Zatímco Mezinárodní soudní dvůr označil izraelskou přítomnost na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalému a v pásmu Gazy za nezákonnou, vláda židovského státu se na těchto územích chystá založit nové osady. Osadníci a jejich přívrženci obhajují pronikání do oblastí obsazených Izraelem v průběhu šestidenní války historickými, právními a bezpečnostními důvody. Jejich hlavním cílem je veškerými možnými prostředky zabránit vzniku samostatného palestinského státu. 

Foto: Zatímco Mezinárodní soudní dvůr označil izraelskou přítomnost na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalému a v pásmu Gazy za nezákonnou, vláda židovského státu se na těchto územích chystá založit nové osady. | Shutterstock

Historické prohlášení Mezinárodního soudního dvora minulý měsíc označilo „pokračující izraelskou okupaci palestinského území“ za nezákonnou podle mezinárodního práva. Propalestinské hnutí rovněž podpořila výzva k „okamžitému a úplnému stažení izraelských osadníků“ z „okupovaného“ palestinského území. Izrael rozhodně nehodlá poslechnout, naopak má v úmyslu osadnickou činnost dále podporovat a rozšířit. 

Psali jsme:Ruské bojové letouny poprvé na hranici s Izraelem

Jak informovala zpravodajská agentura Reuters, izraelský krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič minulý týden zveřejnil plány na založení nové osady na Západním břehu Jordánu. Tento krok byl reakcí na kroky palestinského vedení a na rozhodnutí některých zemí jednostranně uznat nezávislou Palestinu. Irsko, Norsko a Španělsko tak například učinily letos v květnu, v červnu se k nim přidalo Slovinsko. Izrael jejich krok zkritizoval jako podporu Hamásu, teroristické skupiny ovládající Gazu, a odsoudil Palestinskou samosprávu za podporu mezinárodní žaloby kvůli páchání genocidy, což izraelská vláda důrazně popírá.

Izrael tento rok v červnu oznámil, že se chystá „legalizovat“ pět oficiálně neschválených osad (outpostů) na Západním břehu Jordánu, založit tři nové osady a zabrat další půdu. Palestinská civilní samospráva pod izraelskou vojenskou kontrolou pokládá výstavbu osad a demolice domů za „etnické čistky“. Nová osada Nachal Heletz, o níž informoval izraelský ministr financí, bude mít rozlohu 60 hektarů a stane se součástí skupiny židovských osad Guš Ecjon jižně od Jeruzaléma. 

„Žádné protiizraelské nebo protisionistické rozhodnutí nezastaví rozvoj osídlení. Budeme i nadále bojovat proti nebezpečné myšlence palestinského státu. To je poslání mého života,“ řekl Becal'el Smotrič. Většina členských států OSN považuje osady vybudované na Západním břehu Jordánu a dalších územích, která Izrael zabral během šestidenní války v roce 1967, za nelegální podle mezinárodního práva. Izraelští představitelé to ale zpochybňují a odvolávají se na historické, právní a bezpečnostní důvody. 

Danny Danon, staronový stálý velvyslanec Izraele při OSN a člen pravicové strany Likud, zdůraznil historickou existenci židovského království na území současného Izraele i na území pod dnešní palestinskou správou s hlavním městem Jeruzalémem. „Dokonce i sami Římané přiznali, že ta země byla naše,“ uvedl Danon pro deník Jerusalem Post. I když po Římanech území dobyli křižáci a poté Osmanská říše, během následujících dvou tisíc let v zemi zůstala židovská komunita. Většina národa ovšem žila v exilu, vysvětlil velvyslanec. „Po dvě tisíciletí se Židé na celém světě třikrát denně modlili za dlouho očekávaný návrat domů na Sijón do Jeruzaléma... každý rok svátek Pesach doprovázelo přání – příští rok v Jeruzalémě!"

Psali jsme:Spojené státy vyslaly do Turecka letadlovou loď. Má pomoci při záchranných pracích po zemětřesení

Mezinárodní právo podle Dannyho Danona také hovoří ve prospěch izraelských územních nároků a osadnické činnosti. Britská Balfourova deklarace z roku 1917 volala po vytvoření „židovského národního domova“ po převzetí správy nad osmanskou Palestinou. Arthur Balfour, tehdejší ministr zahraničí Spojeného království, při odeslání dokumentu britské sionistické organizaci dopsal poznámku o „schválení deklarace“ vládou a jejími „sympatiemi s židovskými sionistickými aspiracemi“. Mandát Společnosti národů z roku 1922 nejenže vyjadřoval podporu zřízení židovského národního domova, ale také usnadňoval stěhování Židů v diaspoře na současné izraelské území. „Dokument potvrzuje, cituji: ‚historické spojení židovského národa s Palestinou a důvody pro obnovení jeho národního domova v této zemi‘,“ vysvětlil izraelský diplomat. 

Danon také poukázal na Chartu OSN z roku 1945, která hovoří o právu národů na sebeurčení a o právu členských států bránit se ozbrojeným útokům. V roce 1947 OSN rozdělila zemi na židovský a arabský stát. Židé tento plán přijali, ale Arabové jej odmítli a na vznikající Izrael zaútočili. Linie příměří z roku 1948 „nebyla nikdy považována za mezinárodní hranici. Šlo pouze o linii označující konec první bitvy v arabské válce proti Izraeli,“ objasnil izraelský velvyslanec. „Arabové trvali na linii příměří, která se nestane trvalou hranicí... Židovské komunity v Judeji a Samaří [izraelské dvousloví pro oblast Západního břehu Jordánu] proto dnes nepřekračují žádné mezinárodní hranice. Stojí na strategickém území důležitým pro bezpečnost Izraele.“

Arabští vůdci se pro násilí navíc rozhodli dávno předtím, než byly osady postaveny. Organizace pro osvobození Palestiny vznikla v roce 1964, tři roky před šestidenní válkou v roce 1967. „Co potřebovali Arabové osvobodit před rokem 1967? V roce 1964 neexistovala v Judeji a Samaří jediná osada a naše právo na existenci přesto odmítali,“ řekl Danon. „Vinit židovské komunity v Judeji a Samaří z přetrvávajícího konfliktu mezi Izraelci a Palestinci vypadá jako záměrné přehlížení historie.“ Izraelský diplomat vyjmenoval plány, jež Arabové odmítli, počínaje zprávou Peelovy komise z roku 1937, plánem OSN na rozdělení území z roku 1947, izraelskou nabídkou příměří z roku 1948, summitem v Camp Davidu v roce 2000, summitem v Tabě v roce 2001 a konferencí v Annapolisu v roce 2007. „Je nebezpečné chválit stranu, která podporuje nenávist a financuje terorismus,“ řekl Danon. „Odmítavý postoj by neměl být odměňován. Za agresi by neměla existovat žádná odměna.“ 

Devět měsíců po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 zveřejnila společnost Pew Reserach Center průzkum veřejného mínění, jak Izraelci vnímají dopady pokračující výstavby osad na Západním břehu Jordánu. Podle 40 % respondentů osady pozitivně přispívají k izraelské bezpečnosti, podle 35 % jí škodí a podle 21 % nemají žádný vliv. Zbytek respondentů si není jistý nebo odmítá odpovědět. Židovští Izraelci mnohem častěji než arabští Izraelci považují osady za pomoc bezpečnosti země (49 % oproti 8 %). Vysoce věřící Židé v Izraeli se spíše domnívají, že osady přispívají k bezpečnosti země, sekulární Židé častěji tvrdí, že bezpečnosti škodí. Mezi Židy, kteří se sami identifikovali jako haredim („ultraortodoxní“ Židé) a datiim („pobožní“ Židé), 85 % považuje výstavbu osad za pomoc izraelské bezpečnosti a 57 % masortim („tradičních“ Židů) s tím souhlasí. Mezi hilonim („sekulárními“ Židy) jen 21 % tvrdí, že osady bezpečnosti pomáhají, zatímco 47 % z nich považuje osady v tomto ohledu za škodlivé. 

Daniella Weissová, vůdčí osobnost izraelského osadnického hnutí, vidí výstavbu osad jako klíčový prostředek k zablokování vzniku palestinského státu. „V Izraeli mají osady velkou podporu, a to je důvod, proč tam už tolik let vládnou pravicové vlády,“ myslí si Weissová. „Svět a zejména Spojené státy se domnívají, že palestinský stát může vzniknout. Pokud ale budeme pokračovat ve výstavbě osad, pak možnost palestinského státu zablokujeme.“ Po 7. říjnu 2023 začala vůdkyně osadníků rovněž podporovat návrat do Gazy a opět tam začít budovat židovské osady. Jejich zrušení před téměř dvaceti lety označila za „chybu“, která Palestincům umožnila „povstat“. 

„Žádný Arab, mluvím o více než dvou milionech Arabů. Ti tam nezůstanou,“ pohrozila v rozhovoru pro mediální společnost CNN Weissová. „My Židé budeme v Gaze... Arabové chtějí vyhladit stát Izrael, můžete je nazývat zrůdami. Můžete je obviňovat z čistek Židů. My to neděláme jim, oni to dělají nám.“ Její názory podporuje i Amichaj Elijahu, současný izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a kulturního dědictví: „Tam, kde je židovské osídlení, panuje větší bezpečnost. Neznamená to absolutní bezpečnost, ale větší bezpečnost.“ 

Video: Vůdkyně osadníků Daniella Weissová vysvětluje plány pro severní část pásma Gazy. / YouTube

Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou kontrolu Západního břehu Jordánu, východního Jeruzaléma a pásma Gazy jako nezákonnou okupaci. Mnoho pravicových a krajně pravicových izraelských politiků toto rozhodnutí pokládá za „odměnu za agresi“ spáchanou Hamásem 7. října loňského roku. Teroristickým útokům ze strany Palestinců lze podle nich zabránit výstavbou dalších židovských osad, které na sporném území zvýší bezpečnost. Návrat osadníků plánují také do pásma Gazy, v němž byly všechny osady před dvaceti lety zrušeny. Jen tak dosáhnou svého cíle zabránit vzniku samostatného palestinského státu jednou provždy.

Zdroj: Foreign Policy, Reuters, Pew Research Center, Jerusalem Post, New Yorker, CNN