Dne 10. července začalo jedno z nejdůležitějších střetnutí druhé světové války, letecká Bitva o Británii. Od tohoto data bojovali po čtyři měsíce osamocení příslušníci britského letectva proti nacistické Luftwaffe a její snahu zničit nejprve právě je a poté celou Velkou Británii. Jedinou evropskou zemi, která tehdy bojovala proti nacismu.

Foto: Čechoslováci byli velcí pomocníci v Bitvě o Británii

Britové v této bitvě nebyli sami. Spolu s nimi létali Norové, Poláci, Kanaďané, Američané, Čechoslováci a příslušníci dalších národností.

Psali jsme:Nadšencům se podařilo zachránit unikátní exponát - obrovský státní znak ze sídla velitelství hraničářského pluku z roku 1938

Ve stejný den, jako Bitva o Británii, začala se psát historie nejstarší československé stíhací perutě, perutě s číslem 310. České zdroje sice uvádějí za datum jejího vzniku až 12. července, den, kdy českoslovenští letci přišli na základnu Duxford, ale to nic nemění na tom, že v létě roku 1940 vznikly tři naše perutě, které se do Bitvy o Británii zapojily.

Již zmíněná 310. československá stíhací peruť byla uznána bojeschopnou měsíc po svém vzniku. V Bitvě o Británii vykonali její letci 938 bojových startů v celkovém čase 971 operačních hodin. Sestřelili čtyřicet a jednu polovinu nepřátelského letadla jistě, jedenáct jich sestřelili pravděpodobně a šest jich poškodili. Čtyři její piloti padli.

Foto: V Bitvě o Británii vykonali letci 310. československé stíhací perutě 938 bojových startů

Druhá československá stíhací peruť, 312., vznikla o dva měsíce později, 5. září 1940, rovněž na letišti Duxford. Její piloti provedli osmdesát pět bojových vzletů v celkové délce padesát osm hodin. Sestřelili čtyři stroje a pět jich poškodili.

Psali jsme:Zimní válka s Finskem a Stalinova ostuda. Finsko se ubránilo, ale přišlo o 11 % území

Do Bitvy o Británii se ale zapojila i třetí československá peruť. Ta patři do „the other few", jak Britové nazývají příslušníky bombardovacích perutí, bojujících za doby Bitvy o Británii. Tou perutí byla 311. československá bombardovací peruť, založená na letišti Honington 29. července 1940. Poprvé odstartovala na svůj cíl, seřaďovací nádraží v Bruselu, 10. září. Do konce Bitvy o Británii startovali její letci ještě do jedenácti operací.

Čechoslováci nepatřili mezi neúspěšné střelce. Na Josefa Františka, který sestřelil 17 letadel jistě a jedno pravděpodobně, dodnes vzpomínají nejen Britové, ale i Poláci, v jejichž 303. peruti létal a bojoval. Nejúspěšnější stíhač Bitvy o Británii vůbec, P/O Lock ze 41. perutě sestřelil „jen" o čtyři letouny jistě více (a k tomu osm pravděpodobně). Celkem se českoslovenští stíhači v řadách RAF sestřelili jistě 56 nepřátelských letounů. Kolegové od 311. zatím bombardovali přístavy, nádraží, továrny.

Konce Bitvy se nedožilo osm našich stíhačů z osmdesáti devíti, kteří v ni bojovali. Padl Josef František, Jaroslav Štěrbáček, František Marek, Vladimír Horský, Jaroslav Hlaváč, Otto Hanzlíček, Vilém Göth a Emil Fechtner.

Z příslušníků 311. bombardovací perutě padli Karel Kunka, Bohumil Landa, Hubert Jarošek, Karel Klimt, Otto Jirsák, Jan Veselý, František Zapletal, Jaroslav Slabý, Jaroslav Matoušek, Josef Albrecht a Miroslav Vejražka.

Dnes jsou hrdinové Bitvy o Británii připomínáni ve Velké Británii na mnoha leteckých dnech a při desítkách pietních aktů. V České republice, a doufám, že se mýlím, si jejich památku připomněla jen Československá obec legionářská na slavnostním setkání a následujících pietních aktech, které se konaly 10. 7. a pak jsou vzpomínáni díky mezinárodní putovní výstavě k 75. výročí vzniku většiny československých perutí, která je nyní k vidění v Leteckém muzeu Kbely v hangáru gen. Janouška (ve Velké Británii bude za nedlouho k vidění ve skotském Tainu) a jejímž realizátorem je Klub vojenské historie 276th Sqdn. (reenacted) RAF, o. s.

Konání výstavy významným způsobem finančně podpořil Jihomoravský kraj. Za finanční podporu dále děkuji Ministerstvu kultury ČR, Olomouckému kraji, Plzeňskému kraji, Pardubickému kraji, Jihočeskému kraji, Řízení letového provozu ČR, firmě Mátl & Bula, společností CLS Avionic Systems, obci Lidice a projektu Stephena Steada a Vladimíra Urbánka „Spitfire nad Prahou". Jedná se o limitovanou sérii kresby Vladimíra Urbánka, zachycující spitfire prolétávající nad Prahou u příležitosti odhalení památníku okřídlený lev.

Koná se pod záštitou ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, ministra obrany Martina Stropnického, hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery, hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila, hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly, kardinála Dominika Duky OP (syna zbrojíře 311. bombardovací peruti Františka Duky) a velitele Vzdušných sil Armády České republiky brigádního generála Libora Štefánika.

Ota Hrubý

Otakar Hrubý, DFC. Narodil se 1. 11. 1913 v Nové Pace. Ve Velké Británii bojoval u 111., 310. a 313. stíhací peruti. Absolvoval 218 operačních letů. Po roce 1949 byl propuštěn z armády a degradován, jeden rok byl vězněn v Táboře nucených prací na Mírově. Zemřel 15. 5. 1993 v Nové Pace.

Foto: Otakar Hrubý

Josef Koukal

Josef Koukal se narodil 6. května 1912 v Jenišovicích u Vysokého Mýta. V Velké Británii byl zařazen k 310. československé stíhací peruti. Při svém sedmnáctém operačním letu byl sestřelen a těžce popálen. Po více než dvou letech léčení se k létání na vlastní žádost vrátil. Létal pak u 312. československé operační peruti a působil i v dalších, neleteckých, profesích. Po roce 1948 se stal cílem neúspěšných provokací StB. Zemřel 23. února 1980 v Luži.

Foto: Josef Koukal

Karel Kunka

Karel Kunka se narodil 27. července 1913 v Oslavanech. Ve Velké Británii byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Nevrátil se z náletu na Berlín, ani ne dva týdny po zahájení operačních letů 311. čs. bombardovací perutě. Jeho letoun byl poškozen flakem a musel nouzově přistát. První část osádky byla zatčena již ráno, druhá část, ve které byl Karel Kunka, se schovávala ještě další den. Když byla obklíčena, Karel Kunka se smrtelně postřelil raketovou pistolí. Byl operován, ale zemřel. Stalo se to 25. září 1940 v nemocnici v Haagu.

Foto: Karel Kunka

Otto Hanzlíček Liverpool září 1940

Otto Hanzlíček se narodil 18. června 1911 v Ústí nad Labem. Do bojů se zapojil již ve Francii. Ve Velké Británii byl zařazen k 312. československé stíhací peruti. Zahynul 10. října 1940, kdy mu začal za letu hořet motor. Podařilo se mu vyskočit, ale byl zanesen do ústí řeky Mersey, kde se utopil.

Foto: Otto Hanzlíček