Na každoroční konferenci C4ISR, na které se schází špičky v oborech kybernetické bezpečnosti, komunikačních, síťových a dalších na bezpečnost a technologie zaměřených oborů, se mluvilo o speciálním projektu, na kterém pracuje americké námořnictvo (US Navy) a vládní organizace DARPA, která spadá pod americké Ministerstvo obrany a stojí za výzkumem a vývojem všemožných (a i zdánlivě nemožných) technologií. 

Jedná se o zcela autonomní plavidla, která by měla být schopna operovat bez jakéhokoliv lidského zásahu či potřeby osob na palubě. Tato plavidla jsou v současnosti označována jako „NOMARS“, což je zkratka ze slov „no mariners“, tedy „bez námořníků“. Americké námořnictvo společně s agenturou DARPA chce vyvinout zcela novou třídu středních a velkých bezpilotních plavidel, které by měly sloužit v misích, kde je nasazení klasické posádky příliš riskantní nebo i zbytečné. Pokud se opravdu povede takovýto projekt realizovat, mělo by jít o obrovský technologický skok na v oblasti vojenského námořnictva. 

Foto: Jedná se o zcela autonomní plavidla, která by měla být schopna operovat bez jakéhokoliv lidského zásahu či potřeby osob na palubě. | zdroj: DARPA

Psali jsme:Hlavní bojový tank České armády T-72M4 CZ se bude opět modernizovat

Cílem celého tohoto projektu je přijít na to, jestli je vůbec reálné postavit a provozovat flotilu lodí, které ke svému operačnímu fungování nepotřebují žádnou lidskou posádku. Absence jakýchkoliv lidí na palubě je totiž z konstrukčního hlediska velice zásadní věc. U běžných plavidel jakýchkoliv velikostí jsou to totiž prostory pro posádku (a jejich potřeby), které na lodi zabírají ohromné množství místa. Ať už jde o jednotlivé ubytovací buňky, chodby, společné prostory, konferenční místnosti, jídelny, tělocvičny a mnoho dalšího. Jakmile by bylo možné všechny tyto prostory z návrhu plavidel odstranit, otevírá to zcela nové možnosti. 

V současné době se plánuje výstavba deseti takovýchto lodí (LUSV – Large Unmanned Surface Vehicle), které by měly být zhruba 100 metrů dlouhé, s výtlakem zhruba 2 tisíce tun. Funkční prototypy by měly být hotové do pěti let, jejich možnou podobu si můžete prohlédnout na vizualizaci výše. Role takovýchto plavidel by mohly být velice různorodé. Díky absenci jakéhokoliv vybavení, které se váže k přítomností námořníků na palubě, by byla tato plavidla mnohem menší, než konvenční lodě podobného určení. Absence posádky navíc přináší další benefity vzhledem k operačnímu nasazení. 

Foto: Prototyp bezposádkové průzkumné lodě Sea Hunter, kterou také vyvíjí DARPA | zdroj: DARPA

Takováto plavidla by mohla být permanentně k dispozici, jejich nasazení by neohrožovalo životy námořníků, tudíž by bylo možné je využívat i pro méně bezpečné úkoly a operace. Funkčnost plavidla by nebyla omezena fungováním posádky (například v současné době koronavirové), provoz takovéto lodi by nebyl zatížen náklady na posádku jako takovou (a všechny ostatní provozní náklady, které jsou na posádku navázány, jako například zásobování). 

Psali jsme:Padákový test nového samohybného děla Lotos určeného pro ruské výsadkáře

Námořní plavidla jsou mnohem komplexnějšími entitami než například letadla. Tudíž vytvoření plně „bezpilotních“ plavidel nakonec nemusí být vůbec možné (na rozdíl od bezpilotních letounů). Americké námořnictvo se však snahou o minimalizaci posádek na lodích již dlouhodobě zabývá a pokud by se nakonec podařilo něco takového vymyslet a nasadit v praxi, šlo by skutečně o obrovský skok kupředu v oblasti vojenského námořnictva.