EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Lekce z Ukrajiny, aneb úvaha o budoucnosti obrněné techniky na bojišti 21. století

 13. 04. 2022      kategorie: Události      20 komentářů

Ohromné množství snímků zničených ruských tanků a obrněných vozidel přesvědčilo mnoho laiků i expertů, že kvůli moderním protitankovým zbraním a i nové generaci bojových dronů, jsou obrněnci na moderním bojišti zastaralý, ba až překonaný koncept. Bez ohledu na politickou situaci nebo korupci v zúčastněných zemích si ale hned z několika důvodů myslíme, že to není úplná pravda. V první řadě totiž už při bližším pohledu zjistíme, že většinu zdokumentovaných ztrát tvoří stroje opuštěné, a nikoliv fatálně zničené. Dále se ukazuje, že většina skutečně zničené obrněné techniky na obou stranách je vyřazena dělostřelectvem, spíše než dedikovanými protitankovými zbraněmi.

shutterstock_2143099515Foto: Zničená ruská technika u letiště Hostomel v oblasti Kyjeva, 2. dubna 2022 | Shutterstock

Podíváme-li se pak do minulosti, všimneme si jakéhosi mýtu o neporazitelnosti tanků. Ten je ve skutečnosti produktem 70. a 80. let, kdy hrozba masivních sovětských tankových kolon valících se německými nížinami způsobila v táboře Západu paniku. Zároveň však podnítila snahy o vývoj účinnějších pěchotních protitankových systémů. Po pečlivé analýze historie tankových bojů také musíme dojít k závěru, že se válka od prvního nasazení tanků koncem první světové války příliš nezměnila. Moderní řízené protitankové zbraně totiž nejsou revolucí, nýbrž další evolucí na bojišti. Nejefektivnější protitankové zbraně ve druhé světové válce - dosud největším konfliktu, kde tanky hrály klíčovou roli, nebyly ostatní tanky, ale relativně levné pěchotní protitankové zbraně a hlavně protitanková děla. Moderní systémy pro boj s obrněnou technikou tak na bojiště nepřináší nic úplně nového, jsou jen účinnější, mobilnější a efektivnější, než jejich předchůdci.

Záběry z ukrajinských přepadů ruských obrněných kolon dále ukazují, že pokud jsou dodržovány alespoň základní bezpečnostní opatření při přesunu, je velmi obtížné úspěšně způsobit ztráty větší koncentraci tanků. Samozřejmě, z mnoha úspěšných přepadů vidíme, že jsou ukrajinští vojáci schopni ruskou obrněnou kolonu zastavit, případně obrátit na ústup. Avšak v případech, kdy jsou v koloně tanky, bývají ruské ztráty “relativně” malé, často jen dva až tři vyřazené stroje. Poznatky z bojiště na Ukrajině navíc ukazují na základní prvky ochrany, které při správné aplikaci značně komplikují možnosti přepadových oddílů a zvyšují tak schopnost přežití napadené obrněné techniky.

Lekce, které nám střet na Ukrajině přináší se tak dle nás dají shrnout do dvou základních bodů, které obsáhnou větší množství získaných zkušeností a vědomostí. Za prvé jde o nutnost zlepšení taktiky přesunů obrněných kolon - obrněné složky armády musí využívat průzkum nejen pomocí pěchoty, ale i pomocí moderních dronů, které dokáží sledovat okolí postupu za každého počasí a v každou denní i noční dobu. Zde se přímo nabízí takzvané "sebevražedné" drony, které mohou působit jednak jako „oči“ obrněné jednotky a zároveň poskytují možnost okamžité reakce na případnou nepřátelskou léčku. Za druhé jde o zlepšení obranyschopnosti samotné obrněné techniky. Protože je vojenská technologie, alespoň teoreticky, evoluční, je v podstatě nevyhnutelné, že tento konflikt podnítí nejen vývoj a nasazení nových zařízení výstrahy před nebezpečím, ale i pasivních a aktivních systémů obrany samotných obrněnců.

Dalším zdrojem otázek o budoucnosti obrněné techniky jsou bezpilotní letouny. Jak ukazují boje ať už v Sýrii, Náhorním Karabachu nebo nyní na Ukrajině, vojenské drony dokáží působit obrněné technice značné potíže. Tato problematika však také není novinkou, a je pouhou variací na starou otázku zda nejsou tanky zastaralé díky letadlům. Stejným způsobem se o konci tanků mluvilo i po zavedení moderních bitevních vrtulníků, nebo účinných, letouny odpalovaných protitankových řízených střelách. Problém těchto teorií nastává ve chvíli, kdy je třeba dobýt a udržet nějaké území držené nepřítelem. I proti zakopané pěchotě, bez podpory těžké techniky, bude kvůli minimalizaci vlastních ztrát vždy potřeba kombinace palebné síly, mobility a ochrany. A tyto schopnosti získáme pouze spojením obrněné techniky, pěchoty a dělostřelectva. To znamená, že obrněná technika v dohledné době z bojiště určitě nezmizí, bude se však muset přizpůsobit stále smrtelnějším hrozbám, které se na moderním bitevním poli vyskytují.

Klíčem k úspěchu v otevřené válce dvou a více zemí je tedy správné nasazení mechanizovaných a tankových útvarů jako vševojskové zbraně. Pokud totiž moderní válku přirovnáme, samozřejmě velmi zjednodušeně, ke hře “kámen, nůžky, papír”, nelze říci, že je například “kámen” překonaný, protože ho “papír” vždy přebije. Obrněnou techniku je tedy nutné vnímat jako část celku, která je zapotřebí, aby mohlo celé vojsko správně fungovat, pokud možno za každé situace.

Zdroj:  Válka. Válka se nikdy nemění

Komentáře

Slavoslav

16. 04. 2022, 19:34

nobody
do buducna by som povedal, ze pouzivanie nenavadzanej municie bude anachronizmus aj pri delostrelectve. Minimalne pri vacsich dostreloch kde je uz rozptyl znacny a modernej armade sa vyplati vystrelit par presnych ran ako riskovat odvetu pri dlhsie trvajucej palbe a usetrit nemalo aj na logistike

nobody

16. 04. 2022, 15:46

Slavoslav
OK, ja s tym nemam problem, len je podla mna vhodne v pripade tvrdenia o niceni tankov delostrelectvom uviest, ze ide o pouzitie specialnych projektilov. Predsa len, zatial co u lietadiel a vrtulnikov je pouzitie zeleznej municie vnimane ako anachronizmus (Rusko = vynimka), hufnice su stale vnimane ako tie, co pouzivaju klasicku municiu a projektily s koncovym navedenim su vnimane ako specialita.

Osobne si to viem predstavit ako znacne ucinny sposob utoku - 1 samohybna hufnica v rezime maximalnej rychlosti palby odpali svojich 5-6 projektilov tohto druhu do priestoru ciela a tam sa uz navadzaci, alebo vlastny automaticky system postaraju o zvysok. A 155mm projektil uz dava moznost ho skonstruovat ako dost odolny, aby ignoroval nejaku mrezu nad tankom, ci bezny crepinovy antiprojektil stavany na ATGM z tenkeho plechu. A stale sa do toho zmesti HEAT hlavica znacneho priemeru s prihliadnutim na to, ze utok pride zhora.
Pri dostrele dnesnych hufnic to moze byt pre tanky neprijemny protivnik.

Slavoslav

15. 04. 2022, 16:05

Nobody
Áno, aj takto to môžeš brať. Pre mňa je to spolupráca rôznych druhov zbraní a špecializovanej munície. Delo je pomerne lacný a efektívny spôsob ako tam ten projektil dopraviť. Navádzaná munícia zvyšuje efektivitu nasadenia a dron plní úlohu predsunutého pozorovateľa

nobody

15. 04. 2022, 14:02

Slavoslav
ale to potom uz nehovorime o delostrelectve, ale de-facto o specializovanej zbrani , ktorou je onen projektil a delo, ktore ju vystreli, je uz len motorom.

Dafid

14. 04. 2022, 22:47

nevím jestli taky v tom nehraje roli to, jestli má tank naftu, motivovanou a nehladovejici obsluhu ...

Slavoslav

14. 04. 2022, 20:34

Nobody
Z videí je zrejmé, že Ukrajinci používajú laserom navádzanú muníciu na ničenie tankov. Dron slúži len ako značkovač

nobody

14. 04. 2022, 19:30

Slavoslav:
Ale to vyzaduje priamy zasah a ten nie je velmi pravdepodobny. Zvlast ak tank dlho nestoji na jednom mieste. Predsa len rozptyl diel sa pocita aj ako %-o zp vzdialenosti,na ktoru striela a tank je cca. 1% z kilometra. Ak by teda delo strielalo s rozptylom len 1%, tak uz na 5km by mal dopadovy kruh polomer 5x vacsi, ako je tank.
Na zaciatku vojny na vychode Ukrajiny (teda v obdobi krymskej invazie) sa ako problem uvadzalo prave to, ze ukrajinske tanky proste stali na mieste. To pri primerane dlhom ostrelovani davalo sancu na zasah a cca. 20-50 kilovy granat (120 resp. 150 mm) uz potom ucinok ma pri zasahu na onen strop veze napriklad.
Ale pokial viem Izraelci delostrelbu nepovazovali za velke riziko pre tanky, ked vychadzali z toho, ze tanky nebudu stat na mieste do znicenia. No vybavili poklop velitela takou tou obratenou miskou, ktora sa dala nadvihnut a zvysovala ochranu hlavy pred crepinami, sucasne ale umoznovala priame pozorovanie bojiska.

David

14. 04. 2022, 13:34

Pro Alexa 123 - to, že na Ukrajině byla řada tanků zničena dělostřelectvem, jsem zjistil pozorným sledováním zpravodajství. A ano, hodně úspěchů dosáhly staré D-30. Mimochodem, u D-30 se již od začátku počítalo se sekundární schopností ničit tanky. Stejně tak se při několika plabných přepadech podařilo zničit kolony ruských tanků, a to palbou 2s5 Giacint. Jesliže proti T-72 stačí MT-12 ráže 100 mm, stačí i D-30 122 mm, zvlášť když ty D-30 mají patřičnou protitankovou munici

MXM

14. 04. 2022, 00:45

zajímavý článek. Vždy záleží na mixu techniky podle dané mise. Pokud se předpokládá větší množství otravné pěchoty s PT tak se v ruském případě přímo nabízí Terminatory. Ovšem idea postupu byla evidentně jiná, spíš přehlídková podle kolon které jely jako husy za sebou bez řádného krytí.
Rozumuje se nad životností tanku, ale je třeba si položit otázku jakou životnost má četa pěchoty na louce a vyletí nad ně jediný střepinový granát...
Dál je to jen o taktice nasazení a nápaditosti velícího důstojníka + trocha štěstí.

Slavoslav

13. 04. 2022, 17:57

nobody

tie granaty dopadaju pri nepriamej palbe zvrchu kde je pancier tenky a tank spravidla priamy zasah neprezije. Zasah vedla ho vyradi z boja znicenim senzorov

Veritas vincit

13. 04. 2022, 17:32

Někdy v roce 1989, sloužil kamarád (ČVUT) jako velitel T-72, pokud se nepletu někde v Benešově. Tehdy říkával, že životnost osádky tanku v boji je asi 3,5 až 4 minuty.
Je to zhruba 10 let co jsem byl na akci "Na cihelně" v Králikách, kam AČR vozí ukázat techniku. U T-72 jsem se zeptal na "životnost posádky" nějakého nadpraporčíka.
Odpověděl mi, že "dnes" se už něco podobného neuvádí.
"V boji jsme schovaní například v lese. Před výstřelem, vyjedeme z lesa, jednou, maximálně dvakrát vystřelíme a honem zpátky do lesa... jinak nemáme šanci přežít" A to bylo před 10 lety.

Na Ukrajině je myslím pěkně vidět, že "Západ" se celá ta léta připravoval na obranou válku a vyvinul velmi účinné protitankové zbraně hlavně pro pěchotu. Drony jsou ty pověstné třešničky na dortu s velkou budoucností. Rušičky, pokud je máte a umíte používat, jsou sice fajn, ale doba autonomních, sebevražedných dronů není určitě zas tak vzdálená.
Na těch ruských podvozcích bez věží se hodně podepsala tzv. sovětská koncepce T-72 a všech jejich klonů T-80 a T-90. Mají v podvozku pod posádkou "kolotoč" s municí pro automatické nabíjení. Jakákoliv díra do podvozku a zásah munice z nich dělá (krásný) ohnivý gejzír.
Pochopili to už bojovníci v Sýrii. Je pár videzáznamů na youtube, kdy se k T-72 zezadu, nebo z boku přiblíží maník s RPG a pošle posádku i s věží do nebe.
Osobně bych řekl, že budoucnost patří strojům bez lidské posádky a robotům (autonomním strojům). Šikovných a chytrých lidí je stále méně a je zbytečné je nechat umírat.
Pokud tedy ovšem není člověk Rus, který nemá ani pro vlastní zemi žádnou cenu, protože jejich společnost a uvažování je asi o 300 let pozadu.

nobody

13. 04. 2022, 17:13

David
Vazne: A ako ich znicili? Delostrelectvo malo problem znicit tank uz za 2. svetovej - nehovorime samozrejme o specializovanych druhoch a municii. Ale vtedy bola 8-cm pancierova (predna) platna nedostizny sen vacsiny tankistov, dnes podla schem je to zakladny bocny pancier sovietskych T-ciek (vratane 64 / 72 / 80)
Videl som popis testu odolnosti Abramsu voci delostrelbe, kde nechali vedla a nad nim vybuchnut 155 mm granaty. Znehybnenie ci tazke donicenie senzorov a optiky ano, ale znicenie nie.

Neviem, ci si autor veci trochu nezjednodusuje, pretoze 2-3 znicene tanky mozno nie su moc, ale ked sa to opakuje, tak uz to zacne naberat podobu realneho podielu z celej zasoby tankov. A Ukrajinci sa zda sa ani nepokusaju o nejaku masovu likvidaciu celej kolony - asi aj preto, ze to so sebou nesie privelke riziko odhalenia a znicenia ich jednotky, ktora by na to bola potrebna.
Utocna formacia moze mat vlastne jednotky a prieskum, to mozno pomoze proti ATGM v istom rozsahu, lenze to uz su v bojovom priestore.
Mna by zaujimali skor relativne lacne drony na 1 pouzitie: Vhodna denna ci nocna kamera + bojova hlavica + komunikacne zariadenie a to obstavane relativne lacnym lietadielkom. S padajucimi cenami suciastok to nemusi stat vela - uz si to rozne guerilly robia na kolene z komercnych suciastok. Operator to vysle smerom k hlasenemu kontaktu, pokojne niekolko kusov, zakladny let a kruzenie obstara autopilot. A postupne jeden po druhom pohladom priamo z dronu navedie na ciel. Aj 20 km bojovy dosah uz bude vazne ohrozenie jednotky, ktora nie je v priamom bojovom kontakte. V jednom meste bude bojovat a z druheho mesta to bude na nich lietat.
A s rozvojom umelej inteligencie a rozoznavania tvarov nebude problem vyrobit ani vcelku lacne plne autonomne verzie.

Slavoslav

13. 04. 2022, 10:57

mattea
s tym rusenim to nie je tak jednoduche. Jedna vec je rusicka voci IED ktora rusi najblizsie okolie a ma zabranit, aby nastraha dostala radiom povel k vybuchu pricom to I je pre improvizovana, ergo bez nejakej sofistikovanej techniky. Druha vec je rusit dron so smerovym datalinkom stovky metrov daleko. To iste plati pre GPS kde by rusicka musela vysielat s dost vyraznym vykonom aby prekryla GPS signal na stovky metrov a nie len najblizsie okoli cim by sa zas dala zamerat na ten signal navadzanou zbranou.
Preto napriklad aj Rusi v Moskve a v okoli vladnych budov nerusia GPS signal, ale emituju signal satelitov ktore by normalne neboli v dosahu s casovym posunom (na to staci mensi vyzarovany vykon ako na rusenie) cim zmatu vypocetnu jednotku u prijimatela ktora vyrata nespravnu polohu. Pri vojenskom sifrovanom signale ti to vsak nepomoze.
A teda stale mas sofistikovanejsie drony vybavene nezavislou inercialnou navigaciou.

mattea

13. 04. 2022, 10:47

ROBO: souhlas. Moje erudice je bohužel omezená, nevím, jaké parametry mají senzory západních tanků a zda by "jen" nestačilo třeba vyměnit optické a IR senzory za jiné, s vyšším rozlišením+doplnit rekogniční software.

Jaké jednotky jsou vůbec zodpovědné za rušení GPS signálu? Jakou techniku k tomu užívají?

Rušičky jsou na některých strojích už dnes - jak moc rošířené, nevím. Zejména MRAPy byli nasazovány skoro vždy s rušičkami proti IED - podobné by se mohli dát použít i proti dronům, ne? Nestačilo by vybavit rušičkou třeba jen 1 vozidlo čety?
O aktivní ochraně se stejně uvažuje i z důvodů vysoké saturace bojišť zbraněmi typu RPG.

alexa123

13. 04. 2022, 10:19

David
Pro Alexa 123 - ano, hodně tanků na Ukrajině - a to jak na ruské, tak i na ukrajinské starně bylo zlikvidováno dělostřelectvem. opakovaně se v tomto osvědčily staré D-30. plus palebné přepady těžkého dělostřelectva, vyznamenaly se 2S5 Giacint.

Ak podľa teba veľa tankov bolo zničených delostrelectvom (starým cca 30 rokov), tak prečo potom NATO dodáva Ukrajine cca 10 rokov staré Javeliny a podobné "Panzerfausty" a Ukrajinci s tým nemajú probém?. Potom podľa teba im stačí dodávať delostrelectvo + muníciu Varšavskej zmluvy a "je po vojne".

Mimochodom bez irónie na základe čoho si prišiel na to, že
... hodně tanků na Ukrajině - a to jak na ruské, tak i na ukrajinské starně bylo zlikvidováno dělostřelectvem. opakovaně se v tomto osvědčily staré D-30. plus palebné přepady těžkého dělostřelectva, vyznamenaly se 2S5 Giacint...

Slavoslav

13. 04. 2022, 10:16

to, ze tankom aj na modernom bojisku akym je Ukrajina neodzvonilo ukazuju ziadosti prave Ukrajiny ktora ma uz bohate skusenosti s tym ako ich nicit. Stale ziada dodavky tazkych zbrani aj prave v podobe tankovej techniky kde berie aj take stare nemodernizovane herky ako T72 z Ciech (nic v zlom, aku mala taku dala a ako pomoc sa to rata a ste jeden z mala statov co dodal tazku techniku, ale proste ich stav je aky je)

ROBO

13. 04. 2022, 10:14

mattea
No ono vybavit stroje rušičkama , senzorama , aktivní ochranou , PVO......... taky stojí pořádnej ranec a hlavně trvá to dlouho uvést do smysluplného provozu . Je to spíš uplně nová koncepce . A Rusové něčeho takového pod sankcemi rozhodně nejsou vůbec schopní .

mattea

13. 04. 2022, 09:44

alexa123: jak proti dronům bojovat? Ono je to v článku naznačené: uzpůsobit senzory.
Dále pak aktivní ochranou a rušičkami.

Rušičky vyřadí nejlevnější drony, protože použití dronu bude vyžadovat buď odolné = dražší spojení, nebo AI, která bude umět dílo dokonat i bez spojení s operátorem. Obojí drony nezanedbatelně prodraží.

David

13. 04. 2022, 09:44

Pro Alexa 123 - ano, hodně tanků na Ukrajině - a to jak na ruské, tak i na ukrajinské starně bylo zlikvidováno dělostřelectvem. opakovaně se v tomto osvědčily staré D-30. plus palebné přepady těžkého dělostřelectva, vyznamenaly se 2S5 Giacint.
Je faktem, že hodně práce udělaly i drony. ale drony nemohou být univerzálním řešením, na to nestačí. a ty sofistikovanější - které zvládnou práci tanku - jsou pěkně drahé

alexa123

13. 04. 2022, 09:00

Článok ma pobavil minimálne v jednom prípade. Autor Pavel Houba niekoľkokrát píše
"... si ale hned z několika důvodů myslíme..."

Kto to je "myslíme"? Kolektiv koľkých autorov? Klonovaný Pavel Houba X krát?

Ale teraz bez irónie - ako autor resp. klonovaní autori prišli na to, že "dále se ukazuje, že většina skutečně zničené obrněné techniky na obou stranách je vyřazena dělostřelectvem, spíše než dedikovanými protitankovými zbraněmi."

A čo sa týka obrnecov po vojne na Ukrajine - zrejme im "odzvonilo" v tom zmysle, že pomer cena účinnosti tank/protitankový dron je jednoznačný v prospech dronu. Takže "miliónovi" tankisti sa budú musieť vážne zamyslieť, ako bojovať s lacnými protitankovými dronmi "kúpenými v Alze."