Anguilla je malý, necelých dvacet kilometrů dlouhý a pouhých sedm kilometrů široký korálový ostrůvek v Karibiku. Dnes má kolem devíti tisíc obyvatel, živících se hlavně rybolovem a pravděpodobně by o něm drtivá většina lidí nikdy neslyšela, kdyby na něm neproběhla událost, často nazývaná nejmenší revolucí všech dob.

Ostrůvek byl totiž už od počátku 19. století pod správou ostrova Svatý Kryštof, což se místním obyvatelům dlouhodobě nelíbilo. Kupodivu je netrápilo, že spadají mezi britské kolonie a jsou podřízeni britské koruně (tento stav chtěli dokonce zachovat), chtěli se pouze zbavit závislosti na "mezičlánku" v podobě ostrova Svatý Kryštof.

Jejich téměř sto let trvající snahy o nezávislost, které do té doby měly především mírumilovnou podobu sepisování petic, naplno propukly v květnu roku 1967, kdy byla podepsána nová ústava, na jejímž základě měla vzniknout nová federace "britských" ostrovů v Karibiku. V té by obyvatelé Anguilly měli ještě horší postavení, než dosud, což byla pověstná "poslední kapka". Obyvatelé ostrova tak začali sabotovat veškeré snahy o uvedení nového státního zřízení do provozu a nakonec z ostrova vyhnali všechny cizí úředníky a poradce, stejně jako sedmnáct policistů z ostrova Svatý Kryštof, kteří měli dohlížet na právo a pořádek.

Psali jsme:Ruská armáda obdrží nové modernizované vrtulníky Kamov Ka-52M

V obavě z toho, že jejich "revoluce" bude potlačena silou, došli obyvatelé k názoru, že nejlepší obranou je útok a pokusili se o invazi na ostrov Svatý Kryštof, a to za pomoci pár desítek dobrovolných milicionářů a několika rybářských bárek.

Foto: 135 výsadkářů z britských 2 PARA, přezdívaných "Rudí Ďáblové" se připravují na invazi | paradata

Hrdinní revolucionáři byli od břehů ostrova sice odehnáni výstražnou palbou dříve, než mohlo dojít k nějakému skutečnému boji, ale tento veskrze směšný pokus o invazi kupodivu splnil svůj cíl; vláda ostrova Svatý Kryštof strávila následující měsíc opevňováním ostrova a přípravou na obranu před případným dalším útokem namísto toho, aby se zabývala povstalci na ostrově Anguilla. 

Po tomto měsíci měla Anguilla "pravidelnou armádu" o padesáti vojácích, hymnu, ústavu i ustanovenou vládu. Bylo uspořádáno referendum o nezávislosti, které samozřejmě skončilo zcela jasným "ano" a vyhlášením svobodné republiky, která se obratem začala snažit o opětovný vstup pod britskou koloniální správu. To však nebylo možné, protože by se de facto jednalo o uznání nezávislosti, což samozřejmě vláda Svatého Kryštofa ostře odmítala. Započalo dlouhé, téměř dva roky trvající vyjednávání, během kterého ostrov Anguilla celkem bez problémů fungoval jakožto nezávislá republika.

Psali jsme:Další letouny F-35I Adir pro Izrael

Nakonec ostrované souhlasili s tím, aby na ostrov dorazil britský zástupce, předložil britský návrh na vyřešení celé situace a vydiskutoval podmínky, za kterých by bylo možné celou záležitost nějak přijatelně ukončit. Pravděpodobně by to i vyšlo, kdyby oním zástupcem nebyl William Whitlock, jeden z nejneschopnějších a nejarogantnějších diplomatů, kteří byli k dispozici. Jeho přístup k celé věci byl takový, že byl prakticky obratem z ostrova vyexpedován pod hrozbou zastřelením.

Foto: Příslušníci "Rudých Ďáblů" na patrole, během které je doprovází místní koza | paradata

Tehdy došla Britům trpělivost a bylo rozhodnuto o okamžité vojenské intervenci pod názvem Operace Sheepskin.  Bylo zmobilizováno a do výchozích pozic dopraveno 135 výsadkářů z britských 2 PARA, přezdívaných "Rudí Ďáblové". Původně byl v plánu klasický výsadek ze vzduchu, nicméně po provedení průzkumu byl plán přehodnocen a výsadkáře k ostrovu dopravily dvě britské fregaty HMS Minerva a HMS Rothesay. Na břeh se pak vojáci dostali pomocí motorových člunů Gemini a vrtulníků.

Výsadkáři byli připraveni na možná početně slabý, avšak odhodlaný odpor ostrovanů; ve skutečnosti však jejich "invaze" proběhla bez jediného výstřelu. Lidé z Anguilly je přivítali se skloněnými zbraněmi a ochotou kapitulovat a zasednout k jednacímu stolu; samozřejmě za podmínky, že budou jednat přímo a pouze s britskými diplomaty a že jim bude nabídnuta možnost se konečně zbavit nenáviděného područí ostrova Svatý Kryštof.

Tak se také stalo a slavná revoluce skončila v poklidu, bez jediného výstřelu a bez jediné ztráty na životech. Jediný, kdo na celé záležitosti obrovsky tratil, byla Velká Británie. Neschopnost celou situaci vyřešit jinak, než vojenskou operací, stála daňové poplatníky statisíce liber a ve finále byla vzhledem k přístupu obyvatel ostrova, kteří se vlastně chtěli jen domluvit, naprosto zbytečná a směšná. Celá akce znamenala pro tehdejší britskou vládu obrovskou ostudu a vyvolala silnou kritiku britské veřejnosti. 

Foto: Ostrůvek Anguilla patří k velmi vyhledávaným turistickým destinacím | Wikimedia Commons

Výše uvedená britská vojenská operace stála neschopného Whitlocka kariéru a tehdejšího ministerského předsedu Harolda Wilsona jeho křeslo v následujících volbách. Oproti tomu obyvatelé ostrova, kromě svojí hrdosti, získali i členství v Commonwealthu, dobré vztahy s Velkou Británií a prudce rostoucí a prosperující ekonomiku.