Případ Matthäuse Hetzenauera je dodnes pro mnohé šokující. Nasbíral více úspěšných zásahů než kdokoliv jiný na straně vojsk Osy. Byl extrémně mladý – do války se zapojil až v roce 1942 a s odstřelovací puškou začal střílet ještě mnohem později. Nakonec padl do rukou Sovětů, ale dokázal přežít.

Foto: Matthäus Hetzenauer, rakouský odstřelovač s 345 potvrzenými zásahy, 1944 | Bundesarchiv

Psali jsme:Sovětský sestřel špionážního letounu U-2 u Sverdlovska

Matthäus Hetzenauer nebyl Němec, narodil se v Rakousku do chudé farmářské rodiny. Zřejmě by se stal farmářem jako jeho otec, kdyby mu v roce 1942 nepřišel povolávací rozkaz do Wehrmachtu. Hubený mladík s dětským obličejem se dal k horským myslivcům, konkrétně k náhradnímu praporu 140 v Kufsteinu. Prošel základním výcvikem pro pěšáky, poté byl poslán zpět domů do Brixenu. Znovu ho však povolali hned v lednu následujícího roku. Na frontách to pro Německo nevypadalo dobře a najednou bylo nutné brát každého, kdo mohl nést zbraň.

Znovu prošel výcvikem, tentokrát jako minometčík. Jenže Hetzenauer byl vášnivý lovec, a tak se na jaře roku 1944 objevil na kurzu pro ostřelovače, který absolvoval v Seetalerských Alpách. Jeho talentu si instruktoři hned všimli, takže byl poslán na východní frontu s těmi nejlepšími referencemi. Tak začala kariéra nejlepšího německého snajpra.

Byl nasazen u 3. horské divize v Karpatech, v Maďarsku a na Slovensku. Střílel Sověty jako lovnou zvěř, nedělalo mu problém zasáhnout cíl přesně na vzdálenost jednoho kilometru. Jeho zbraní byla obyčejná armádní puška Kar98 vybavená puškohledem, kterou ovládal naprosto mistrovsky. V boji, stejně jako většina sniperů, působil sám, ale často operoval ve dvojici s druhým nejlepším německým odstřelovačem Josefem Allerbergerem. V tandemu představovali smrtelnou hrozbu pro všechny nepřátele.

Sověti o něm věděli a snažili se ho zlikvidovat, ale bez úspěchu. Přesto se jim podařilo ho zranit, když na jeho pozici 6. listopadu 1944 dopadlo několik dělostřeleckých granátů. Hetzenauer utrpěl vážné zranění hlavy, ale byl včas převezen do lazaretu a přežil. Za to obdržel Medaili za zranění a brzy se vrátil na frontu. Do konce války oficiálně zaznamenal 345 potvrzených zabitých nepřátel. Ve skutečnosti jich bylo pravděpodobně mnohem více, protože Němci uznávali do statistik pouze ověřené a potvrzené zásahy, což ne vždy bylo možné. Sám Hetzenauer odhadoval počet zabitých nepřátel na přibližně 500.

Psali jsme:Smutný příběh statečného vojáka Wehrmachtu romského původu

Na konci války Hetzenauera zajali Sověti. Držitel Rytířského kříže byl pro ně cenným úlovkem. V zajateckém táboře strávil pět let, poté se vrátil zpět do Německa. Oženil se s Marií Beihammerovou, se kterou měl tři děti. Zbytek života prožil jako farmář v rodném Brixenu. Nikdy nedával na odiv svou vojenskou kariéru a někteří sousedé údajně ani nevěděli, že místní farmář je nejlepší střelec Wehrmachtu. Hetzenauer zemřel 3. října 2004 ve věku 80 let. V Brixenu na hřbitově má skromný hrob, kde je pohřben spolu se svou ženou.

Zdroj: warhistoryonline.com, findagrave.com