Navštívili jsme nově zrekonstruovaný vchodový srub „Krok“ tvrze Bouda
Minulý týden jsme měli možnost individuální prohlídky dělostřelecké tvrze Bouda, kde jedním z největších "taháků" byl nově zrekonstruovaný vchodový srub „Krok“, který byl cca před 2 měsíci dokončen. Návštěvníci tak v současné době mají možnost vidět vchodový objekt v novém "kabátu" a s naprosto věrnými replikami pancéřových zvonů. V rámci rekonstrukce objektu by v nejbližší době měl být vchodový objekt osazen pancéřovými posuvnými vraty.
Foto: Vchodový srub 1 - K - Ba - S 22a „Krok“ po rekonstrukci | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Z hlediska dlouhodobého plánování budoucnosti tvrze Bouda, jako muzea čs. opevnění, bylo po mnoha debatách – trvajících doslova roky – jednoznačné, že právě ikonický vchodový srub K – Ba – S 22a bude předmětem rekonstrukce do původního stavu. Z vchodových srubů, které se podařilo v roce 1938 stavebně dokončit, to bylo možné a smysluplné pouze zde.
Foto: Svážnice v horním patru vchodového objektu 1 - K - Ba - S 22a „Krok“ | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Muselo se však postupovat logickými, na sebe navazujícími kroky, neboť situace na Boudě byla v řadě ohledů zcela specifická (kulturní památka, významná přírodní lokalita – zimoviště netopýrů, bezpečnostní požadavky, zohlednění lokality uprostřed hospodářského lesa atd.).
Foto: Vchodový srub 1 - K - Ba - S 22a „Krok“ po rekonstrukci | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Jelikož jsme Boudu již v minulosti (před rekonstrukcí) několikrát navštívili, ihned při první pohledu na zrestaurovaný vchodový objekt nám bylo jasné, kolik neuvěřitelné práce se zde vykonalo. Pro milovníky našeho čs. pohraničního opevnění se jedná skutečně o vizuální lahůdku.
Foto: Vchodový srub 1 - K - Ba - S 22a „Krok“ po rekonstrukci (pohled ze střechy objektu) | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Samotné rekonstrukci vchodového srubu předcházely dvě další etapy. Nejdříve přišla na řadu první etapa revitalizace tvrze – její elektrifikace. Ta umožnila odstavit tzv. starou elektrárnu v dolním patru vchodového srubu, následnou její demontáž a zcela zásadní zjednodušení provozu muzea. Firma ji dokončila na jaře 2016.
Foto: Detailní pohled na repliku pancéřového zvonu vchodového srubu 1 - K - Ba - S 22a „Krok“ | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Následoval další logický krok – druhá etapa. Jejím cílem bylo vybudovat nedaleko vchodového srubu – ovšem tak aby nebylo nejbližší jeho okolí narušeno – nové zázemí pro návštěvníky i personál muzea. Na konci roku 2019 tak provozovatelé tvrze od Pardubického kraje převzali novou provozní budovu. Do ní se přestěhovalo vše, co do té doby nuceně zabíralo vnitřní prostory vchodového srubu. Nové, současné době odpovídající zázemí muzea, výrazně zvýšilo kvalitu a rozsah služeb poskytovaných návštěvníkům.
Foto: Podzemí dělostřelecké tvrze Bouda | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Foto: Šachta pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž v objektu K-S 22 „Horymír“ | Michal Pivoňka / ARMYWEB
V provozní budově jsme měli možnost v rámci naší návštěvy nějakou dobu pobýt a prostory jsou opravdu reprezentativní. V krbu hořel oheň, okolní stěny zdobily vitríny s množstvím zajímavých tematických knih a jiných doplňků. Osádka provozní budovy, tvořená průvodci a jejich drahými polovičkami, byla neuvěřitelně sympatická a krásně jsme si nad šálkem kávy a domácích buchet pohovořili nejen ohledně čs. pohraničního opevnění ale také jsme zavzpomínali na různé srazy vojenských vozidel, kterých jsme se v minulosti všichni zúčastnili.
Foto: Podzemí dělostřelecké tvrze Bouda je opuštěné jen zdánlivě ;) | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Rekonstrukce zevnějšku vchodového srubu tvrze Bouda kromě jiného vyvolala obrovskou podporu a vstřícnost řady kolegů bunkrologů nabízejících pomoc a také potvrzení precizního plánování jednotlivých kroků revitalizace tvrze Bouda Pardubickým krajem. Za to patří vedení kraje a klíčovým úředníkům, kteří mají tvrz Boudu v gesci, velký dík! Boudařům se tak splnil sen, který trval 32 let.
V rámci naší návštěvy jsme se také zastavili na nedaleké dělostřelecké tvrzi Hůrka kde jsme si na povrchu prohlédly jednotlivé objekty této tvrze. Na těchto objektech jsou patrné masivní německé zkoušky tehdy nově vyvíjených zbraní (např. speciální protibetonové střely Röchling apod.).
Foto: Dělostřelecký srub K-S 11 „Na svahu“ | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Foto: Prototyp německé střely Röchling zaklíněný do betonu jednoho z objektů dělostřelecké tvrze Hůrka | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Německá armáda v letech 1938-45 prováděla na objektech československého opevnění celou řadu pokusů a testů, které měly prokázat kvalitu pevnostních staveb a možnosti německých zbraní. Zpravidla šlo o postřelovací zkoušky dělostřeleckými zbraněmi. Kromě standardních typů zavedených do výzbroje Wehrmachtu byly k ostřelování objektů používány i nové, v boji dosud neprověřené, zbraně a střelivo. To je případ i protibetonových granátů firmy Röchling.
Foto: Výsledek německých druhoválečných postřelovacích zkoušek. Nutno podotknout, že na objekty se střílelo v podstatě z bezprostřední vzdálenosti, což by v reálné bojové situaci bylo téměř nemožné. I přes tento fakt naprostá většina německých speciálních střel neprošla dovnitř objektů, což jen potvrzuje tehdejší vysokou kvalitu objektů našeho čs. pohraničního opevnění. | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Na konci dne jsme se ještě zastavili na nedaleký pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“, kdy tento objekt v pozdním slunci vypadal opravdu skvostně.
Foto: Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ | Michal Pivoňka / ARMYWEB
Přestože se již letos turistická sezóna a s tím spojené prohlídky podzemí chýlí ke svému konci, určitě vřele doporučujeme si alespoň prohlédnout jednotlivé objekty dělostřeleckých tvrzí Bouda a Hůrka i okolní samostatné pěchotní sruby a ŘOPíky na povrchu. Jednotlivé sruby a ŘOPy mají totiž své kouzlo celoročně ;)
Komentáře
Vaclav Flek
27. 10. 2021, 20:35pro Czert : Vase argumenty mne pripominaji ucitele obcanske vychovy v dobe normalizace, papouskovani tradicich frazi a absence jakekoliv kriticke reflexe. Je zrejme, ze nase diskuse nikam nepovede, tak ze slusnosti odpovim alespon v bodech.
1) Vas argument o fiktivnim Slovakovi, ktery by dal prednost samostatnosti pred madarskou okupaci, je nesmyslny. Slovensko bylo po vice nez tisic let soucasti uherskeho statu, nic jineho vlastne nepoznalo, tak jakapak okupace ? Stejne jako Cesi nikdy neokupovali Moravu, nemohlo Uherske kralovstvi okupovat svou integralni soucast, tedy Horni Uhry. Nakonec vyvoj v roce 1939 ukazal, ze Slovaci se sveho statu dockali, tak o cem mne vlastne presvedcujete ?
2) Ono s temi nespokojenymi sudetskymi Nemci, kteri chteli Hitlera, je to trochu jako s otazkou, zda byla driv slepice nebo vejce ? Nebylo to treba obracene ? Sudetsti Nemci od zacatku ceskoslovensky stat za svuj neprijali , ovsem radikalizovali se az pote, co se zadne Masarykem deklarovane Svycarsko nekonalo. Po dalsich ustrcich z ceske strany (predevsim v dobe hospodarse krize) se otocili k Hitlerovi. Ja s tim nemusim souhlasit, ale lidsky jejich postoj chapu, a jsem dalek toho nasazovat jim psi hlavu, nebot i Cesi meli na tomto stavu svuj velky dil viny.
3) Vas argument ve vztahu k zapadnimu tazeni nechapu, nemecky uder pres Belgii byl veden prave proto, aby se vyhnul Maginotove linii, tak co mi zde chcete vlastne sdelit? Pokud pisete, jak velkymi amatery byli francouzsti velitele, uvedomte si, ze po celou dobu prvni republiky to byli v oblasti vojenstvi nasi velci ucitele. Nemam o nich vysoke mineni, ale stejne tak ho nemam ani o ceskoslovenske generalite te doby (zjevne nepatrim mezi "bunkraky").
4) Co se tyce mych svycarskych zkusenosti, psal jsem prece jasne, ze jsem prozil noc v moderni svycarske nemocnici, jejiz zvlastnosti ovsem bylo to, ze se nachazela hluboko pod skalnim masivem, prakticky odolna i vuci primemu zasahu jadernou zbrani.
Czert
27. 10. 2021, 13:08A k tem slovakum, ruku na srdce, skutecne bych chtel potkat byt jedineho slovaka, at dnes ci v minulosti, co by si zvolil madarskou okupaci misto samostatnosti.
Czert
27. 10. 2021, 13:06Flek
To ze se mnou nesouhlasite, byt oba vychazime ze stejnych informaci, je jaksi tradice.
A ted k diskuzi.
Ano, o tom, ze ne vsichni byly v csr spokojeni vim, ale je taky fakt, ze csr resilo prava mensin jako jeden z nejlepsich statu na svete.
Schvalne napiste dva staty kde byly prava mensin lepe pravne osetrena.
Navic, chtelo to cas aby se trenice odstranily a spokojene by zili vsichni, jenze sudetaci se shledli v hitlerovi a od te doby nebylo cesty zpet.
Spojili se s dablem a on je vynesl, tak s nim museli sdilet i jeho pad.
Co se tyka francie, to je nepresne, onen uder sroem se stal v belgii, cili na to maginot takrikajic nemel vliv.
Mel na to vliv jak sem osal absolutni amaterstvi francouzkeho veleni.
Ke svycarsku, nejspis ste byl v pechotnimukrytu, ktery zbrane nema, ale klidne si muzete vyguglit i dokumenty, ktere pojednavaji o stsvbe skutecnych pevnisti, vyzbrojenych jak protitankovymy deli tak i pro neprimou palbu.
Vaclav Flek
26. 10. 2021, 20:32pro Czert : K vasi poznamce "Je ppravda ze ne vsichni obyvatele csr ho sdilely s nadsenim, ale je fakt ze vetsina vnimala hitlera jako hrozbu ..." sdeluji, ze s ni vubec nesouhlasim, ale vezmu to strucne
S politikou ceskoslovenske vlady, zejmena v narodnostni otazce, nesouhlasila prevazna cast nemecke, madarske a polske mensiny, a jiste take mnoho Slovaku, zrejme vetsina, jak o tom nakonec svedci jejich odtrzeni od zbytku Cech a Moravy. Ti vsichni proste nechteli zit v jednom state s Cechy.
Proc jsem opevneni nazval dinosaury, tedy necim, co bylo ve vojenstvi davno prekonano, vyplyva z predesleho vyctu tech armad, ktere se o opevneni opiraly, a ktere wehrmacht prevalcoval. Podrobne to rozepisovat nechci, o vsem si muzete snadno opatrit informace.
Maginotova linie sice nasmerovala nemecky utok jinym smerem, ten se vsak ukazal jako strategicky vyhodnejsi, roztal francouzskou armadu na dve poloviny a zatlacil britsky expedicni sbor k mori. Ja bych to urcite nenazval "mene vyhodnym smerem".
O tech Svycarech nemate presne informace. Oni budovaly odolna postaveni hluboko pod skalnimi masivy Alp, ale neslo o bojove sruby typu tech nasich, spise o tylova zarizeni, ktera tak mela byt v pripade napadeni zeme chranena pred ucinky jadernych zbrani. V jednom takovem zarizeni - spickove zarizene polni nemocnici, ukryte hluboko pod povrchem alpskych hor, jsem mel moznost dokonce jednou prenocovat. Byl to dost stisneny pocit, vedet, ze nade mnou jsou stovky tun skalniho masivu, ale o to prave nasim hostitelum slo - ukazat, ze Svycarsko o valce nehovori, ale je na ni pripraveno. Jinymi slovy, slo o neco zcela jineho, nez pisete, ja proto vas argument neberu, nebot je v rozporu s tim, co o svycarske armade vim.
Czert
26. 10. 2021, 04:59Flek
Je ppravda ze ne vsichni obyvatele csr ho sdilely s nadsenim, ale je fakt ze vetsina vnimala hitlera jako hrozbu ktere je nutno celit a ne lezt do zadku jako u zapadu.
A v cem byly dinousaury? Opevneni se stavelo i po valce, takovy svycari posledni pevnost dokoncili tusim v 1960.
Je pravda ze nemci meli technocky dokonalejsi opevneni nez francouzi, viz 44 kdy z chodu prorazeno nebylo, narkzdil od jinych, ale je taky fakt ze maginot ucel splnil, prinutil utocnika hledat mene vyhodny smer, neni jrho chyby ze byl obesen, to je vina neschopnosti francouzkeho veleni.
Vaclav Flek
25. 10. 2021, 22:55Clanek se zalyka nadsenim nad krasnou obnovou betonove pevnosti, a tim vlastne nad obnovou nasich "vlasteneckych" tradic (ty uvozovky proto, ze velka cast obyvatel tehdejsiho Ceskoslovenska toto nadseni nesdilela). Naprosto mi zde chybi zminka o tom, ze jiz v dobe sveho vzniku byly pevnosti vojenskymi dinosaury, ktere pohltily ohromne mnozstvi prostredku, ovsem v moderni valce by neobstaly. Ukazuji to zkusenosti z polskych, belgickych, francouzskych, reckych sovetskych a asi i jinych pevnostnich systemu, ktere wehrmacht celkem bez potizi prekonal. Pouze okolnost, ze Ceskoslovensko kapitulovalo bez boje, u nas vytvari specificke podhoubi pro stale bujici legendu, jak "bysme to tem nackum natreli". To treba Francouzi se svoji "Maginotovou linii" nebo Rekove s "Metaxasovou linii" tvrdit nemohou, nebot tam jiz existuji tvrda fakta misto vlasteneckych hypotez.
Veritas vincit
23. 10. 2021, 11:53ARMYWEB
"Tímto si chráníme kvalitní obsah webu. Pokud tomu někdo nerozumí, je samozřejmě jeho volba nás již dále nesledovat :)"
"je samozřejmě jeho volba nás již dále nesledovat :)" = pro jistotu a pro výstrahu jsme smazali všechny jeho příspěvky na celém "armywebu", aniž bychom technicky, nebo odborně napsaná tvrzení důkazně vyvrátili.
Jako majitelé webu na to máte samozřejmě právo. :-)
"I disapprove of what you say, but I will defend to the death your right to say it"
"Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale do smrti budu bránit vaše právo to říkat."
Evelyn Beatrice Hall (1906)
Výrok později připisován francouzskému filozofu Voltairovi. (Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet)
ARMYWEB
21. 10. 2021, 13:20Pánové, vítáme tu věcné komentáře a nikoliv komentáře hanící neskutečné úsilí restaurátorů objektu, aniž by byť jen okrajově měli komentující o této činnosti přehled. Proto byly tyto komentáře a reakce na ně (neboť by nedávaly smysl) smazány. Tímto si chráníme kvalitní obsah webu. Pokud tomu někdo nerozumí, je samozřejmě jeho volba nás již dále nesledovat :)
bombero
21. 10. 2021, 13:12koukám, že tady řádí cenzor hůř, než za komunistů. Asi si vzpomněl na své mládí...
Zdeněk
21. 10. 2021, 11:37oprava: Tady
Zdeněk
21. 10. 2021, 11:36První den tu bylo cca 5 příspěvků. Druhý 3. Třetí den myslim 2 a dnes uz jen jeden? Taky komu hráblo?
BeeWee
19. 10. 2021, 10:53Bravo - jste kluci borci , je to naše historie a nesmí se nikdy zapomenout , jen škoda že takhle objekty dopadly a jsou dodnes nepřístupné , ale stačí se podívat jak Němci lžou o historii protože z ní mají syndrom - 2 krát vyvolali světovou válku a 2krát prohráli, snaží se vymazat svoji historii 1914 - 1945 a to nejde , oni dokonale zničili Evropu a svět , vymazali z povrchu celá města, památky, lidi , ale oni válku nezačali v 1939 , Hitler ji nezačal ?!?!?! Oni ho k tomu donutili - kdo ale ?? Jen lži lži a lži . Ta genocida, vyhlazovací lágry , pochody smrti v 1945 . Příšerné hrůzy. I když Spojenci byli naivkové a mysleli si že budou slavit vánoce 1944 už doma včetně generálů snad mimo Pattona - holt děti a těmi jsou dodnes jejich slavné US Army. Evropa snad už ne , poučila se doufám proti Východu. A naše opevnění byl vzdor jejich roztahování , proto se ho tolik i obávali a zírali pak na něj co to je , co to ti Čechoslováci postavili . Fandím všem nadšencům co ho nadále udržují - jste machři . A velké díky chlapi .