Podívejte se, jak byl tento druhoválečný stroj po mnoha letech opět přiveden k životu
Skutečnost, že ruské stroje jsou téměř nezničitelné, vydrží nešetrné zacházení a jsou nenáročné na opravu, je známý fakt. Kdo by ale řekl, že ruský stíhač tanků, který naposledy bojoval za 2. světové války a následně bez povšimnutí stál někde u malé ruské vesničky téměř 60 let, bude opět provozuschopný?
Foto: Partě šikovných techniků se stroje zželelo a po mnoha letech ho opět přivedli k životu
V době své největší slávy měl ISU-152 u Němců hrůzostrašnou pověst díky svému mocnému 152mm kanónu, který svými explozivními granáty dokázal ničit i ty nejsilnější nepřátelské tanky jako byly stroje Pz VI Tiger nebo Pz V Panther.
Těžká samohybná houfnice ISU-152 vznikla jako logické pokračování vývoje samochodky SU-152, která byla postavena na podvozku těžkých tanků KV (Kliment Vorošilov). Místo řady tanků KV vyvinul konstrukční kolektiv z čeljabinského Kirovova závodu novou rodinu tanků IS (Josef Stalin). Vyznačovala se jednodušší výrobou, zlepšenou pancéřovou ochranou, spolehlivějším motorem V-2 IS, planetovým směrovým ústrojím a novou hlavní převodovkou. Strojový spodek tanku byl převzat jako základ pro konstrukci samohybné kanónové houfnice. V přední části byla z rovných pancéřových plátů vytvořena nástavba, do které byla zastavěna kanónová houfnice ML-20S.
Foto: Těžká samohybná houfnice ISU-152
Tato zbraň byla vedle kanónu D-25T (v tanku IS-2) a D-25S (v samochodce ISU 122) prakticky jediná, která dokázala na větší vzdálenost probíjet čelní pancíř německých tanků Panter, Tiger a samohybných děl Ferdinand. Proto pro ni vojáci používali přezdívku „Zvěroboj“ (lovec zvěře). Výroba probíhala v Kirovově závodu (Tankograd) ve městě Čeljabinsk a ke konci války také v Leningradském Kirovově závodu. Od roku 1944 do konce války bylo vyrobeno 4 075 samochodek ISU.
Foto: ISU-152 dokázal svými explozivními granáty ničit i ty nejsilnější nepřátelské tanky jako byly stroje Pz VI Tiger nebo Pz V Panther (na snímku těžce poškozená věž tanku Panther)
Partě šikovných techniků se stroje zželelo a po mnoha letech ho opět přivedli k životu. Jak taková ,,resuscitace'' bojové techniky vypadá, se můžete podívat níže na videu.
Komentáře
Krtil
04. 09. 2018, 10:16bohužel se mi to zdá celkem zavádějící, nepodceňuji ruskou válečnou techniku, bohužel při sledování jsem došel k závěru, že se jedná o dva stroje. Při pohledu ze předu, na začátku sním ku, je poškozen na levé straně kryt pasu. Když se začal stroj pohybovat, tak poškození už není.Asi je opravili. Proto si myslím,že se jednalo o dva stroje.
xxx
03. 09. 2018, 23:58Tak mohl být zamaskován síťovinou a zaházen větvemi a poprášen hlínou a vším možným.
Našla se kupa jiných věcí a dokonce starších 100let.
Kolega z práce našel pod kůlnou měděnou vanu a byla v zemi ve většině na ni bylo kupa listí.
Hlavně byla ale vana olakovaná a tak nezoxidovala.Asi tak.
Jestli třeba ten tank někdo polil naftou taky konzervace mohl vyjet z dílen tam se klasicky
mazalo jak u parních mašin rozhodně ničím nešetřili.
Taky ono když má tank xx cm silnou stěnu tak ta koroze nevadí.
Choulostivý části jako osy a ložiska jsou hodně hluboko ve stroji a perfektně ukryty a to ne před korozí ale před poničením.Takže nějaká směšná koroze je v tomto případě směšná.
Karl Sacon
03. 09. 2018, 19:33Fabrika na auta v SSSR, původně ZIS (podle Stalina), později ZIL (podle ředitele Lichačeva). Co pořád řešíte ?
Verča Huculka
03. 09. 2018, 16:49eM. Jj, vím, se to tehdy řešilo i na fóru ve WoTku.
Kalfa
03. 09. 2018, 15:04tak jo, 60 let na poli, bez konzervace, na dešti, v zimě v létě. Co radši Červenou Karkulku ?