Kalašnikov porovnával svůj samopal s americkým konkurentem v podmínkách ruské zimy
Porovnávání spolehlivosti ruských a amerických zbraní je tak trochu nekonečný příběh a my přinášíme další velmi zajímavý test. Tentokrát se podívejte na test funkčnosti ruské útočné pušky AK a americké M4 v zimních podmínkách. Obě zbraně byly ponechány zasněžené při teplotě minus 6 stupňů po dobu 30 minut.
— Денис Дионисов (@DenisDionisov) 10. prosince 2019
Video: Test funkčnosti ruské útočné pušky AK a americké M4 v zimních podmínkách / Twitter
Pravidelná péče činí ze zbraně typu AK spolehlivý nástroj, ovšem zbrani nevadí ani nízká údržba. Minimální nároky na údržbu jdou ruku v ruce s vysokou spolehlivostí této zbraně. Svou službu skvěle plnila jak ve vietnamských džunglích, tak na iráckých pouštích, a to bez jakéhokoliv promazávaní a pravidelného čištění po používání.
Zbraň není samozřejmě nezničitelná, avšak co se selhání týče, je opravdu výjimečná. Skvělé výsledky potvrzují také mnohé amatérské i profesionální testy. AK již bylo v rámci různých testů zakopáno do bláta, nechalo se zmrazit v ledu nebo třeba se třeba ponořilo přes noc v řece. Ve všech případech po zběžném čištění zbraň naprosto bez problémů plnila svůj účel. V tomto ohledu Kalašnikov americkou AR-15 téměř vždy porazí.
AR-15 má zas oproti AK podstatně lepší přesnost, avšak potřebuje čistou komoru a pravidelné promazávání. Pokud tomu tak není, zbraň má tendenci se často zasekávat.
AK-74 je sovětská útočná puška vyvinutá v roce 1974. Zbraň byla upravena na menší ráži 5,45 × 39 mm proti původní 7,62 × 39 mm. Ve službě byla puška AK-74 poprvé použita sovětskými vojsky roku 1979 v Afghánistánu. Vedoucí afghánské kanceláře pákistánské služby Inter-Services Intelligence tvrdil, že CIA za první ukořistěnou AK-74 zaplatila Mudžáhidům 5 000 dolarů.
Vše začalo vývojem nové munice koncem 60. let 20. stol. Výsledkem byl štíhlý projektil ráže 5,45 mm s kombinovaným ocelovým a olověným jádrem s počáteční úsťovou rychlostí cca 900 m/s (z 415mm hlavně). Jakmile byl náboj k dispozici a přijat sovětskou armádou, bylo rozhodnuto vytvořit novou řadu pěchotních zbraní pro tento náboj. Nejjednodušší cestou bylo adaptovat útočnou pušku AKM a lehký kulomet RPK ráže 7,62 mm pro nový náboj. Hlavně proto, že nový náboj 5,45 mm a původní 7,62 mm mají stejnou délku nábojnice i stejnou celkovou délku.
_(494-28).jpg)
Foto: AK-74M | Wikimedia Commons
Verze AK-74M se vyrábí od roku 1990. Kombinuje AKS-74 a AK-74N. Z AK-74M (označovaného někdy také jako AK-100) vychází řada dalších pušek Kalašnikov. Pažba, zásobník, předpažbí a pažbička jsou u těchto zbraní vyrobeny z nárazuvzdorného černého plastu. Pažba je plná, ale sklopná. Aby se pažba dala přitisknout k tělu zbraně, je na jejím levém boku výřez pro boční lištu (optika však musí být pro sklopení sejmuta). U verze AKS-74 se sklopená pažba odjišťovala tím, že střelec rukou zabral za háček na těle a pažbu uvolnil. Protože pažba AK-74M je plná, a nelze tedy skrz ni prostrčit ruku, musel být vytvořen dodatečný mechanismus, který háček uvolní. Bez takového mechanismu by se pažba sice dala sklopit, ale nešlo by ji vyklopit do původní polohy.
Foto: AK-74 s pažbou z AKM a předpažbím z AK-47 | Wikimedia Commons
Tento mechanismus se ovládá tlačítkem na botce pažby. Toto tlačíto však nebylo konstrukčně domyšleno, neboť při svém umístění vystupuje až moc nad botku pažby, tlačí do ramene, a znepříjemňuje tak pohodlnost při míření. Zajímavostí je, že v době, kdy se začala výrábět verze AK-74M, stále ještě dobíhala výroba původních AK-74 a AK-74N. To se projevilo mimo jiné také tím, že na některé AK-74M bylo namontováno švestkové předpažbí, které má pochopitelně stejný tvar i funkci, ale je jinak zbarvené a poměrně snadno zpozorovatelné. Na konci roku 2018 začala být tato verze pomalu nahrazována puškami AK-12.
M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů. Kromě zkrácení hlavně (a předpažbí) byla pevná pažba nahrazena teleskopickou (výsuvnou) pažbou, která má možnost aretace v šesti různých polohách. Použití obvyklejší sklopné ramenní opěrky bylo vyloučeno konstrukcí M16, u které je vratná pružina uložena v prostoru pevné pažby. Zbraň je pro americké ozbrojené síly vyráběna výhradně firmou Colt. Nicméně existuje velká skupina firem vyrábějící naprosto shodné či mírně upravené zbraně pro civilní trh a speciální policejní jednotky.
Foto: M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů
AR-15 (Armalite model 15) je typová řada civilních verzí zbraní, které se v armádních verzích proslavily jako M16 a M4. AR-15 byla navržena jako lehčí verze AR-10 Eugenem Stonerem pro firmu ArmaLite, podle které tato zbraň získala jméno "AR". V roce 1959 Armalite prodala práva na AR-10 a AR-15 firmě Colt. Plně automatická verze AR-15 vyráběná firmou Colt byla přijata Americkou armádou pod označením M16. Colt pak používal jméno AR-15 pro poloautomatické pušky určené pro civilní trh.
Foto: AR-15 (Armalite model 15) je typová řada civilních verzí zbraní | Wikimedia Commons
Dnes je AR-15 vyráběna mnoha dalšími firmami jako například Smith & Wesson, Bushmaster a LWRC. Je oblíbená díky své vysoké přesnosti a ergonomičnosti pro sportovní střelbu a díky vysoké kapacitě standardního zásobníku, nízké hmotnosti a modifikovatelnosti je považována za jednu z nejlepších zbraní pro osobní obranu. Lovci a rekreační střelci si ji pochvalují pro její přesnost, rychlost, spolehlivost a přenositelnost.
Komentáře
Oldřich
17. 12. 2019, 10:39Pane Matějka, 1. Nevím co pořád máte se záchytem závěru, jednou to pochopíte. 2. Zbraně to je spíš kovařina než strojařina:grinning:
Jirka_26
17. 12. 2019, 00:00Až na to, že Stalin nebyl Rus, ale Gruzínec Džugašvili... :-) Ale jinak je to pravda, Hitler na Stalina ohledně pošahanosti neměl...
Vašek
16. 12. 2019, 22:55Že by do 30 minut po položení do sněhu zamrznul závěr tak, že se nedá násilím povolit, je pěkná blbost. Na videu taky není vidět, jestli ta zbraň na začátku testu fungovala a chybí i detailní záběr na závadu (vlastně jakýkoli detailná záběr). Výpovídající hodnota se rovná nule.
Marw
16. 12. 2019, 21:50Doma střílej tím co máš a v cizině tím co ti dají.
Jura
16. 12. 2019, 20:43Každá z těch zbraní má něco do sebe, mám AK a neměnil bych, co potřebuju trefit to trefim bez optiky, pokud mi to bude málo tak bych začal pokukovat po M4 protože vše co se na AK navěsí je v něčem kompromis a M4 tady jednoznačně vede plus to čemu se snad říká ovladatelnost tj jde rychleji vyměnit zásobník a pár dalších faktů. že ani M4 v klasické ráži nejni dokonalá ukazuje vznik paskvilů jako je 300aac a tím se dostanu k zásadní rozlišnosti v obvykle použité munici. Kdybych si fakt mohl naporoučet tak systém M4 v 308w s polotěžkou hlavní tak cca 18-10 palců, v kvalitě DD.
hajnej007
16. 12. 2019, 16:55Když už jsme u toho srovnávání, tak srovnávat AK s AR15 mi přijde stejné, jako srovnávat Mosin 1891/30 s Mauser K98. Obě flinty jsou totiž osvědčená spolehlivá špička vývoje opakovacích pušek. Mosin mi při střelbě lépe sedí, jen nevím proč. Osobně by mne ale zajímalo srovnání automatických pušek SVT40 Tokarev a M1 Garand, ani jednu z těch zbraní jsem totiž v ruce ještě při střelbě nedržel ... :-)
hajnej007
16. 12. 2019, 16:46Sa58 doma mám z nostalgických důvodů, je to lehká, spolehlivá a při střelbě jednotlivými ranami velmi přesná zbraň, bohužel u ní nedocházelo k průběžně modernizaci, jako u AK nebo AR15. V plánu je nákup i nějaké novější civilní verze AK, hlavně ta poslední broková verze je fantastická. Chtěl jsem si nechat přivézt z USA i AR15 za dobrou cenu, ale dodavatel ji tehdy neměl v ráži .308 (7,62*51 NATO). Malé ráže mne ale až tak hodně zase neberou. Za mne mají AK i AR15 palec nahoru, obě jsou to osvědčené zbraně.
david742
16. 12. 2019, 16:18V podmínkách střední Evropy se u obou těchto zbraní jen těžko vyskytne závada , kterou by nezpůsobil spíše střelec , než konstrukce zbraně.
Všeobecně jsou obě léty vývoje dodělané a vyzkoušené v bezpočtu konfliktů.
Rozdíl je v principu funkce - M4 používá k funkci odběr prachových plynů přímo z hlavně - to je řešení vynikající , ale vyžaduje konstantní kvalitu munice , ČISTOU hlaveň a poměrně přesné výrobní tolerance. Zbraň je velmi přesná , lehká , ale v mrazu může skutečně mít jistý problém.
Nelze ji také např. více zkrátit , protože tlak plynů by již byl nedostatečný.
AK74 vychází jak autor píše z AK (úmyslně nepíši 47, protože toto typové číslo vymyslel kdosy na západě a sověti jej nikdy nepoužívaly) a převzal všechny jeho vlastnosti - plyny působí na závěr prostřednictvím plynového pístu - podobně jako SA58- kdo byl na vojně ví co musel čistit.
Předností je i jednoduchost výroby (je z výlisků), jednoduchost obsluhy, není natolik náchylný na kvalitu munice. Výrobní tolerance jsou vyšší , není natolik přesný, na druhou stranu nestane se , že vinou ztuhlých přesně vyrobených součástek nachodí.
Ideál zkusily němci, izraelci, italové - kombinovaly oba systémy . Německá G3, izraelský Galil i italská RM70 používají píst i některé konstrukční prvky a ráži 5,56 NATO převzaté od pušek AR.
Na závěr dovolte jeden můj návrh.
Asi 5 % pisatelů zde jsou antiruští idioti, asi 5% jsou antiameričtí idioti a 90% nás ostatních jen hledíme v úžasu , co jsou schopni zplodit a ještě se s tím chlubit světu.
Navrhuji vybrat pro ně opuštěný povrchový lom, rozdat jim AK a M4 dle jejich ideologického světonázoru , počkat a posléze vyhodnotit , která zbraň je lepší.
Jo a ty co přežijí zavřít za nepřiměřenou obranu , ať tady je klid k odborné diskusi.