V rámci modernizace Bundeswehru německé ministerstvo obrany oznámilo rozhodnutí o rozsáhlém nákupu vyčkávací munice od dvou domácích dodavatelů. Iniciativa znamená pro německou armádu nejen technologický skok, ale také strategický posun ve způsobu přijímání a začleňování nových zbraňových systémů do operačního použití. Namísto tradičního přístupu postupného testování malých sérií bude nyní Bundeswehr nasazovat značné množství vyčkávací munice přímo u jednotek k okamžitému testování a taktické integraci. Zpětná vazba z těchto operačních prostředí bude vodítkem pro budoucí rozhodování o nákupu, které může program rozšířit, nebo nasměrovat k alternativním systémům.

Foto: Kamikaze dron Hero-400EC | UVision / Public domain

Psali jsme:Armáda Spojených států má nový lehký tank

Tento proces podtrhuje skutečnost, že Bundeswehr vnímá vyčkávací munici (loitering ammunition) jako klíčovou schopnost v moderní válce. Generál Carsten Breuer, generální inspektor Bundeswehru, vyzdvihl její strategickou hodnotu a označil bezpilotní letouny a vyčkávací munici za „game changer“, který může zvýšit bojovou efektivitu, schopnost přežití a rychlost rozhodování na bojišti.

Bezpilotní munice, označovaná populárně jako kamikaze drony, je hybridem mezi bezpilotními letouny (UAV) a řízenými střelami. Tyto systémy se mohou po startu či vypuštění zdržovat ve vzduchu nad cílovou oblastí po delší dobu. Na palubě mají senzory, které vyhledávají a identifikují cíle. Jakmile je potvrzen cíl odpovídající zadaným parametrům, dron jej napadne a zničí sebe i cíl. Na rozdíl od opakovaně použitelných bezpilotních letounů je vyčkávací munice určena k jednorázovému použití, ale díky kombinaci pozorovacích a úderných schopností v jediné platformě je vysoce nákladově efektivní a účinná proti cílům, které jsou vystaveny útoku jen krátce.

Od bezpilotních letounů ji odlišuje také právní klasifikace. V Německu jsou tyto systémy označeny jako „munice“, nikoli jako „letadlo“, což výrazně snižuje regulační překážky. Díky tomu je lze vyrábět a nasazovat rychleji a hospodárněji, aniž by bylo nutné splnit rozsáhlé požadavky na bezpečnost letu a letovou způsobilost spojené s bezpilotními letouny. Toto rozlišení je zvláště důležité v operacích NATO, kde je rychlé nasazení a flexibilita v dynamickém bezpečnostním prostředí zásadní.

Německý obranný průmysl se na tento okamžik připravuje a několik klíčových hráčů aktivně vyvíjí vyčkávací munici jak pro domácí použití, tak pro export. Společnost Rheinmetall, jeden z nejvýznamnějších německých dodavatelů obranné techniky, spolupracuje s izraelskou společností UVision na výrobě a prodeji munice řady HERO v Evropě. Modely HERO-30, optimalizovaný pro operace malých jednotek, a HERO-120, schopný zasahovat těžší cíle, nabízejí univerzální možnosti v závislosti na požadavcích mise.

Psali jsme:Partizánská válka –⁠ hrob pro víceúčelová vozidla Humvee?

Diehl Defence, další významná německá obranná firma, vyvinula vyčkávací munici „Libelle“, jejímž cílem je poskytnout speciálním jednotkám a pěchotě možnost přesného zásahu při vysoké mobilitě systému. Střela Libelle je navržena pro rychlé nasazení ve složitém prostředí a kombinuje přenosnost, nízkou akustickou stopu a funkce autonomního zasažení cíle. Společnost MBDA Deutschland, známá svými raketovými systémy, spolupracuje s Israel Aerospace Industries (IAI) na vývoji a výrobě bezpilotní munice HAROP. HAROP nabízí delší výdrž a těžší bojovou hlavici, takže je vhodná pro strategické cíle a potlačování elektronického boje.

Současný plán Bundeswehru veřejně neuvádí, které modely budou nasazeny v počáteční fázi testování, ale existence pokročilých domácích systémů zajišťuje, že Německo není závislé na zahraničních dodavatelích. Veřejný diskurz kolem této zakázky navíc podnítil návrhy na vytvoření „zdi z dronů“, která by se rozprostírala na východním křídle NATO – integrované obranné sítě vyčkávací munice a pozorovacích dronů, jež by odstrašovala potenciální agresory prostřednictvím trvalé přítomnosti ve vzduchu a schopnosti rychlého úderu.

Zájem Německa o bezpilotní munici je také silně ovlivněn jejími osvědčenými úspěchy v nedávných konfliktech. Během probíhající války na Ukrajině prokázala vyčkávací munice, jako je například americký letoun Switchblade a turecké drony Kargu, mimořádnou účinnost při narušování pohybu obrněných vozidel, velitelských stanovišť a systémů protivzdušné obrany. Přesnost, mobilita a nízká cena těchto zbraní umožnily ukrajinským silám vyrovnat podmínky proti konvenčně silnějšímu protivníkovi. Podobně v konfliktu v Náhorním Karabachu v roce 2020 umožnilo Ázerbájdžánu použití izraelské kolizní munice Harop a Orbiter rychlé údery proti arménským obranným pozicím a obrněným vozidlům, což přispělo k jeho taktické převaze. Tyto případové studie zdůraznily operační hodnotu vyčkávací munice a jednoznačně ovlivnily rozhodnutí Německa investovat do této technologie. Krok Bundeswehru je v souladu s širším celosvětovým trendem zavádění inteligentních, agilních a autonomních zbraňových systémů, které nově definují dynamiku bojiště. Využitím vlastní průmyslové základny a přechodem k agilní vojenské adaptaci se Bundeswehr staví do pozice síly, která se v rámci NATO orientuje na budoucnost a je schopna rychle a účinně reagovat na vznikající hrozby.

Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com