Dolní komora běloruského parlamentu na konci února ratifikovala návrh zákona o schválení bezpečnostní smlouvy mezi Běloruskem a Ruskem. Dohoda byla podepsána v Minsku 6. prosince 2024. Následovat budou další formality – schválení horní komorou a podpis prezidenta Lukašenka. Smlouva formalizuje bezpečnostní spolupráci mezi oběma státy a stanoví vzájemné obranné závazky, včetně ujednání o rozmístění vojenských základen Ruské federace na běloruském území.

Foto: Odpálení balistické rakety Orešnik | Ruské ministerstvo obrany / Public domain

Psali jsme:Cesta k novému velkorážovému dělu

Dohoda se časově shoduje s jednáním o rozmístění ruského balistického raketového systému středního doletu Orešnik v Bělorusku. Alexej Poliščuk, vedoucí druhého oddělení zemí SNS na ruském ministerstvu zahraničí, dříve uvedl, že k rozmístění dojde po ratifikaci smlouvy. Systém Orešnik má podle neověřených ruských zdrojů maximální dolet 5 500 kilometrů, dosahuje rychlosti Mach 10 (12 400 km/h) a může nést bojovou hlavici o hmotnosti až 1,5 tuny. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že žádný ze současných systémů protiraketové obrany není schopen raketu Orešnik zachytit.

Podle klasického sovětského a ruského schématu požádal během zasedání Nejvyšší státní rady svazového státu 6. prosince 2024 Lukašenko o rozmístění raket Orešnik v Bělorusku, přičemž se odvolal na bezpečnostní obavy související s vojenskými aktivitami NATO v Polsku a Litvě. Uvedl, že raketový systém bude sloužit jako odstrašující prostředek a že je v souladu s bezpečnostní politikou Běloruska. Putin odpověděl, že rozmístění by mohlo proběhnout ve druhé polovině roku 2025, v závislosti na tempu sériové výroby. Upřesnil, že zatímco rakety budou začleněny do ruských strategických raketových sil, běloruské orgány budou určovat parametry jejich zaměření.

Raketový systém Orešnik byl poprvé bojově použit 21. listopadu 2024 při útoku na ukrajinské město Dnipro. Ruská vláda uvedla, že tento úder byl reakcí na ukrajinské povolení útoků dlouhého doletu uvnitř ruského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že načasování úderu mělo za cíl ovlivnit politiku USA pod vedením administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Pozdější analýzy ukázaly, že raketa pravděpodobně nenesla výbušniny a že se mohlo jednat o politickou demonstraci síly.

Psali jsme:Pozoruhodný a výstřední Suchoj T-60S

Běloruské úřady tvrdí, že bezpečnostní spolupráce s Ruskem nepředstavuje hrozbu pro třetí země. Na konci února běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov ve svém projevu na konferenci OSN o odzbrojení v Ženevě uvedl, že přítomnost ruských jaderných a konvenčních raketových systémů v Bělorusku je „obrannou nutností“. Odkázal na rozhodnutí Běloruska z 90. let 20. století vzdát se svého jaderného arzenálu v rámci Budapešťského memoranda a uvedl, že bezpečnostní záruky Západu se ukázaly jako nespolehlivé. Ryženkov zdůraznil, že ruské rakety Orešnik umístěné v Bělorusku budou plnit odstrašující úlohu v reakci na rozmístění vojenských sil NATO v regionu.

Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin prohlásil, že rozmístění raket Orešnik a taktických jaderných zbraní zvyšuje obranyschopnost Běloruska. Poznamenal, že běloruské ozbrojené síly modernizují své vybavení i strategii. Přesný termín nasazení raketového systému sice neupřesnil, ale potvrdil, že přípravy pokračují.

Ruští představitelé popisují raketu Orešnik jako hypersonický systém schopný proniknout obrannými zařízeními. Střela je údajně schopna zasáhnout cíl s takovou kinetickou energií, že její účinek je srovnatelný s jaderným úderem, avšak bez radiačních následků. Podle ruských prohlášení by více koordinovaně odpálených raket Orešnik mohlo mít ničivou sílu podobnou jaderným zbraním.

Možnost nasazení rakety Orešnik v Bělorusku vzbudila mezinárodní pozornost. Západní analytici ji považují za součást širší ruské strategie nátlaku na NATO a Ukrajinu. Z hodnocení amerických zpravodajských služeb vyplývá, že Rusko sice zahájilo výrobu této rakety, ale její plné schopnosti zůstávají nejisté. Některé zprávy naznačují, že Orešnik je odvozen z programu mezikontinentální balistické rakety RS-26 Rubež, který byl dříve přerušen. Existují pochybnosti o přesnosti střely při konvenčních úderech, což naznačuje, že by mohla být vhodnější pro jaderný náklad.

Na domácí scéně Lukašenko prohlásil, že nasazení rakety Orešnik je nezbytné pro národní bezpečnost a že Bělorusko by si mělo ponechat kontrolu nad rozhodováním o jejím zaměření. Ruští představitelé vysvětlují její rozmístění jako plnění bezpečnostních závazků vyplývajících ze Státní dohody. Očekává se, že dokončení smlouvy a případné rozmístění raketového systému Orešnik v Bělorusku zůstanou v průběhu roku 2025 klíčovými otázkami v diskusích o regionální bezpečnosti.

Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com