Jihokorejská společnost Hanwha Ocean nabízí polskému námořnictvu ponorky třídy KSS III v rámci polské výzbrojního programu „Orka“. Mezi charakteristické rysy těchto jihokorejských plavidel ve srovnání s jeho konkurenty patří: integrovaná výzbroj s vertikálně odpalovanými řízenými střelami, pohonným systémem AIP nezávislý na vzduchu a lithium-iontové baterie. Uvádí to polský portál Defence 24.

Podle Defence 24, konference pořádaná ve Varšavě 29. listopadu 2023 měla polské novináře seznámit se schopnostmi jihokorejské společnosti Hanwha Ocean stavět ponorky. Korejci již několik měsíců deklarují ochotu zúčastnit se programu „Orka“ a nabízejí polskému námořnictvu svou nejnovější ponorku třídy KSS III. Polsko tak může podle specialistů Hanwha Ocean získat nejen schopnost provádět standardní podmořské mise, ale také možnost vytvořit podvodní odstrašovací systém. To je možné díky neseným řízeným střelám. Podle Korejců to nepochybně „zvýší bezpečnost v Baltském moři“.

Foto: KSS-III / Ministerstvo obrany ROK / KOGL.1

Psali jsme:Ruská invaze na Ukrajinu ve zlomu - potvrzené masové popravy ukrajinských civilistů vojáky RF

Hanwha Ocean již má bohaté zkušenosti se stavbou ponorek. Tyto schopnosti vznikají ve spolupráci s německým koncernem TKMS již od roku 1983. Zpočátku se jednalo o malé ponorky KSS-I Jang Bogo (licenční verze německých jednotek typu 209) o podvodním výtlaku 1400 tun, kterých bylo dosud postaveno dvanáct (devět pro Jižní Koreu a tři pro Indonésii) .

Později, rovněž s německou pomocí, byla postavena série devíti ponorek typu Sohn Won-il s podvodním výtlakem 1830 tun (licenční verze ponorek Type 214). Dovednosti získané během těchto dvou programů umožnily Korejcům vyvinout vlastní návrhy pro jejich námořnictvo. Tak vznikly ponorky třídy KSS-III Dosan Ahn Changho, z nichž první dvě již vstoupily do služby a jedna právě prochází zkouškami.

Třída KSS-III vznikla během programu, který začal v roce 2004 přípravou koncepčního návrhu. V roce 2008 byl vytvořen projekt základny a od té doby začaly paralelní práce na lithium-iontových bateriích, vertikálních odpalovacích zařízeních, bojovém informačním systému atd. První ponorka KSS-III byla uvedena do provozu v roce 2021, druhá v roce 2023, poslední pátá má být dodána v roce 2028.

KSS-III jsou dost velké, mají výtlak 3600 tun a délku asi 90 m. Podle Korejců však mohou bez problémů operovat i v Baltském moři. Připomínají, že Korejský poloostrov je na západní straně obklopen Žlutým mořem, jehož průměrná hloubka je menší než hloubka Baltského moře (42 m oproti 54 m). Navzdory tomu tam bez problémů operují čínské, severokorejské a jihokorejské ponorky.

Psali jsme:V tomto jedinečném muzeu zažijete hrůzy 2. světové války opravdu intenzivně

KSS-III nabízené Polsku mají tři podstatné výhody. První je bezesporu inovativní podvodní pohonný systém, který zahrnuje na vzduchu nezávislý pohonný systém (AIP) založený na palivových článcích a vyspělých lithium-iontových bateriích. Korejci věří, že tímto způsobem jako první nastavili nový standard pro konvenční ponorky. Díky této kombinaci je možné provozovat ponorku bez vynoření přes tři týdny.

V případě lithium-iontových baterií však nejde jen o prodlouženou dobu provozu, ale také o provozní náklady. Zatímco v případě standardních olověných akumulátorů lze provést přibližně 2000 nabíjecích cyklů, v případě Li-Ion akumulátorů může být takových cyklů i dvojnásobek. Zavedení tohoto řešení však nebylo vůbec jednoduché. Zatímco Pb-Acid baterie v lodní síti využívají napětí 250 V, v případě Li-Ion je napětí již 700 V.

Druhou výhodou KSS-III je jejich pokročilý zbraňový systém. Kromě standardních torpéd a min pro ponorky mají Korejci na těchto jednotkách integrované balistické rakety a řízené střely s plochou dráhou letu, které jsou navíc vypouštěny z vertikálních odpalovacích zařízení. Promítáním videí z úspěšných testů Korejci dokázali, že toto řešení je připraveno k operačnímu nasazení.

Třetím charakteristickým znakem lodí KSS-III je jejich snížený akustický podpis. Toho bylo dosaženo optimalizací tvaru trupu, použitím nekavitujících šroubů a vhodným výběrem a montáží vnitřního vybavení, minimalizujícím vydávaný hluk.

Korejci si samozřejmě uvědomují, že nejsou zemí NATO, ale  zdůraznili, že svou schopnost spojenecké spolupráce opakovaně prokázali se zeměmi jako jsou USA, Japonsko, Austrálie či Sigapur. Tato spolupráce nezahrnuje pouze operační činnosti, ale také přípravu na provádění společných operací záchrany ponorek. V této i jiných oblastech jsou jihokorejské ponorky zcela kompatibilní se systémy námořních sil NATO.

Důležité je, že Polsku se nenabízí pouze poskytování moderních ponorek, ale také komplexní výcvik posádek. Má to být čtyřstupňový program a zahrnovat: základní kurzy provozu ponorek, výcvik obsluhy zařízení, taktický výcvik pomocí simulátorů a výcvik na palubě lodi na moři. Jazykové problémy nebudou, protože používání angličtiny je na jihokorejských ponorkách standardní. Jihokorejské námořnictvo také deklaruje podporu během námořních zkoušek, operační výcvik a sdílení know-how s polským námořnictvem. Ponorky pro Polsko by se měly stavět v Jižní Koreji, ale Hanwha Ocean plánuje zřídit v Polsku středisko údržby a oprav. Podle Korejců toto centrum nebude poskytovat pouze technickou podporu prostřednictvím týmu na místě, ale také zajistí včasné dodání náhradních dílů a bude řídit prevenci zastarávání. 

Zdroj: Defence24.pl