Pro Dánsko, stejně jako pro mnohé další a vlastně všechny armády NATO, je pořízení systémů protivzdušné obrany v reflexi zkušeností z moderního bojiště jasnou prioritou. Proto se připojilo k iniciativě European Sky Shield Initiative (ESSI), tedy projektu NATO, který v říjnu 2022 zahájilo Německo.

Foto: ASTER SAMP/T NG | MBDA / Public domain

Psali jsme:Legendární Tatra 148 (vojenský jeřáb) v terénu

Konkrétním cílem ESSI je zavést vícevrstvý systém protivzdušné obrany na evropské úrovni, a to prostřednictvím společného pořízení systémů IRIS-T SLM od německé společnosti Diehl Defense, Arrow 3, který byl vyvinut v Izraeli s podporou USA, a Patriot PAC-3 od americké společnosti Raytheon. A protože francouzsko-italský systém SAMP/T NG (Sol-Air Moyenne Portée / Terrestre de nouvelle génération, tedy systém země-vzduch středního dosahu/pozemní – nové generace) nebyl vybrán, Paříž a Řím se rozhodly ESSI neúčastnit.

Vzhledem k dosud formulovaným záměrům nové americké administrativy ohledně Grónska jsou dnes vztahy mezi Kodaní a Washingtonem velmi chladné. Závislost evropských zemí na vojenském vybavení dodávaném Spojenými státy je nyní předmětem diskusí, které se dotýkají kromě dalších systémů také prostředků pozemní protivzdušné obrany. V tomto kontextu 14. března oznámila Agentura pro materiál a veřejné zakázky dánského ministerstva obrany, že SAMP/T NG a Patriot jsou dvě řešení, která Dánsko vyhodnocuje v rámci akvizičního projektu týkajícího se schopnosti protivzdušné obrany dlouhého dosahu.

Pokud jde o systémy krátkého a středního dosahu, bude Dánsko rozhodovat mezi systémy NASAMS (National/Norwegian Advanced Surface to Air Missile System) od norské společnosti Kongsberg, německým IRIS-T SLM, francouzským BDA VL-MICA (raketa krátkého doletu s vertikálním odpalem určená k ochraně citlivých civilních i vojenských objektů, kterou mohou používat ozbrojené síly i při manévru – jde o jediný systém na světě, který může být vybaven buď střelou s tepelným naváděním – VL MICA IR – nebo aktivním radarem – VL MICA RF), a americkým IFPC (Indirect Fire Protection Capability).

„Potenciální dodavatelé byli vybráni na základě procesu, který se zaměřil na interoperabilitu v rámci NATO, bezpečnost dodávek, operační účinky a dodací lhůty,“ uvádí dánská agentura. Vzhledem k naléhavosti pořízení těchto schopností postupuje Dánsko dvoufázově. Má být nalezeno „krátkodobé řešení“, tj. takové, které může být dodáno již v tomto nebo příštím roce, zatímco práce na „trvalém řešení“ budou pokračovat až do roku 2028.

Psali jsme:Topol-M - jedna z nejlepších mezikontinentálních raket na světě

Francouzský systém SAMP/T NG bude podle dosavadních dostupných informací plně v provozu až v roce 2026, což znamená, že se může účastnit až zmíněné druhé fáze. „Současná situace vyžaduje, abychom získali pozemní protivzdušnou obranu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Rada pro materiál a veřejné zakázky bude spolupracovat s kandidáty, kteří z vojenského hlediska nabízejí nejlepší možnosti trvalé pozemní protivzdušné obrany. Je naprosto zásadní, abychom našli řešení, které bude nejlépe odpovídat našim potřebám a splní naše závazky vůči NATO,“ uvedl Troels Lund Poulsen, dánský ministr obrany, s tím, že doufá, že se podaří smlouvu uzavřít do konce roku 2025.

Dánsko mezitím navrhlo zvýšení americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Je zřejmé, že chce administrativu Donalda Trumpa odradit od záboru ostrova tím, že vyjde maximálně vstříc požadavkům motivovaným formulovanými bezpečnostními obavami, a vyhnout se tak dalšímu politickému střetu.

Grónsko, největší ostrov na světě, je od roku 1979 autonomním územím Dánska. Nachází se mezi Severním ledovým a Atlantským oceánem. Je na něm umístěna americká vojenská základna a má strategický význam, protože nabízí nejkratší cestu ze Severní Ameriky do Evropy. Trump, který se ujal úřadu 20. ledna, označil kontrolu Grónska za „absolutní nutnost“ pro bezpečnost USA a zopakoval své přání učinit ostrov součástí Spojených států.

Dánská zpravodajská služba varovala, že Evropa může do pěti let čelit rozsáhlé válce s Ruskem, pokud válka na Ukrajině skončí nebo zamrzne a evropské armády NATO se nepodaří do té doby modernizovat a posílit. „Rusko již dokázalo modernizovat své kapacity jak v oblasti vojenské techniky, tak i výrazně zvýšilo svou vojenskou výrobu. Může již dnes uvolnit prostředky na své přezbrojení vůči NATO, a to i díky finanční a materiální podpoře, kterou země dostává zvenčí,“ citoval dánský zpravodajský server DR zprávu rozvědky. Dodal, že podle její zprávy v současné době „regulérní vojenský útok“ nehrozí, ale že „Rusko chce mít kontrolu nad mořskými oblastmi severně od své pevniny. Je možné, že Rusko chce mít kontrolu až k severnímu pólu. Ruská námořní doktrína z roku 2022 otevírá možnost použít všechny prostředky k obraně ruských zájmů na severu země, včetně vojenské síly.“

Právě tyto úvahy je třeba vnímat v kontextu modernizace dánské pozemní PVO – z obecného pohledu by mohl vzniknout povrchní dojem, že chladné vztahy mezi Dánskem a USA favorizují evropská řešení, ale stále existuje dost pádných argumentů, které politický nesoulad a některá možná příliš příkrá vyjádření, zejména amerického prezidenta, v tomto ohledu relativizují.

Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com