Ačkoli dnes vypadá obyčejně, nijmegenský most byl klíčovým strategickým bodem po celou dobu druhé světové války. Německé i spojenecké síly se jej snažily ovládnout v roce 1940 i 1944, kdy spojenecká snaha vedla k jedné z nejodvážnějších operací války, operaci Market-Garden.

Nijmegen je nizozemské město ležící na břehu řeky Waal, která je ramenem Rýna. Název města pochází z římského slova "Noviomagus", což znamená "nový trh". Nijmegen je nejstarší město v Nizozemsku, založili jej Římané před více než 2000 lety. Leží na hlavní říční obchodní cestě, což z města činí důležité obchodní centrum. Po řece Waal převážejí bárky zboží z přístavu v nizozemském Rotterdamu do průmyslové oblasti Porúří v Německu. Až do roku 1936 však mezi městem Nijmegen a nizozemským městem Lent, které leží přímo na druhém břehu řeky, neexistovalo žádné pevné silniční spojení. Existoval zde jen železniční most, který byl otevřen v roce 1879.

Foto: Nijmegen v průběhu operace Market-Garden | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:V 50. letech vznikl v USA šílený nápad – postavit ponorkovou letadlovou loď. Piloti měli přistávat vertikálně

V roce 1906 byly připraveny plány na zahájení stavby dálničního mostu přes řeku Waal v Nijmegenu. Příchod první světové války tyto stavební plány zastavil. Přestože Nizozemsko zůstalo během první světové války neutrální, byly všechny velké stavební práce zastaveny v obavě, že by se válka mohla přenést přes hranice.

Po skončení první světové války se začalo plánovat obnovení projektu. V roce 1927 byly plány mostu dokončeny a 23. října 1931 byla zahájena stavba. Most byl slavnostně otevřen 16. června 1936 za účasti holandské královny Wilhelminy, která ceremoniálu předsedala. Nijmegenský most přes řeku Waal byl největším jednoobloukovým mostem v Evropě. V září 1939 nizozemská vláda s napětím sledovala, jak Německo napadlo Polsko. Zpočátku doufala, že zůstane po celou dobu konfliktu neutrální, stejně jako tomu bylo během první světové války. Neutralitu slíbila Hitlerova vláda respektovat. Ve skutečnosti se však připravovaly tajné plány na invazi do Dánska, Belgie, Francie a Nizozemska. Příslib neutrality z roku 1939 byl jen lstí, která měla Nizozemce odradit od mobilizace.

Nizozemská vláda byla vůči německému slibu neutrality podezřívavá, a proto v srpnu 1939 zahájila mobilizaci k posílení své armády a letectva. V rámci nizozemských příprav na případnou německou invazi zaminovali nizozemští ženisté klíčové mosty v dosahu hranic. Železniční a dálniční mosty v Nijmegenu byly osazeny výbušninami, aby pomohly zabránit německé invazi, pokud by k ní došlo.

Jak víme, k německé invazi do Nizozemska došlo 10. května 1940. Nijmegen a jeho dva mosty byly hlavním cílem německého wehrmachtu. Pokud by se Němcům podařilo tyto mosty dobýt, mohli by do Nizozemska, Belgie a severní Francie snadno a rychle dostat statisíce dalších vojáků. Nizozemská vláda věděla, že hlavním německým cílem je obsazení mostů v Nijmegenu, a proto se rozhodla odpálit výbušniny, kterými byly tyto konstrukce vybaveny. Železniční i dálniční most v Nijmegenu se zřítily do řeky Waal pod nimi v jediném okamžiku.

Psali jsme:Polské Thermopyly s dobrým koncem: Bitva u Hodówa, ve které bojovalo 400 Poláků proti 40000 Tatarů

Německá armáda překonala Waal na útočných člunech a na palubě přívozu, který jezdil mezi Nijmegenem a Lentem. Nijmegen byl prvním nizozemským městem, které padlo do rukou Němců, ale během tažení v roce 1940 se již žádných dalších bojů nedočkal. Němci však nařídili nizozemským ženistům, aby nijmegenské mosty obnovili, a v roce 1943 byly železniční i dálniční most znovu pro německá vozidla otevřeny.

Přestože byly nijmegenské mosty nezbytné pro přepravu německých zásob do okupované Evropy, téměř po celou dobu války na ně ale nebyly svrženy žádné spojenecké bomby. Při zpětném pohledu by bylo možné, aby spojenecké bombardéry tyto mosty znovu vyřadily, když nad Nizozemskem, a konkrétně nad Nijmegenem, ve dne v noci přelétaly na své cestě za svržením bomb na Německo.

To vše se však změnilo 22. února 1944, kdy americké bombardéry shodily na město Nijmegen bomby. Jednalo se o jedno z největších bombardování nizozemského města během druhé světové války, ale došlo k němu omylem. Bomby svržené na Nijmegen měly být shozeny nad německým městem Kleve, ale američtí piloti byli dezorientováni a shodili bomby nad Nijmegenem. Celkem při tomto náletu zahynulo téměř 800 nizozemských občanů, protože bomby byly svrženy nad obytnou částí města. Stejně tak bylo v trosky proměněno mnoho historických budov, které v Nijmegenu kdysi stály.

V srpnu 1944 se zdálo, že spojenecké osvobození Nizozemska je na obzoru. Koncem léta 1944 ustupovala německá armáda z Belgie a Francie zpět do Německa. Do 5. září 1944 (den, který se připomíná jako "šílené úterý") se po Nizozemsku šířily zvěsti, že dlouho očekávané spojenecké osvobození je konečně na dosah. Německým silám se však podařilo přeskupit a nebyly ochotny vzdát se Nizozemska bez boje.

Britský generál Bernard Montgomery si uvědomoval, že Němce ze země jen tak neodstraní, a proto vypracoval plán známý jako operace Market-Garden. V případě úspěchu by osvobodil Nizozemsko a obešel Siegfriedovu linii, což by Spojencům umožnilo proniknout do Porúří, průmyslového srdce Německa velmi rychle a bez velkého odporu, a tedy i bez velkých ztrát.

Operace Market-Garden se skládala z dvojího plánu na znovudobytí několika nizozemských mostů, včetně mostů v Nijmegenu. Operace "Market" byla výsadkovou složkou plánu, v jejímž rámci měly tři spojenecké výsadkové divize (101. a 82. americká výsadková divize a 1. britská výsadková divize) seskočit na padácích a kluzácích do Nizozemska. Tyto výsadkové divize by pak obsadily klíčová území a mosty, aby umožnily pozemním silám, známým jako fáze operace "Garden", překročit řeku Rýn do Německa. Dne 17. září 1944 se jednotky 82. americké výsadkové divize poprvé pokusily dobýt dva mosty v Nijmegenu. Podařilo se jim přiblížit na vzdálenost asi 400 metrů od mostu, než byly německými silami odraženy zpět.

V následujících dnech byly 18. a 19. září 1944 podniknuty o dobytí železničního a dálničního mostu v Nijmegenu další dva pokusy, které však byly rovněž neúspěšné. 19. září 1944 se pozemním silám XXX. sboru podařilo navázat kontakt s výsadkovými jednotkami umístěnými v Grave. Byl proveden společný útok s cílem zajistit mosty, ale spojenecký postup byl opět zastaven Němci, kteří 19. září obdrželi posily. Spojenci poté změnili svůj plán, protože začínalo být jasné, že mosty nelze dobýt silou čelně. Plánovali zaútočit na oba nijmegenské mosty z obou stran současně, což znamenalo vyslat spojenecké síly přes řeku Waal na lodích.

Dne 20. září 1944 dostal 3. prapor 504. výsadkového pěšího pluku majora Juliana Cooka rozkaz překročit řeku Waal a dobýt železniční a dálniční mosty ze severní strany. Při překračování řeky byli pod těžkou nepřátelskou palbou a po dosažení břehu se dostali do nebezpečného boje zblízka. Podle očitých svědků pouze 13 z 26 člunů, které opustily jižní břeh, skutečně dosáhlo severní strany. Nakonec spojenecké síly vytvořily předmostí na severním břehu řeky Waal. Z tohoto malého opěrného bodu se Spojencům podařilo zaútočit na nijmegenské mosty a zmocnit se jich a nakonec osvobodit město Nijmegen.

„Příliš vzdálený most“ je kniha, kterou v roce 1974 napsal Cornelius Ryan a která podává přehled o operaci Market-Garden a neúspěšném pokusu Spojenců prorazit německé linie u Arnhemu. V roce 1977 byl podle knihy natočen hollywoodský velkofilm. Kniha i film jsou poměrně historicky přesné a události operace Garden Market představily tak, jak se skutečně staly. V hereckém obsazení se objevily velké hollywoodské hvězdy své doby, včetně Anthonyho Hopkinse, Seana Conneryho, Gena Hackmana, Dirka Bogarda, Michaela Cainea, Jamese Canna, Roberta Redforda a dokonce i Laurence Oliviera.

Zdroj: warhistoryonline