SS-Sturmbrigade Dirlewanger - psychopati, kteří svým chováním šokovali dokonce i ostatní jednotky SS
SS–Sonderkommando Dirlewanger také známé jako SS – Sonderbataillon Dirlewanger a Sonderkommando der Waffen – SS Lublin bylo vytvořeno z Widdiebkommando Oranienburg. To byla malá protipartyzánská jednotka postavená z pytláků a disciplinárních vězňů SS, vycvičená příslušníky SS – Totenkopf.
Jednotka byla zřízena na jaře 1940 rozhodnutím Adolfa Hitlera a Heinricha Himmlera. Chtěli tak využít údajných schopností trestanců, zejména dovedností střeleckých. Zpočátku bylo vybráno asi padesát mužů, kteří se podrobili intenzivnímu dvouměsíčnímu výcviku v Oranienburgu.
Po vpádu do Sovětského svazu byly počty rozšířeny náborem bývalých sovětských vojáků, trestanců a dobrovolníků z koncentračních táborů. Jednotka byla nasazována do operací proti partyzánům v Polsku a v Bělorusku, kde si získala pověst vrahů. SS – Regiment Dirlewanger byl vytvořen v srpnu 1944, když bylo SS – Sonderkommando Dirlewanger rozšířeno na pluk. Účastnil se bojů proti polské Zemské armádě ve Varšavě, kde svou brutalitou a všeobecně zločineckým chováním šokoval dokonce i ostatní jednotky SS.
Foto: Esesmani z Dirlewangerovy brigády pochodují Chłodnou ulicí směrem na varšavské Śródmieście | Bundesarchiv
SS – Sturmbrigade Dirlewanger byla vytvořena v prosinci 1944, když byl rozšířen SS – Regiment Dirlewanger. Brigáda měla být nasazována do protipartyzánských a bezpečnostních operací, ale v důsledku postupu Rudé armády se brzy sama ocitla ve frontové linii. Některé oddíly této jednotky měly určité bojové kvality, avšak mnozí příslušníci dezertovali. Jednotka byla v únoru 1945 nominálně povýšena na 36. Waffen – Grenadier Division der SS.
Velitelem jednotky byl SS-Hauptsturmführer Dr. Oskar Dirlewanger, od něhož jednotka získala svůj název. Dirlewanger byl veteránem z první světové války, kde sloužil v německé armádě jako kulometčík. Patřil k aktivním členům NSDAP, přihlásil se i do SA. Pro sexuální skandály byl vyloučen z SA, ale později byl díky vlivným známostem přijat do SS.
Foto: Oskar Dirlewanger jako SS-Oberführer před tím, než mu by udělen Rytířský kříž. | Bundesarchiv
Příslušníci Dirlewangerova komanda se podíleli na popravování partyzánů v Bělorusku v listopadu 1942. V Bělorusku komando působilo od února 1942 do června 1944. Zde si vysloužilo pověst údajně nejkrutější jednotky. Velitelem byl vyšší velitel SS a policie v oblasti Rusko-Střed, SS-Obergruppenführer Erich von dem Bach-Zelewski. Koncem roku 1942 čítal oddíl 750 mužů a byl vybaven dělostřeleckou technikou a automobily.
Foto: V Bělorusku komando působilo od února 1942 do června 1944. Zde si vysloužilo pověst údajně nejkrutější jednotky. | Bundesarchiv
Při rozmachu partyzánského hnutí v Bělorusku byli nasazováni do horských oblastí, nebrali zajatce a vraždili veškeré obyvatelstvo dobytých vesnic. Podle odhadů mají na svědomí 30 000 lidí, většinou civilistů bez jakéhokoli napojení na partyzánské oddíly. V červnu 1943 byl oddíl posílen o 300 mužů z koncentračných táborů Dachau, Sachsenhausen a Mauthausen. Byly zde rovněž zařazeny různé kriminální živly.
Jednotka byla v srpnu 1944 přesunuta k potlačení varšavského povstání. Oskar Dirlewanger byl v říjnu 1944 za příkladné vedení boje v ulicích Varšavy povýšen do hodnosti SS-Oberführera a dokonce mu byl udělen Rytířský kříž. Po skončení bojů o Varšavu se jednotka rozrostla na 4 000 mužů a získala oficiální název SS-Sturmbrigade Dirlewanger. V říjnu 1944 byla převelena na Slovensko, kde se účastnila závěrečné fáze potlačení Slovenského národního povstání. Účastníky těchto bojů vyznamenal 31. října 1944 Jozef Tiso. Na Slovensku brigáda působila do prosince 1944. Byla nakonec stažena do Maďarska, ke měla čelit spolu s německými jednotkami sovětské ofenzivě.
Foto: Členové SS-Sturmbrigade Dirlewanger během Varšavského povstání, 1944 | Bundesarchiv
Koncem roku 1944 dosáhla brigáda počtu 6 000 mužů, Himmler ji v únoru 1945 transformoval na 36. granátnickou divizi Waffen-SS. Po Dirlewangerově zranění v boji 15. února 1945 vedení divize převzal SS-Brigadeführer Fritz Schmedes, který stál v jejím čele až do dubna 1945, kdy ji jihovýchodně od Berlína zničila sovětská armáda. Dirlewanger, v té době již v civilu, se pokoušel ukrývat v jižním Německu, ale Spojenci jej zajali a začátkem června 1945 jej francouzští spojenečtí vojáci umístili do zajateckého tábora v Altshausenu. Zde přítomní polští strážní chtěli na Dirlewangerovi vykonat pomstu a bili jej každý den, dokud neztratil vědomí. V noci ze 4. na 5. června byl zabit v cele.
Komentáře
Radovan
03. 06. 2020, 17:06To rohir: A co tím chceš říct ty de..le ? že tím ty zrůdy k něčemu takovému měli právo ? Nebo že všechny ty ženy a děti po někom stříleli? Mimochodem právě takové typy v "lenonkách" bývají ty nejhorší. Ale ty se směj. Své blbosti. Běž do Řeporyj a můžeš se přidat k tamním radním a dalším hlupákům.
Jaroslav
01. 06. 2020, 21:11Mám informace od pamětníka.Do zdecimované jednotky SS se dostal Chlap /17roků/na doplnění stavu.Ani netušil jakou má SS pověst.Ne vše bylo tak prosté.
Mí
24. 12. 2019, 10:15Zaujala mne věta "Při rozmachu partyzánského hnutí v Bělorusku byli nasazováni do horských oblastí, nebrali zajatce a vraždili veškeré obyvatelstvo dobytých vesnic."
Zajímalo by mne, který hory jsou v Bělorusku myšleny? V současném Bělorusku hory nedosahují ani 400m.n.
Příběhy, které jsem z druhé světové války slyšel od místních, jsou doopravdu hrůzné. Většina lidí, hlavě žen a dětí, přežila v hubokých lesích.
rohir
05. 12. 2019, 00:36Ten v těch lenonkách úplně vlevo bude asi největší zabiják a nejkrutější lovec partyzánů :-)) Jinak partyzáni nebyli vojáci, SSSR nepodepsalo Ženevské konvence a na každého civila, který střílí na policajty, vojáky a jiné civilisty, se pohlíží jako na zločince. V době války je za ozbrojené přepadení jednoznačným trestem smrt.