Před lety jsem tuto továrnu na Litoměřicku osobně navštívil a musím říci, že tam na vás padne velmi divný až tísnivý pocit. Holt místa, kde se dělo nějaké utrpení, mají svou vlastní paměť a citlivější člověk ji velmi dobře vnímá. Nedávno správce objektu, Památník Terezín, po mnoha letech jediný veřejně dostupný vchod uzavřel. Vzhledem k žalostnému stavu podzemí a s tím spojeným rizikům sesuvů a závalů tento čin jedině schvaluji. Přes všechna opatření se již někdo před pár dny do podzemí opět pokusil dostat a vstupní vrata poškodil. Kouzlo tohoto podzemního nacistického objektu je evidentně velmi silné. Pojďme se tedy o této podzemní továrně něco dozvědět.

Foto: Prostory podzemní továrny Richard jsou obrovské (na snímku jedna z mnoha křižovatek) 

Vítejte v Richardu, nacistické podzemní továrně

Tma, prach, zápach spálené nafty, rachot projíždějících vozíků naplněných kameny vápence a suti. V dálce se vynořuje mihotavé světlo, ozývá se klapot vězeňských dřeváků. Okolo prochází skupinka postav v rozedraných šatech. Temnem podzemí šlehne krátký a úsečný povel jejich strážců doprovázený štěkotem psa...

Psali jsme:Nacistický vyšetřovatel Hanns Scharff: Gentleman s hákovým křížem

Na sklonku války, v době kdy se nad Německem stále častěji začínaly objevovat svazy bombardovacích letadel, bylo jedním z řešení ukrývat stále větší část strojírenské výroby pod zem. Byla hledána nová a nová místa, alespoň částečně umístěná mimo prvotní nebezpečí bombardování. Jedním z vytipovaných míst se stal i nenápadný vápencový vrch Bídnice nad městem Litoměřic.

Foto: Rozestavěný vstupní portál do podzemí

Od podzimu roku 1943 se začalo uvažovat o výstavbě podzemní továrny a vlastní výrobu továrna zahájila počátkem listopadu roku 1944. V lednu roku 1945 se pracovalo asi v patnácti výrobních halách. Stavba probíhala až do května 1945 a nikdy nebyla celkově dokončena.

V Richardovi se převážně vyráběly/obráběly součástky motorů do tanků a dalších těžkých vozidel od firmy Auto-Union.

Psali jsme:75. výročí neuvěřitelného útěku spojeneckých zajatců 110 metrů dlouhým tunelem z německého lágru Stalag Luft III

Do podzemí se průzkumníci léta dostávali výřezem v zabetonovaném vchodu. Ten nyní památník z vnitřní části zazdil a zepředu navařil ocelový plát. Do horní části vrat zasadil mříž pro netopýry.

Foto: Vchod do podzemní továrny Richard v době, kdy se ještě dalo dostat dovnitř (vlevo) a nyní

Vchod je údajně také opatřen zabezpečovacím zařízením pro případ, že by se někdo do Richardu pokoušel nabourat. Přesto všechna výše uvedená opatření se již někdo do podzemí opět pokusil dostat a vstupní vrata poškodil. Kouzlo tohoto podzemního objektu je evidentně velmi silné.

Podívejte se na níže uvedený dokumentární film o dole a podzemní továrně Richard v Litoměřicích, který vám tento projekt přiblíží ještě více.

Video: Podzemní továrna Richard / YouTube