fučida hlásí k námořnictvu. Přijímací zkoušky však splní až na třetí pokus v roce 1919. I to je důkazem velké náročnosti a pečlivého výběru nových kadetů císařského námořnictva. Roku 1921 je přijat na námořní akademii Eta Džima. Právě tam mu učaruje námořní letectvo. Následně se tedy rozhodne vstoupit právě do jeho řad. Pilotní výcvik ukončuje v listopadu 1928 a následně slouží jak na moři, tak na základnách císařského námořního letectva.

Foto: Asi poslední člověk, od kterého byste čekali, že se stane křesťanským evangelíkem, je muž, který 7. prosince 1941 velel japonskému leteckému útoku na Pearl Harbor | Shutterstock

Psali jsme:Velcí bitevní psi conquistadorů vyvolávali u indiánů obrovský strach

V roce 1936 se žení a postupně se mu narodí syn a dcera. Fučida podstupuje další výcvik (mj. v horizontálním bombardování). Již před začátkem války v Pacifiku je svými nadřízenými pokládán za zkušeného veterána, který se zúčastnil války s Čínou, když operoval z letadlových lodí Rjúdžó a Akagi. Na Akagi se stává velitelem letky a právě na palubě této proslulé letadlové lodi se setkává se svým někdejším spolužákem Minoru Gendou. Tento důstojník si je dobře vědom Fučidových schopností. Zařídí jeho převelení k 1. letecké flotile, a tak je to nakonec právě Fučida, kdo je určen, aby vedl letecký útok na základnu americké Tichomořské flotily v Pearl Harboru.

Fučida koordinuje veškeré bezprostřední přípravy na útok a 7. prosince 1941 osobně vede první vlnu 183 letounů k ostrovu Oahu na Havaji. V 7:35 poprvé spatří pobřeží ostrova. O pět minut později se jeho bombardovací svaz dělí na několik částí. Čtyřicet torpédových bombardérů Nakajima B5N (ve spojeneckém kódu Kate) se musí přízemním letem přiblížit k zátoce v Pearl Harboru od jihu, aby mohla odhodit svá torpéda. Jednapadesát střemhlavých Ajchi D3A (Val) nabírá výšku do 4 000 metrů, zatímco další skupina 49 Valů oblétá ostrov nad mořem. V 7:49 Fučida vypaluje signální světlici a jeho radista vysílá signál k útoku ve formě slabik To, To, To (Tosugekisejo – útok). V 7:53 Micuo Fučida hlásí dodnes známý signál Tora, Tora, Tora, tedy fakt, že se amerického nepřítele podařilo dokonale překvapit. O pouhé dvě minuty později dopadají na přístavní a letecká zařízení, ukotvené lodě a odstavené letouny v Pearl Harboru první pumy a explodují torpéda.

Micuo Fučida ovšem nechybí ani během dalších japonských útoků. 21. ledna 1942 vede letouny s červeným kruhem k náletu na Rabaul. O měsíc později (19. února 1942) mu je svěřena formace 188 letounů, které napadají severoaustralský přístav Darwin. Tento útok způsobí vážné škody na přístavním zařízení a zde ukotvených lodích. 5. dubna 1942 opět velí velké formaci japonských letounů (180 strojů), která napadá přístav Colombo na Cejlonu. Fučida má vést v červnu 1942 také letecký útok na atol Midway, ale zabrání mu v tom zánět slepého střeva. Přesto se střetu zúčastní alespoň plánováním leteckých operací. Během útoku na Akagi je těžce zraněn, když ho srazí tlaková vlna jedné z explodujících bomb. Fučida si navíc při pádu zlomí obě nohy. Na rozdíl od mnoha jiných má ale štěstí a je evakuován na křižník Nagara.

V dubnu 1944 je Fučida jmenován operačním leteckým důstojníkem na Marianách. Na podzim téhož roku plánuje dva diverzní útoky. Nejprve sebevražedné nálety na americká plavidla kotvící v přístavu Majuro, a také výsadek parašutistů, jejichž úkolem je na Tinianu zničit co nejvíce nepřátelských bombardérů B-29, ještě předtím, než budou sami zabiti.

Psali jsme:Zázrak východní fronty

Shodou okolností koncem 2. světové války, den před svržením atomové pumy na Hirošimu, Fučida odletí z hirošimského letiště, kde působí jako člen štábu určeného k provedení příprav protivzdušné obrany města. Vrátí se bezprostředně po útoku a je svědkem hřibovitého mraku nad městem i strašlivé spouště, kterou výbuch atomové pumy způsobil. Přestože se po následující dva dny pohybuje v zamořeném území, neprojeví se na něm žádné účinky ozáření.

Námořní kapitán Micuo Fučida umírá v březnu 1976 v Kašiwaře ve věku nedožitých 74 let na komplikace spojené s cukrovkou.

Zdroj: warhistoryonline, palba.cz