Betonová iluze, doporučuji přečíst všem zamilovaným do těhle betonových hloupostí.

Četl jsem, že opevnění ČSR budovala po zralé úvaze. Šlo o naši populaci oproti Německu. Ti nás přečíslí i dnes. Tehdejší generalita si byla vědoma, že lepší by bylo budovat vysoce mobilní armádu. Ale i kdyby přes pletichy škoda vs. praga vs. ČKD (neschopnost průmyslu dodávat vybavení vlastní arnádě = zahraniční zakázky byly lukrativnější), se stíhalo vyrábět tanky a OT, tak by nebyly posádky (+ logistika). A tak jim vyšlo stabilní opevnění jako obranyschopnější.
Bránit, nebránit? Návštěva Finska mě přesvědčila, že jít do boje s Němcema by bylo správnější. Jak to, že maličké Finsko se dokázalo postavit obrovskému rudému Rusku? Tehdejší ČSR na tom byla mnohem lépe než Fini. Jenže zbabělý (asi) agent komiterny Beneš si, v rozporu s ústavním pořádkem, pustil do trenek, "vzdal nás", abdikoval a prchnul. Správně se říkalo: Jó Eda má plán, plán eroplán! :-(

jura
ceskoslovenke opevneni nebylo zadnou pripravou na minulou valku, ale na budouci a budoucnost ukazala, ze ono rozhdnuti bylo pravne.
viz i ona rancie - podivej se do minulosti, kdyyz se mezi sebou rezali nemecko a francie kudy sli invaznia rmady...a kudy sly po stavbe maginota.
nebylo chybou maginotovy liie ze ji skopcaci obesly, to byla uloha polni armady k tomu nedoslo, a v tom polni armada naprsoto selhala.
vezmi si maginta proti italii - az na par vyjimek italove nijak nepostoupily a umoznilo to naopak zabozroutum celou pni armadu vrhnout proti skopcakum, misto jejiho tristetni v pripade uspechu italu.
a k hiterove sezaneni, by dosle JEDINE v pripade ze by francie a britanie vyhlasili nemecku valku, a tomu se, jak jsite vis, v 38 vyhybali jako cert krizi.

Martin23
Podle mne jsme měli mnohem lepší armádu než Francie.
Měl jsem hodně staršího kolegu, za protektorátu byl četníkem. A ten mi řekl: Kdybys viděl ty kraksny, na kterých sem Němci přijeji, tak by sis nebyl jistý jejich vítězstvím. Samozřejmě ta 5. kolona bylo velké nebezpečí. Podle něj Francii porazily naše zbraně. Francie měla snad nejpočetnější armádu, ale údajně 1 pušku pro 2 vojáky. A britské ženy měly protestovat před parlamentem, aby jejich synové neumírali za jim neznámé Československo

Bungry se začali stavět z důvodů podepsané smlouvi s Anglii a Francii o pomoci když nás Německo napadne. Bungry byly stavěny ve třech pásmech a měli podržet první nápor útoku Němců cca měsíc. Francie a Anglie by přišli na pomoc.Mobylizace těchto státú by trvala črnáct dní až měsíc než by jsem pomocná armáda dorazila. Když by pomoc nedorazila byl navržen i plán ústupu směrem k Tatrám.Proto jsme se ještě pojistili smlouvou o malé dohodě a to bylo s Rumonskem a Jugoslávii.Byli jsme připraveni
A co nastalo Mnichov už známe - rozporcování Československa
Německo - jih,západ a sever Čech
Polsko - severní morava
Maddarsko - jih slovenska a Zakarpatí
Tak už proti nám nestalo jenom Němeco ale už i ostatní sousedící státy. Ještě byla šance požádat Rusko o pomoc, ale té Polsko zakázalo přejít přes Polské území. Tak proti nám stálo - Německo,Rakousko,Polsko,Maddarsko a nesmíme zapomenout na Itáli která by určitě pomohla Německu. A v týlu jsme měli tři miliony Sudeckých němců. To už je dost vražedná kombinace.Žádný evropský stát v této situaci nebyl.

Martin23"Dovolím si tvrdit, že jinak rozmístěné pevnůstky by svou obrannou roli sehrály i dnes.
Problém je, že dnes evidentně naše armáda s obranou území tohoto státu nepočítá."
No nepočítá, ony totiž už řopíky nepatří státu ani armádě. Valná většina z nich je již rozprodána soukromníkům. :-( Stačí se podívat na katastrální mapy a zjistíš i majitele.

Chválíme se, že jsme jako tráva. Jenže to láme charakter. Ale zapomínáte na Němce v zádech. Polsko se bránilo, je zajímavé, že je shazujeme, že prohráli za 6 týdnů, a co nám vzorem Francie? A my NIC!

Pane Červenka máte naprostou pravdu. Náš problém byl v tom, že pokud bychom se bránili, tak by z nás velmoci udělali viníka rozpoutání války a jaké by to mělo následky dnes se dá těžko posoudit. Třeba bychom už jako samostatný stát dnes již neexistovali. Těžko říct. Nejvíce Benešovi vyhrožovali Angláni, Frantíci chvilku odolávali a pak Anglány podpořili a doporučili Benešovi, abychom se nebránili a Sudety Hitlerovi bez boje postoupili. Tímto chvílemi až brutálním nátlakemto nás obětovali, ale válce tím stejně nezabránili...A nakonec sami stejně za to zaplatili...

Mimochodem fortifikace naší hranice probíhala i po roce 1945 a i tehdy měla smysl a bylo do ní začleněno i mnoho objektů ze 30. let, které měly příhodnou polohu.

​Martin Glaser
Myslím, že by lehké i těžké opevnění hrálo v případné válce minimální roli. Stačilo by totiž jen prorazit na jednom místě a už by se to celé hroutilo jak domeček z karet. Kromě toho byly sotva všechny objekty vyzbrojeny a dostatečně vybaveny municí a proviantem.

++++++++++++++++

Vy jste ukázkový příklad nepochopení, proč jsme opevnění stavěli a jaký měly především úkol.
Tak prolomení fronty na jednom místě, je právě ten důvod jejich výstavby. Aby ve chvíli počátku snahy útočníka o průlom v určitém místě, byl tento průlom zadržen a byla tak dána možnost obránci přemístit do daného úseku fronty jednotky čekající v týlu.

To je přeci evidentní, že bez opevnění by musela být po celých hranicích rozmístěna armáda a čekat, kudy bude veden útok. Následně čelit úplně stejnému problému a  přeskupovat armádu by bylo již marné.
Opevnění naopak bylo o tom, že naše armáda nemusela celá čekat na hranici, případný útok by byl na potřebné hodiny zadržen vymezeným počtem obránců, kteří by kryti betonem byli schopni čelit mnohonásobné přesile. A do těchto oblastí by byly koncentrovány jednotky čekající v záloze ke skutečnému odražení útoku. Útočník by také nemohl dokonale využít dělostřeleckou a bombardovací přípravu, protože na opevnění by to nebylo účinné a jednotky čekající v týlů by byly schované.


Efektivita tohoto řešení je naprosto evidentní a poplatná tehdejší době a vlastně platí stále, pokud někdo chce bránit určité území nebo útočníkovi útok co nejvíce ztížit.
Na tom se nic nezměnilo.

Ale obrana státu v roce 1938 byla znemožněna, protože ne že nám velmoci nepomohly, ony se obrátily proti nám na straně Hitlera, což se dnes nehodí říkat. Podobně fatální byl postoj Polska.
Ale všichni si to pak vyžrali dokonale za nás.

​karel3
No ale já nemyslel to opevnění z převálečných let.
Viz třeba Švýcarsko, které budovalo pevnosti ještě v 90. letech.
Jasně, ti ho dnes již také ruší. Ale jenom proto, že se k moci dostávají globalisté, kteří usilují o rušení národních států, takže tyhle aktivity jdou proti jejich záměru svět vlastně sjednotit do jednoho celku.

Celý systém výcviku armády a opevnění byl v režii Frantíků, kteří podpořili spolu s Tomíkama vznik ČR s ostatních státečků z jediného důvodu kromě likvidace KuK, aby Němci měli za zádama nepřítele. To korunovali smlouvou o společném postupu proi Německu. Jak to dopadlo v Mnichově, nemá cenu zde rozebírat. Také "super armády Frantíků a Tomíků" dostali s jejich
bojovou úrovní hned na frak. Tak se stále vedou teoretické bajky o bránění se nebo ne. Jedinou
pravdou je, že když se kapitulovalo, tak se neměla předat Němcům výzbroj, měla se zničit. Pak
jenom k radosti Hitlera doplnila chybějící část, která byla úspěšně použita proti Polsku a pak
proti Frantíkům a Tomíkům.

Výstavba opevnění byla úzce spjata s politickou orientací na západní spojence. Pouze těžké opevnění na severní hranici v prostoru Odra-Krkonoše mělo za úkol "stálou obranu na místě", aby bylo zabráněno přetnutí republiky v nejužším místě sever-jih. Složitá situace nastala po anšlusu Rakouska a vedla k urychlenému zesílení obrany jižní hranice. Linie lehkého opevnění byly vlastně jen kostrou zesilující polní postavení armády a mělo zabránit překvapivému průniku nepřítele do hloubky a umožnění mobilizace armády. O výsledku asi nelze pochybovat, ale ztráty útočníky by rozhodně nebyly malé. Musíme si uvědomit, že německé tankové jednotky z r. 1938 nebyly totožné s jednotkami z r. 1945! Byla to spíše "plechová kavalerie".

Zároveň s Němci nás napadli Poláci, jaký byl v té době vliv Němců na Slovensko nevím. Možná by se boje vedly po obvodu celé hranice, většinou neopevněné. Početní převaha 20 :1 ?

Martin23. kdyby nic jiného naše armáda byla proti Francii mnohem odhodlanější k boji za což nemalou měrou mohla situace v pohraničí kde jak říkal děda byla válka citit měsíce předem. Proti pevnostem co zmiňujete mělo naše opevnění zásadní nevýhodou, vtrhla by se na ně německá armáda v plné síle a vše potřebné by měla hned za kopcem, šance vidím mizivé.

​Jura
Já tady zase nechci vést rozsáhlé polemiky na téma československých pevností. Naše opevnění vojenskou hodnotu jednoznačně mělo, ale samozřejmě nebylo samospasitelné.
Jakou se ukázalo epizodně třeba tam, kde je nakonci války použili Němci jako provizorium (Ostravsko). Ale pevnosti, na kvalitativně horší úrovni, se osvědčily na západní i východní frontě Bretská pevnost, Montecassino, bitva o Krym, Stalinova, Molotovova linie, ​Salpalinja atd.
Opevnění jednoznačně zvýhodňovalo obránce a vyžadovalo, aby útočník měl mnohem větší převahu a musel se vyrovnat s velkými ztrátami.


Problém Maginotovy linie nebyl v tom, že by šlo o nefunkční prvek. Některé její části se bránily ještě týdny v obklíčení. Problém Francie byl v tom, že nezacpala díry mimo tuto linii pravidelnou armádou. Doslova si nechala Němce padnout do zad jen proto, že nepočítali s tím, že němci projdou Ardenami. Kdyby se tam zakopala část armády, Němci by měli problém.
Jinak řečeno prokaučovali to jinde.

Podle mne jsme měli mnohem lepší armádu než Francie.

Martin23. Naše opevnění je dost kontroverzní téma. z vojenského hlediska to byla jednoznačně příprava na minulou válku, v té co přišla by celé opevnění melo podstatě menší význam než se mu v době vzniku přisuzovalo, že to neni ken teorie se v celé kráse ukázalo ve Francii. Druhá rovina je samozřejmě politická kdy nas v tom nechal zapad pres všechny dnešní výmluvy prachsprostě vymáchat. Zajímavé jsou poznatky z archivů z kterých plyne že v případě otevřeného boje s Československem by pri sebemenším neúspěchu WH doslo k politickému sesazení Hitlera.

Ač nám byla obrana státu politicky i vojensky v roce 1938 znemožněna, tak naše opevnění obrovským způsobem zvedlo obranyschopnost státu.
Dovolím si tvrdit, že jinak rozmístěné pevnůstky by svou obrannou roli sehrály i dnes.
Problém je, že dnes evidentně naše armáda s obranou území tohoto státu nepočítá.