Houfnice 152mm byla už na tanku KV 2. Sověti tehdy měli pro ni dost rozličnou munici. Asi nejzajíměvější byl pro boj s tanky tzv. průpalný granát, který pancíř neprorazil, ale propálil. Byl naplněn termitem a ten se při zapálení na pancíř přilepil a hořel. Nejde ničím uhasit a většionou to končilo propálenou dírou v pancíři a zapálenou municí. Ale i klasický granát, který vybuchl někde před nepřátelským tankem udělal před ním takový kráter, do kterého spadl a už se ven sám nevyhrabal. Dokázal potrhat pásy takže tank byl opět nepojízdný. Tato houfnice byla pro sovětskou armádu velice prospěšná. Společně s raketomety dokázala vyčistit obrovský kus území od všeho

Kvalita je kvalita

152 mm granát spoľahlivo odtrhne vežu!Aj keby ju neprerazil,aj keby neexplodoval,kinetická energia strhne vežu!Ak by zasiahol trup,spoľahlivo by sa pretlačil dnu!Či by vybuchol,alebo nie,črepiny rozpálené do biela by zabili posádku

Dave
Never pitomostem, presnost isu152 byla dostatecna i k protitankove palbe, byt nebyla vinikajici.
To ze melo delo v cumaku nic nrznamena. Vis jaky ze to skopcacky vehikl znicil nejvic nepratelskych tanku?
Prekvapko, stugina.
Byt ano, isuna nemela jeji pohyblivost, ale raze dela a velikost nsboje umiznovala u isuny vyradit tank i neprimym zasahem pri pouziti explozivniho granatu.

pro Béďa :

Diky za reakci, se kterou tak zcela nesouhlasim. Z vasi obsahle zpravy je asi klicova veta : "Nedělám ze samohybných děl primárně prostředek na boj s německými tanky, ale je naopak zcela chybné dělat z nich jen prostředek na boj s pěchotnímiu cíli a PT dělostřelectvem".

V obecne rovine mate zrejme pravdu,konstrukteri pocitali se samohybnymi dely i jako s prostredky na boj s tanky protivnika. Faktem nicmene je, ze se v teto funkci prilis neosvedcily (mozna vubec), nakonec vse vyresila vyroba inovovanych tanku T 34/85. Trochu mi to pripomina tanky KV-1 a KV-2, take delane s urcitym zamyslem taktickeho pouziti, ktery vsak vubec nevysel. Na tom bych asi tuto diskusi ukoncil.

K vasi otazce o zdroji informace o poskozeni tankove osadky po zasahu jinym tankem sdeluji, ze si to jiz nedokazu vybavit. Jako byvaly vojensky lekar, ktery prozil pet let u tankoveho pluku a tankove divize, jsem samozrejme studoval zahranicni vojensko-lekarske casopisy o zkusenostech z jom-kippurske valky. Tato informace se tam objevila vicekrat, vnimam ji jako obecny lekarsky poznatek o ucincich tlakove vlny (blastu) na lidsky organismus ve specifickych podminkach tankove osadky.

Václav Flek: No nic ve zlém, ale chce to trochu víc pátrat v historiografii a dát si věci do souvislostí. Do roku 1990 toho z ruské strany moc nebylo, až teprve za Jelcina se na chvíli otevřely ruské archvy tudíž většina publikací na západě o WWII čerpala jen z velmi omezených informací z SSSR nebo německých pramenů.
Je pravda že v našem prostředí za tím stojí čeští historici, myslím že s touto tezí operoval Pejčoch (ač měl neuvěřitelný záběr tak ohledně ruské tankévé techniky ne vždy čerpal z nejnovějších pramenů dostupných tenkrát v Rusku, ale vzheldem k jeho olbřímímu rozsahu znalostí od tankové technyky přes lodě až po letadla je pochopitelné že ne vše mohl znát do nejmenšího detailu).


Nedělám ze samohybných děl primárně prostředek na boj s německými tanky, ale je naopak zcela chybné dělat z nich jen prostředek na boj s pěchotnímiu cíli a PT dělostřelectvem (to platilo maximáln pro SU-122). V ruských publikacích jsem na nic z toho nenarazil. SAU byla chápána jak pro boj s pěchotními cíli tak jako zcela rovnocený prostředek pro boj proti tankům. Jak jsem psal v roce 43 ani jinou tehniku než SU-152 a SU-85 neměli (nepočítámeli asi 80 KV-85...) co by byla schpná boje s Tigrem a Pantherem.
A ano SU-85 nestačilo čelně na Panthera, ale Tigra mohlo za ideálních podmínek prostřelit čelně z 1000m.
Nahradilo SU-122 (což opravdu bylo SAU primárně pro podporu pěchoty) právě z nutnosti vést efektivní boj proti tankům.


Šlo by konkrétně uvést odkud čerpáte ohledně izraelských zkušeností a zranění posádek? Protože to výše popsané je typické pro poškození PT minou...zatím jsem na něco takového v žádné publikaci nanarazil (na rozdíl od raritních událostí jako když T-62 zasáhl Centurion do štítu kanonu, šíp čistě prošel nad závěrem a vyšel zadní částí věže aniž by zasáhl něco životně důležitého, našež izraelská posádka zničila T-62jku...nebo naopak Centurion vydržel opakované zásahy z ruských tanků, snad T-55).

pro Prakus

Nejsem si jist vasim tvrzenim " Tank bude nepoškozen, ale posádku budete seškrabávat špachtlí z interiéru obrněnce. Posádku zabije střelou předaná kinetická energie."

Jev, o kterem pisete, se nazyva "pevny blast", stejne tak existuje "vodni blast" a "vzdusny blast". Byl velmi podrobne popsan po arabsko-izraelske valce v roce 1973, kdy nekteri clenove osadek izraelskych tanku utrpeli po zasazich protitankovou střelou zlomeniny dlouhych kosti dolnich koncetin, pripadne, pokud sedeli, komplikovane fraktury panve. Neslo vsak o smrtelna poraneni, a uz vubec ne  o "seskrabavani spachtli". Dnesni moderni tanky s tim jiz pocitaji a jejich konstrukce je prizpusobena k tomu, aby v pripade zasahu dokazala absorbovat i ten pevny blast.

Tanky v obdobi II. svetove valky neco podobneho jeste neumely, ale take kineticka energie drtive vetsiny projektilu nevedla k projevum pevneho blastu (jina vec jsou zakrvacene obliceje osadky v dusledku uvolneni mnoha kovovych jehlicek z pancire po zasahu tanku). Mozna, ze zasah z kanonu ISU-152 by mozna k podobnemu efektu vedl, stejne asi jako primy zasah tanku leteckou bombou, ale kolik takovych v prubehu valky bylo ?

pro Béďa :

S vasim prispevkem nesouhlasim, myslim, ze jste se tam nekde "upsal" a napsal neco jineho, nez jste puvodne chtel (?). Zkusim se vyjadrit strucne jen ve dvou bodech :

1) Vase veta : " informace to ohledně použití SU-152, JS2 ISU-152 a 122 primárně proti pěchotním cílům je do značné míry konstrukt západních historiků..." nedava prilis smysl. Zapad na vychodni fronte sve vojenske pozorovate prakticky nemel, a zapadni historici museli po valce cerpat bud z ruskojazycnych nebo nemeckych zdroju. V tankove bitve byla sovetska samohybna dela pouzivana predevsim k niceni nemeckych delostreleckych postaveni, asi zhoubnejsich pro sovetske tanky nez nemecka panzerwaffe, nicmene jejich hlavni poslani bylo skutecne v prolamovani linii pozemni obrany. Delat ze samohybnych del zbran primarne urcenou na boj s tanky je chybne.

2) Veta "...prostě nebylo nic jiného, spolu s SU-85, co mohlo v roce 43 zničit Tigra a Panthera (na Panthera SU-85 nestačil)..." zni velmi sroubovane a zvlastne. Ma se z ni vyvodit, ze sovetske samohybne delo stacilo prorazit pancir Tigera, ale nestacilo na pancir Panthera ?

Jj specialistů tu je spousta, třeba že zničí Abramse...hmm to někdo hodně hulil...dnes by to čelně zničil díky moderní munici i BVP svým kanonem (nejmodernější munice do 30mm kanonů má mít snad průbojnost 100mm/1000m).
to ldx, suhlasím až na ty informace, musíš mít co analyzovat, znalosti nenahradíš...

Jen pár poznámek: informace to ohledně použití SU-152, JS2 ISU-152 a 122 primárně proti pěchotním cílům je do značné míry konstrukt západních historiků, u ruských jsem nic takového nenašel, jasně percentuálně obrněná vozidla z větší části plnila jiná zadání než PT boj, ale rozhodně se mu uvedené typy nevyhýbaly a v roce 1943 byl u SU-152 i jejich doménou pokud byly k dispozici a na druhé straně nové německé těžké tanky,. Je otáka kolikrát se střetl SU/ISU-xx s Ferdinandem a Jagdtigrem...moc uržčitě ne, a zda vůbec...je ale pravda, že největších úspěchů dosáhl v obraně (třeba právě SU-152 u Kurska) ale v útoku byl limitován velmi malou rychlostí střelby - 1-2 výstřely za min. a ani jeho odolnost (zvláště u SU-152) nebyla zas tak zázračná.

Jinak nejúspěšnější z ISU-xx v PT boji byl ISU-122S což byl ISU-122 vybavený kanonem D-25 z IS-2, kdy díky dvoum nabíječům měl větší rychlost střelby něž IS-2.


Jak SU-152 tak ISU-152 byl vyzbrojen kanónovou houfnicí a rozhodně nebyla nepřesná, i vzdáelnost přímého výstřelu (tj na jakou vzdálenost zasáhne cíl vysoký 2m při vodorovném nastavení hlavně) nebyla špatná, cca 700m.
Pancéřová ochrana byla solidní a odpovídala potřebám u ISU-152 hlavně v počátcích nasazení, díky tvarování nebylo čelo korby ani nástavba problém prostřelit z Pak 43 nebo Panthera z cca 2km...

U popisu ISU 152 se často zapomíná na předchůdce SU-152 a ten byl v boji s tanky používán zcela regulerně, prostě nebylo nic jiného, spolu s SU-85, co mohlo v roce 43 zničit Tigra a Panthera (na Panthera SU-85 nestačil). Jinak ohledně té energie tak při zkouškách po Kursku
bylo zjištěno, že je schopen vyřadit i Panthera zásahem do korby (ve své době skoro neprostřelitelné), ale i 152mm granát se od ní odrazil, pnutí v materíálu v místě zásahu, ale vyvolalo jeho narušení a došlo k vytžení několika decimetrů čtverečních materiálu, který vnikl do prostoru posádky...

@Čarojasný
Stačí mít běžné fyzikální znalosti, trochu rozumu a schopnost analyzovat problém se samostatným dohledáním informací... Nemusíte být generál, stačí když vás ve škole naučili myslet. A ani už nepotřebujete knihovnu plnou encyklopedií a odborných publikací, jen internet.

Páni.
To je ale na světě odborníků

Dave
Mozno by bolo dobre, ked uz na WoT prskas, sa nim rovnako neinspirovat. V tej dobe sa strielalo zo zastavky, pretoze stabilizacia neexistovala. Pokial na teba zacne niekto strielat zboku, je jedno, v com sedis, bok mas rovnako slabsi, ci si v tanku alebo samochodke. A ked ten tvoj "vrak" po tebe flusol cca. 45-kilovy kus plny trhaviny, tak by si bol rad, keby si bol byval mal sancu to o tom vraku odvolat - len to by z teba nemohli byt krvave kusky.
Navyse bezna vzdialenost tankoveho stretu bola 600-800 metrov, co zase nie je tak strasna dialka a obrnenece nikdy nechodia same. Cize ta samochodka by po tebe strielala zo zalohy a v pocte niekolkych kusov, aj keby s bol v tanku. A sucasne nemas sancu odolat prakticky ziadnemu zasahu.

sas
Nemecka 150mm hufnica bola menej vykonna a o slusny kus lahsia, ako tato. Cize ak nemali auta, schopne ju utiahnut, ako utiahli vlastne hufnice?
Btw. mam doma knihu memoarov sovietskeho delostrelca-velitela - niekde ukoristili prave bateriu nemeckych 150-ok, tak si ju privlastnil, pripojil k svojej jednotke a mali tak k dispozicii jednu bateriu nepodliehajuci tak trochu planovaniu a rozhodovaniu velenia a nie velmi zavislu od oficialneho pridelu municie.

Němci měli taženou houfnici 150 mm, po válce je odvezli Russáci a převrtali na 152 mm. Po čase zjistili, že nemají auta schopná je utáhnout v terénu a dali je naší armádě, tahyly je tatry 111 a později 138 a 148. Sloužil jsem u nich a při přímých střelbách, při zásahu cílové T 34  do věže, to jen zablýsklo a věž odletěla jako skořápka ořechu. Byli jsme si to potom prohlédnout a pancíř ani nebyl probitý jen prohnutý o 15 cm. Jo a popraskaly svary všho co bylo k věži přivařeno. Granát 152 mm při hmotnosti 45Kg byl totálně destrukční i když neprobil pancíř.

Jelikoz byl tento tank nebezpecny jen zepredu, tak je naprosto nelogicke ze by byl takovej stroj schopny konkurence bojovat s ostatnimi tanky a uz vubec ne s temi Nemeckymi, zvlast kdyz vezmete v uvahu jeho dlouhe prebijeni a hlavne velka nepresnost na vzdalenejsi cil, pisalek ma asi rad ten odpad, world of tanks xD tam je mozne vsechno xD Tenhle hnusnej vrak by ani ve sve dobe nemel sanci poskodit nebo vyradit z provozu nejaky pohyblivy cil natoz nejakeho Pantera nebo TIGERA, mozna kdyby se objevil primo pred nim a jeste by se nehybal, tak jo, ale tim jeho sance konci xD Verim ze na obranu nebo utok z urciteho smeru se to mohlo hodit, ale tot vse. Nedej boze kdyby do vas nekdo zacal strilet z boku.

Myslim, ze clanek svym nazvem a casti textu mylne navozuje dojem, ze slo o valecny stroj, urceny k boji s nepratelskymi tanky. Tak tomu ovsem nebylo, slo o samohybne delo velkeho kalibru, urceny predevsim k prolamovani nepratelskych opevneni, pritom jeho vyhodou byla dobra ochrana osadky. Pokud se ISU-152 skutecne setkal s nemeckymi Tigery ci Panthery, zpravidla prohraval, vzhledem ke sve male pohyblivosti. Ano, jeden zasah z jeho dela by  dokazal vyradit nemecky obrnenec, ovsem pouze za predpokladu, ze by jej zasahl. To bylo v praxi velmi malo pravdepodobne. Proto samohybne delo ISU-152 nikdy v tankovych bojich vyznamnou roli nesehralo, a to ani behem II. svetove valky, ani v pozdejsich valkach, treba tech arabsko-izraelskych. S vyhodou vsak bylo toto monstrum vyuzito k rozbijeni Budapesti v listopadu 1956.

@Prakus
Tomu bych moc nevěřil, stačí přidat nějakou dostatečnou tlumící vrstvu (tj. oddělit vnitřní kompartment) a k předání energie nedojde. Tipnul bych si, že celkově záleží na něčem, co by se dalo nazvat laicky rezonanční propustností. Pláště dnešních tanků stejně nejsou z jedné vrstvy, zvlášť ty Abramsy.

Na tehdejší dobu silně opancéřovaná 152 mm houfnice ML-20S s 20 náboji, 5 členou posádkou a rychlostí v terénu 14 km/h...
http://www.vhu.cz/exhibit/tezke-samohybne-delo-isu-152/

Když už se tady likvidují Abramsy. Nemusíme chodit až tak daleko.
Při stejném úhlu pohledu a uvažování by si ISU-152 namazala obsluha cs. samohybné houfnice 152 mm Dana vz.77 na chleba ke svačině. :slight_smile:

I ten nejlépe panceřovaný tank současné doby by byl, zastaven pouhou jednou jednou ranou z kanónu ISU-152.
Proč?
Představte si, že byste měli tank s nezničitelným pancířem a zasáhnete ho střelou z ISU-152. Tank bude nepoškozen, ale posádku budete seškrabávat špachtlí z interiéru obrněnce.
Posádku zabije střelou předaná kinetická energie.

nadčasový stroj, s menší modernizací by mohl fungovat i dnes. Hlavně lepší pozorovací přístroje a nová munice a mohl by likvidovat i Abramsy.

Vyřadit nejtěžší německé obrněnce, znamena probít čelní pancíř? U Jagtigera si nejsem jistý. Navic s Jagtigery se Sověti mohli potkat snad u Balatonu ( operace JARNÍ PROBUZENÍ), nikde jinde a o tomto nejsou záznamy.