Zimní válka s Finskem a Stalinova ostuda. Finsko se ubránilo, ale přišlo o 11 % území
Agresivní Sovětský svaz kromě podpory nacistického Německa při útoku na Polsko a jeho rozdělení mezi Stalina a Hitlera zahájil v roce 1939 ještě jednu operaci, a to útok na Finsko. Podle předpokladů a základní matematiky sil měl být tento nevyprovokovaný útok snadným podnikem, avšak opak byl pravdou.
Foto: Zničená sovětská kolona a padlí vojáci, 1. ledna 1940 | Wikimedia Commons / Public domain
SSSR vůči Finsku stupňoval napětí a požadavky již léta před samotným útokem. Vzhledem k tomu, že finská ekonomika ve 30. letech 20. století rostla, stala se tato severská země lákavým cílem sovětské agrese. SSSR začal mít na Finsko území nároky, které 30. listopadu 1939, po rozdělení Polska s Německem a v době, kdy byl zbytek Evropy zaměstnán válkou s nacisty, vyústily v napadení Finska. O cílech invaze se vedou spory, ale ať už měla skončit úplným dobytím nebo změnou uspořádání hranic, smysl byl jasný – SSSR usiloval o finské území a chtěl si tuto zemi podřídit.
Na okupovaném území byla vytvořena loutková vláda, nazvaná Terijokiho vláda, která využívala ty z místních obyvatel, kteří se sovětským komunismem sympatizovali. Následující tři měsíce vedly obě země vyčerpávající válku. Ruská invaze se měla řídit modelem bleskové války, který Němcům tak dobře posloužil v Polsku – rychlý úder a postup, který by k překonání odporu využil převahu zdrojů a technologií. Ale zatímco Polsko bylo zemí otevřených plání, Finsko bylo zemí zmrzlých lesů a hlubokého sněhu. To nebylo místo pro bleskovou válku, a zejména ne pro nepřipravenou a nedávnými čistkami ve velitelském sboru oslabenou Rudou armádu.
Sovětský postup blokovaly silnice pohřbené pod desetimetrovou vrstvou sněhu. Půda zahřátá sněhem se změnila v bahnité bažiny, kterými se musela pěchota prodírat. Mnohá vozidla mohla postupovat až poté, co před nimi stovky pěšáků prošlapaly sníh. Ačkoli Sověti znali boje ve vlastních krutých zimách, nebyli připraveni na to, jak krutá bude finská zima. Stany nestačily. Uniformy nebyly dostatečně teplé. Ruské zásobovací linky se rozpadaly a vojáci neměli potřebné zásoby. Led, vítr a sníh dělaly útočníkům ze života peklo. Nejhorší to bylo pro zraněné vojáky. Nedostatečně vybavená zdravotnická služba nebyla schopna dostatečně rychle zraněné muže ošetřovat. Většina zraněných sovětských vojáků umrzla. Generálům a Stalinovi to bylo samozřejmě jedno.
Sověti byli připraveni bojovat s nejmodernějšími zbraněmi a vozidly, které měli k dispozici – s vybavením, o němž předpokládali, že je lepší než vybavení Finů. Finové měli nedostatek munice, disponovali pouze omezenou protitankovou výzbrojí a nedostatečným počtem letadel; neměli prakticky žádné obrněné síly a bojovali v početní nevýhodě jeden proti třem. Zdálo se, že pro Rusy je vše příliš snadné. Ale stejně jako muži, kteří je nesli, i sovětské zbraně trpěly zimou. Zbraně se porouchávaly. Motory se zasekávaly. Motorová vozidla v ledových podmínkách zamrzala. Dokonce i barvy uniforem se ukázaly jako kontraproduktivní, tmavě zelené, které by jinde poskytly maskování, způsobily, že muži vynikli na pozadí zmrzlé bílé a stali se terčem pro finské odstřelovače.
Obrana Finska byla klasickým příkladem toho, čeho může menší, hůře vybavená armáda dosáhnout díky odvaze, vynalézavosti a znalosti místních podmínek. Finové zpočátku podnikli strategický ústup, což jim poskytlo čas na přípravu obranných linií hlouběji v zemi. Použili partyzánskou taktiku a obratně soustřeďovali své síly k útoku na sovětské jednotky, které je v některých oblastech převyšovaly až v poměru dvanáct ku jedné. Kapsy ruských sil byly izolovány, obklíčeny a následně zničeny.
Finská taktika se přizpůsobovala počasí, nepřátelským silám i omezeným vlastním zásobám. Jednotky na lyžích se dokázaly pohybovat mnohem rychleji a pružněji než sovětská pěchota a snadno ji předstihovaly, zatímco Sověti se vysilovali v závějích. Od padlých nepřátel se získávaly náboje, které pomáhaly nahradit vlastní nedostatek. Pásy ruských tanků byly ničeny výbušnými nástrahami, které zastavovaly jejich postup. Molotovův koktejl se stal charakteristickou zbraní války a byl u finských vojáků tak oblíbený, že se brzy začal vyrábět průmyslově.
Navzdory existenci loutkové vlády téměř nikdo ve Finsku sovětské věci nepřál. Národ byl tváří v tvář ruské agresi jednotný. Podobně jako předtím španělská občanská válka se zimní válka stala místem, kde se shromáždila opozice proti tomu, co mnozí považovali za nebezpečnou ideologii a politiku diktátora. Peníze a zásoby byly shromažďovány ze zemí celého světa, i když jejich průchod ztěžovala německá blokáda. Významné osobnosti z Washingtonu posílaly vzkazy na podporu. Francie a Velká Británie hovořily o vyslání vlastních jednotek do Finska.
Nejvíce však Finům pomohli jejich místní sousedé. Po boku Finů přišli bojovat dobrovolníci ze Švédska, Dánska, Norska, Estonska, Maďarska a Ukrajiny. Zejména skandinávské země měly s Finskem přátelské vztahy a obávaly se, že Sověti napadnou i je. Dodávaly vojáky znalé zdejšího podnebí a způsobů boje, muže, kteří stejně jako Finové mohli do boje vyrazit na lyžích. SSSR měl svou vlastní taktiku – nákladné, brutální způsoby, pro které byl kvantitativně dobře disponovaný. Tisíce mužů se vrhaly do čelních útoků, oslabovaly finský odpor a nakonec obranné linie prolomily. Finové byli nakonec nuceni požádat o mír: materiální a početní převaha Sovětského svazu byla neudržitelná, a obrovské ztráty, které mu finská armáda způsobovala, zdánlivě neměly vliv.
Ale byla to mírová nabídka, kterou byl Stalin ve skutečnosti ochotný přijmout s určitou úlevou. Válka ho již stála obrovské lidské, materiální a reputační ztráty – byla to pro něj bolestivá ostuda, kterou chtěl hodit za hlavu. Držel dostatek dobytého finského území, aby mohl usilovat o podmínky, které mu v dané situaci vyhovovaly. A dne 12. března 1940 byla tedy podepsána Moskevská mírová smlouva. Finsko postoupilo SSSR 11 % svého území a 30 % své hospodářské základny. O své domovy přišlo 422 000 Finů.
Sověti se ze zimní války poučili. Svou zničenou armádu znovu vybavili lepším vybavením, zejména se do výzbroje dostal tank T-34. To samo o sobě však nestačilo. Bude trvat přibližně tři roky, než se z Rudé armády stane, především díky západním dodávkám vybavení – na prvním místě nákladních automobilů – relativně moderní síla. Hitler, který sledoval dění ve Finsku, se také poučil – SSSR byl slabý a on mohl tuto zemi bez obav napadnout a rychle dobýt. Naštěstí se mu to nepodaří. Finsko se v tzv. pokračovací válce přidá k Německu a osvobodí své v roce 1940 ztracené území – odmítne přitom postupovat hlouběji na sovětské území. Koncem války pak pragmaticky změní tábory. O svou část Karélie opět přijde a během studené války bude udržovat opatrnou neutralitu. V důsledku ruské agrese proti Ukrajině z roku 2022 se 4. dubna 2023 stalo členem NATO.
Zdroj: warhistoryonline.com
Komentáře
Vaclav Flek
29. 03. 2024, 20:43Slaby clanek s mnoha chybami, pokusim se poukazat jen na nektere z nich :
1) Ve vete "Na okupovaném území byla vytvořena loutková vláda, nazvaná Terijokiho vláda,..." se autor dopousti hned dvou chyb. Sovetskym svazem ustanovena vlada premiera Otto Kuusinena se vlastne nikdy nehopila moci, proto ji ani neni mozne nazyvat "loutkovou", ona byla spise fiktivni. Sidlila ve meste Terijoki (na sever od Leningradu - dnes rusky Zelenogorsk), takze se rzhodne nejednalo o "Terijokiho vladu" (!).
2) Veta "...vetsina ranenych vojau umrzla..." je trochu zavadejici. Je treba ji chapat tak, ze umrzali raneni na bojisti, nikoliv ti, kteri se jiz dostali na etapy zdravotnickeho pomoci.
3) Sdeleni : "Francie a Velka Britnie hovorily o vyslani vlastnich jednotek do Finska..." je treba chapat v kontextu. Primarnim cilem tohoto vyslani bylo ovladnuti nalezist zelezne rudy v blizkosti svedskeho mesta Gallivare. Neutralni Svedsko vsak tento zamer prohledlo a spojeneckym jednotkam zakazalo pruchod pres sve uzemi do Finska.
4) Sdeleni, ze "do vyzbroje se dostal tank T-34" se tykalo az situace v roce 1944, nikoliv obdobi bezprostredne po Zimni valce, jak by se mohlo zdat z clanku.
5) Nesouhlasim, s nazorem, ze na konci tzv. pokracovaci valky "...Finsko pragmaticky zmeni tabory". Mam za to, ze k teto zmene bylo donuceno brutalnimi podminkami sovetsko-finske dohody.
Pepík Knedlík
19. 03. 2024, 10:54Asi bude chyba jinde. Finsko je bohatý na rašeliniště a na severu už přechází v tundru. Takové podloží opravdu nepřeje těžký technice, ale to měli soudruzi vědět
Czertik
14. 03. 2024, 10:48jen dve zajimavosti k clanku
1.molotovuv koktejl nebyl prumyslove vyraben kvuli popularite u vojaku, ale z nouze - finove zadnou jinou lehce dostupnou protitankovou zbran nemeli.
2." Půda zahřátá sněhem se změnila v bahnité bažiny," - je velmi zajimave slovni spojeni, zem pokryta snehem byva zmrzla, nezahriva se.
Slavoslav
14. 03. 2024, 12:30jaein, sneh vie napadnut aj na nezamrznutu podu ktoru izoluje a trva jej kym premrzne. Je to potom mix snehu s blatovym podlozim a uz som to par krat zazil
ale tu su skor myslene baziny a jazera ktorych je vo Finsku vela a boli pokryte realtivne slabym ladom a snehom kde sa v extreme mohol prelamovat aj pod vojakmi kde rusak nemal sancu vediet kde ide ponad bazinu. Oblubena taktika Finov bola nalakat rusacke obrnence do takychto oblasti a utopit ich tam
Czertik
14. 03. 2024, 22:08slavoslav
k tomu finsku, tak pokud uz tam byly baziny predtim , jen je snih zakryl, tak to celkem meni vyzneni one casti clanku, ktera navozuje dojem ze tam baziy vznikly diky onu snehu.
Slavoslav
15. 03. 2024, 06:38kvalita tunajších článkov trpí na strojový preklad. Blbostí sa tu zjavuje dost. najlepsie je, ze ked som poslal prispevok s opravami napríklad pod clanok o dynamitovych delach tal bol vymazany a technicke nezmysly v článku ostali
Marty
15. 03. 2024, 09:08chybička se vloudí:joy:
Slavoslav
15. 03. 2024, 10:56to nie su chybicky, to je casto nezmyselny preklad a nieco co je technicky hlupost a nezmysel - da sa povedat, ze clanok vyslovene klame.
Ze sa take nieco stane? OK Ze zmazu koment s upozornenim na chyby? OK to mi nevadi. Ale, ze clanok nechaju nasledne bez oprav je velka hanba autorov a redakcie
Martin23 .
14. 03. 2024, 06:33Ó jak děsivá paralera s dnešní Ukrajinou:
citace z článku:
" Vzhledem k tomu, že finská ekonomika ve 30. letech 20. století rostla, stala se tato severská země lákavým cílem sovětské agrese. SSSR"
Vzhledem k tomu že se na Ukrajině našlo velké množství Plynu, Uhlí a Ropy, tak najedou musejí Rusáci osvobozovat. Už se nemohli koukat na útlaky svých spoluobčanů, že by se mohli mít lépe než v Rusku tak je přijeli osvobodit a rozmlátili jim domovy.
Czertik
14. 03. 2024, 11:04martin
kdyz ma ukrajina tak obrovske zasoby plynu, proc ho nevyvazi ? prooc ho dovazela pred invazi, i pred okupaci krymu ?
a proc i dnes dovazi nejen z ruska, ale i z evropy ?
ukrajina svoji spotrebu plynu pokryva ze zhruba 70% a postuem casu to bude cim dal tim klesat s tim, jak se krajinske zasoby z existujicich poli vycerpavaji.
brzo na ukrajine (cca 20 let) nastane situace ktera nastala u norska s jeho tezbou ROPY - norsko dnes vyvazi zhruba 30% objemu ropy co vyvazelo pred 30 lety.
o zadnych novych zasobach uhli nevim, navic vyznam uhli v posledni dobe upada (a eu ho svoji politikou chce zlikvidovat uplne).
ropa ?nebud smesny. ukrajina pres 80% svoji spotreby ropy dovazi, takze je nemozne aby ji vyvazela.
Pepík Knedlík
14. 03. 2024, 21:23Cz
A to mě nepřestává udivovat. Když s někým bojuji v regulérní valce, tak mu nedodávám suroviny. Ja byt Putin, tak vse uzavru tj. plyn, ropu, znicim elektrarny, vodní zdroje a zablokuju přístavy.
Pravda je ovšem taková: ukrajinský tanky a ot jezdí na ruskou ropu (po úpravě nafta a benzin), bez ruskyho plynu by velky města přestaly fungovat včetně peksren, nemocnic i škol ...
To za druhý valky Sovety přestaly dodavat suroviny Nemecku.
Divná valka
Czertik
14. 03. 2024, 22:17pepik
tady jde videt jak neumis premyslet. kdyby putil dal plynu a dalsim surovinam stop, tak by prisel o hodne penez na financovani svoji valky.
nemluve o tom, ze by tim nasral hodne statu co berou rusky plyn traitem pres ukrajinu (a z jinama nemuzou) a oklika ruskeho plynu pres nemecko by jim ho vyznamne zdrazila.
nemysly si, ukrajinci by zacaly krast tranzitni plyn, kdyz by jim ho rusko nedodavalo.
jinak k tomu tvojemu nceni ukrajinskych elektratren, pristavu, nemocnic apod, tak o to se putin s vetsi ci mensi mirou uspechu uz snazi pres 2 roky.
Slavoslav
15. 03. 2024, 06:50Czertik
áno, na Ukrajine sú aj obrovské ložiská zemného plynu. Najmä na hraniciach s ruskom a v okolí Krymu. Jedna z obáv ruska bola, že sa tam otvoria ťažobné polia a tým vyšachuje minimálne čiastočne UA rusko a trhu s plynom pre Európu. Myslím, že práve pred začiatkom invázie v 22 hom prebiehali nejaké rokovania so spoločnosťou Shell
Slavoslav
15. 03. 2024, 07:17Knedlik
lebo rusak nema na vyber ak nechce skrachovat a tak musi do EU dodavat vsetko co je ta ochotna zobrat akymkolvek sposobom. A ze to EU tlaci reverzne v pripade potreby na UA s tym nic nezmoze.
Co sa tyka utokov na elektrarne, rozvodne a teplarne pristavy. Nie, ze by sa o to nesnazil, ale nema na to a UA skody opravuje rychlo.
O blokovani pristavov zas nemoze byt ani reci, na lode cudzich statov si nemoze dovolit zautocit a, aby ich fyzicky zadrzal na to nema. Ciernomorska flota sa neodvazi vplavat hlbsie do Cierneho mora a tak hliadkuje len kusok od Kercskeho mostu, co plava dalej im Ukrajinec potopi
Czertik
15. 03. 2024, 15:18slavoslav
loziska plynu u hranic s ruskem muzou byt velke jak chcou, realitou zustava, ze kdyby sly jedoduse tezit, tak uz by se tezily za casu sssr, nebo po tom co ukrajina ziskala nezavislost.
jen pro info, ony loziska na jake se odvolavas nebyly objeveny kratce pred 22, dokonce ani po 14, o nich se uz vi jeste delsi dobu.
a kdyz pises ze ve 22 probihalo jednani o jjich vyuziti shellem...tak se mylis, shell nejednal o tezbe plynu v klasickem smyslu, aleo bridlicovy plyn (shale gas), k jehoz tezbe rusove nemaji technologii, a shell ony pruzumy provadel v roce 14, ne 22.
Martin23 .
16. 03. 2024, 20:39Czertik:
Nemůže, objeviliho až kolem roku 2014 od kdy má Ukrajina jiné problémy.
Díky tomu že se jedná o horkou půdu tam žádné západní společnosti nechtějí moc investovat. A v roce 2022 jsem mohli vidět proč.
Díky ropě a plynu z Ukrajiny, by pro Evropu Rusko nebylo tak důležitým obchodním partnerem a Rusko by tak ztrailo možnost nás vydírat kdykoliv by chtělo.
Žádná příčetná akciová společnost neohrozí svoji investici, protože se zodpovídají akcionářům. Proto SHELL a BP dělali pouze průzkumy a dál se nepouštěli.
Martin23 .
16. 03. 2024, 20:44Czertik a ostatní:
velmi zajímavý dokument s ODHADY, dokonce jsou zde i mapy.
https://www.ejournals.eu/pliki/art/18893/
_____
Můžu se Vás zeptat jaký byl podle Vás důvod proto, aby Putin napadl Ukrajinu?
Martin23 .
16. 03. 2024, 20:54Czertik:
Ukrajina NEMÁ technologie na těžbu.
Ukrajina POTŘEBUJE západní technologie a firmy na těžbu.
Válka = žádný příčetný investor nebude investovat svoje peníze (akcionářů) do podniku na který může přiletět raketa. Má odpovědnost za jemu svěřené peníze.
Uhlí ještě neskončilo a budou určitě vyjímky a hlavně kdo ví jestli.
Nevím jestli to děláte schválně?
Czertik
18. 03. 2024, 00:11martin
a muzes me dat zdroj kde si cetl ze to bylo objeveno ve 2014 ?
protoze se me zda extremne podivne, ze by se ony loziska zacaly zkoumat, pripadne vyuzivat ten samy rok co byly objeveny.
proc ?
podivej se na ceskee litium, zsoby nerostu v afghanistanu ci v africe.
chapu ze ve 2014 se tam nechtelo moc spolecnostem pracovat na pruzkumu a vice, ale to neni dukaz toho ze byly objeveny 2014.
a jeste proc si myslis, ze by ona tezba v polich u ruska byla natolik vynosna aby ukrajina plyn vyvazela ?
Czertik
18. 03. 2024, 00:43martin
uzasny link co si dal, a musim se te zeptat, cetl si ho vubec?
v onom textu je krasne napsano, ze ukrajina pri jeji soucasne spotrebe ma zasoby plynu na cca 25 let (do roku 2050) JEN PRO VLASTNI SPOTREBU.
cili kdyby ho chtela vyvazet, doba by se zkratila.
jedine moznosti jak to prodlouzit sou
1.snizit spotrebu plynu
2. tezit plyn z vetsich hloubek, kdy jeho tezba bude daleko drazsi
a pozor, ona zasoba 1,1 bil (byt v clanku je tril, ale to je nesmysl, protoze to by pak nebyl 3 nejvetsi zasoby plynu v evrope, ale 1 - nebo by norske a ruske zasoby byly tez v tril) m3 plati k 2020, vice ma norko 1,6 bil a rusko 38,9 bil.
takze jen tyhle proste cisla ti ukazi, ze putin ukrajinu rozhodne nenapadl kvuli plynu - nebo skutecne veris ze zvysani celkovych zasob o 1/38 - cili 2,6% by mu za tu valku stalo ?
verim ze putina oona valka stala vic, jak na primych ztatach tecniky a zivotu, tak i ekonomickych sankcich, nez je celkova cena lozisek plynu na ukrajine.
absolutne nechapu tu tvoji vsuvku o tom, ze ukrajina nem technologii na tezbu shale gas, to myslim ze bylo jasne z toho ze sem napsal ze pruzkum rovadel shell. proto sem jen dodal ze RUSKO technologii na jeho tezbu (tez) nema.
ano, je jasne, ze kdyz je valka, tak na uzemi kde se bojuje nikdo nic stavet nebude. muzes me ocitovat kde sem napsal, nebo naznacil, ze shell pokracoval v pruzkumech i po 2014 - po tom co zacal konflikt ?
a uhli uz je mrtve (pro eu) pokud nenastane nejaky velmi zasadni zlom.
staci aby ses podival jak eu tlaci elektromobilitu a dela vse pro to, aby cokoliv jineho zarizla.
nejnoveji chce schvalit ze se nebudou smet opravovat auta starsi nez 15 let.
a ony vyjimky po 35 pro spalovaci motory co udou spalovat biopaliva co budou daleko drazsi nez normalni benzin a nafta ? kd si to bude moci dovolit ?
Czertik
18. 03. 2024, 00:49martin
a ten link co si dal, se tyka jenom plynu, nemel bys nejaky podobny co se tyka i ropy ?
vim, ze nic podobneho nenajdes, protoze to by se prokazalo, ze tvoje pozice je neuhajitelna, protoze zatimco dokument co si dal, ukazal ze zasoby plynu (a rocni tezba) na ukrajine ve srovnani s ruskem , ze ukrajina hraje druhe housle, tak pokud by si dal podobne podrobny text pro ropu, tak by si zjistil ze pozice ukrajiny je naprosto katastrofalni.
jediny zdroj, ktery na ukrajine za neco stoji je uhli, ale jak sem psal, eu dela vechno proto aby uhli znicila.
Pepík Knedlík
13. 03. 2024, 10:53Celá vojenska intervence skončila ostudou Sovětů i když dosáhli svyho. A vlastně jejich tragicky vykon přesvědčil Hitlera, že do vánoc ovládne vychod a porazí komunisty.
Slavoslav
13. 03. 2024, 12:22mozno keby miesto Moskvy hned tiahol na Kaukaz tak by mal sancu. Ale to by musel tak ci tak ratat s viacrocnou operaciou no odrezanim vacsiny ropy by ZSSR mimoriadne stazil situaciu a sebe ju ulahcil plus narody na Kaukaze boli nachylne pridat sa na ich stranu
Radek
13. 03. 2024, 07:08Logistika jednotek je klíčová v útoku i obraně. Fiasko 1941 bylo hlavně následkem kolapsu velení a logistiky. Velení posílalo nereálné příkazy a nebylo schopné zpracovat nepříznivé zprávy. Logistika nestíhala ani zásobovat jednotky palivem, municí, odvážet poškozenou nebo nevhodně umístněnou techniku ani přesouvat jednotky na klíčová místa. A nákladní auta chyběla hlavně pro útěk jednotek před obklíčením německými pěšími divizemi s koňmi taženými děly (většina wehrmachtu 1941 a 42).
Slavoslav
13. 03. 2024, 08:13ak reagujes na mna tak ano, logistika je dolezita aj v obrane, ale sovieti spoliehali najma na zeleznicu. Nakladne auta boli dolezite najma pri postupe kde pokryvali postupujuce jednotky ako sa za nimi opravovali zeleznice.
A hlavny pruser sovietov bol, ze mali jednotky a sklady umiestnene kusok od hranic v nepripravenych poziciach rozmiestnene presne podla planu ktory Zukov pripravil pre preventivny utok na zapad. Tam by im nepomohli ani nakladne auta, kedze by akurat boli znicene ci padli do ruk postupujucim nemcom
Slavoslav
13. 03. 2024, 09:20fun fact, motorizacia Wehrmachtu bola aj na zaciatku operacie Barbarossa horsia co sa tyka poctu nakladnych automobilov ako ta rusacka. Tam bolo vzdy len 20-30 plne motorizovanych divizii ktore robili prielomy a rychle postupovali, zvysok sa za nimi plantal na konikoch
Marty
13. 03. 2024, 09:23Slavoslav
co se "motorizace" wermachtu týče tak si dovolím přihodit eště jeden: v předvečer druhé světové v něm sloužilo více koní, než v Pruské císařské armádě před tou první
Slavoslav
13. 03. 2024, 10:13Marty
jop, toto ked pocuvam ako technicky vyspely wechrmacht rozbijal slabo vybavenych sovietov tak sa len usmejem. Ani technicky, ani kvantitativne v nicom Wehrmacht nevynikal okrem kvality velitelskeho zboru a vojakov na zaciatku operacie kde navia nachytal Sovietov na hruskach.
co z technickeho zaostavania uznavam je zaostavanie v radiostaniciach kde rusak vsade tahal kabel aj pre velitelov. O tankoch ci lietadlach ani nehovoriac
Pepík Knedlík
13. 03. 2024, 10:29Marty
Ano. Na počátku Ruského tažení o dva roky později dosáhly počty koní 750 000, a v průběhu konfliktu jejich počet stoupl na 2,75 milionu zvířat. Potřebné koně až do konce války dodávaly mimo jiné hřebčíny ve Východním Prusku, které bylo spojeneckými nálety postiženo méně než jiné oblasti Říše.
Jen v zimě 1941/42 zahynulo 179 000 zvířat. Jeden německý voják si posteskl: „Celým tímto tažením nás bude doprovázet podivný zápach ze směsi kouře, potu a koňských zdechlin.“
Velice pěkný článek o koních v německý armádě zde:
https://equichannel.cz/clanky/historie-jezdectvi/nemecka-jizda-za-druhe-svetove-valky
Slavoslav
12. 03. 2024, 07:50ono treba povedat, ze rusaci sa ucili uz pocas vojny a zacali vytvarat specialne jednotky, casto tvorene sportovcami a vybavene podobne ako tie Finske lyzami a vsetkym potrebnym pre boj v podmienkach Finska
A ruska armada nebola znicena ani nahodou a uz vobec nebolo znicene jej materialne vybavenie napriek obrovskym stratam ktore utrpela, ale v kontexte poctov co mala vo vyzbroji neslo o katastrofu. A to preco utrpela take katastrofalne porazky od Nemcov na zaciatku vojny by bolo tiez na dlhu polemiku, ale nedostatkom zbrani a nakladnych automobilov to nebolo (v obrane neboli tak klucove)