František Fajtl se narodil Františku a Marii Fajtlovým v srpnu 1912 v obci Donín na Lounsku. Měl dvě starší sestry. Po dokončení základní školní docházky začal v roce 1928 studovat na České obchodní akademii v Teplicích, kde také v roce 1932 maturoval. Poté nastoupil na povinnou vojenskou službu. Stal se příslušníkem pěšího pluku č. 9 Karla Havlíčka Borovského v Mostě. Záhy byl pro své kvality poslán do školy pro důstojníky pěšího vojska v záloze, kterou absolvoval s prospěchem „velmi dobrý“ jako 38. v pořadí ze 192 frekventantů. Následovala služba na Slovensku – v Bardějově a poté v Sabinově.

                          Foto: František Fajtl | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Morgenthauův plán měl poválečné Německo vrátit do středověku. Mohl mít za následek smrt až 25 milionů Němců

V té době už byl František pevně rozhodnut stát se vojákem z povolání. Dne 1. září 1933 byl v hodnosti četaře aspiranta přijat na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kde tehdy vyučoval maďarštinu pozdější československý prezident a generál Ludvík Svoboda. První rok strávil v Hranicích, druhý již na leteckém učilišti v Prostějově. Po absolvování akademie nastoupil jako poručík letectva u 2. leteckého pluku v Olomouci a v Přerově. V létě 1938 absolvoval kurz stíhacího pilota a těsně před mnichovskými událostmi také výcvik na vícemotorových strojích.

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl v červnu 1939 z likvidované armády propuštěn. Následně uprchl do Polska, kde se přihlásil k československému zahraničnímu odboji. Odtud odešel do Francie, kde se stal příslušníkem francouzského letectva. Absolvoval přecvičení na francouzské stroje a postupně sloužil v několika stíhacích skupinách (III/9, III/7 a I/6). Po kapitulaci Francie se přesunul do Velké Británie a vstoupil do služeb britského královského letectva (RAF).

V roce 1940 se opět přeškolil, tentokrát na britské stíhací letouny Hawker Hurricane. Kromě krátkého, spíše epizodního působení u 310. československé stíhací perutě sloužil nejprve v řadách 1. a poté 17. britské stíhací perutě RAF. Od konce května 1941 zastával post velitele 313. československé stíhací perutě. O rok později, v dubnu 1942, byl jmenován velitelem 122. stíhací perutě RAF. Stal se tak prvním Čechoslovákem, který velel britským pilotům. To už sedlal legendární stíhačku Supermarine Spitfire.

Dne 5. května 1942 byl však nad Francií sestřelen. Jeho pravděpodobným přemožitelem byl poručík Artur Beese z 1. letky stíhací eskadry JG 26, pilotující Focke-Wulf Fw 190. Fajtlův stroj měl být jeho čtvrtým vítězstvím z celkem dvaadvaceti. Sám Beese zemřel o dva roky později, když byl sestřelen americkým P-47 Thunderboltem. František Fajtl se dokázal vyhnout německému zajetí a po strastiplné cestě překročil hranice do Španělska. Tam byl sice internován, ale s diplomatickou pomocí se nakonec dostal zpět do Velké Británie.

Psali jsme:Prezentace státních podniků resortu obrany a českých firem na Dnech NATO 2025

Psali jsme:Vrchní praporčík AČR: Armáda s pamětí, tradicí a uctíváním svých hrdinů, má pevný základ a morální kvalitu

Psali jsme:Zpravodajství, drony a umělá inteligence: Armáda ČR vstupuje do nové éry informací

Na podzim 1943 se opět postavil do čela 313. československé stíhací perutě. V roce 1944 se dobrovolně přihlásil k převelení do Sovětského svazu. Velel skupině československých pilotů, kteří byli odesláni na východní frontu a stali se příslušníky 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku. Ten se 17. září 1944 přemístil na letiště Zolná u Zvolena, kde podporoval Slovenské národní povstání. Fajtl se zde pravděpodobně již bojových letů nezúčastnil, spíše řídil činnost jednotky a koordinoval spolupráci s pozemními silami 1. československé armády na povstaleckém území. V létě 1945 přistál na letišti ve Kbelích – v konečně osvobozené vlasti.

Po únoru 1948 a komunistickém převratu byl nejprve propuštěn z armády, později zatčen a v letech 1950–1951 bez soudu vězněn ve věznici na Mírově. Po propuštění pracoval jako účetní stavebního podniku. Částečně rehabilitován byl v roce 1964, plné rehabilitace se dočkal až po listopadu 1989.

Kromě mnoha jiných medailí byl držitelem i nejvyššího českého vyznamenání – Řádu bílého lva. František Fajtl, autor několika knih (např. Sestřelen: Z deníku stíhacího letce), zemřel v Praze přesně před 19 lety – 4. října 2006, ve věku 94 let.

Zdroj: valka.cz