Před sedmdesátidvěma lety, 6. října roku 1944, stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v SSSR po urputných bojích v rámci karpatsko-dukelské operace na půdě své vlasti. Pojem „Dukla" byl v éře před rokem 1989 téměř posvátný. Dnes se můžeme na tyto boje dívat objektivním a nezaujatým pohledem.

Foto: Karpatsko-dukelská operace byla opravdový masakr

Karpatsko-dukelská operace uskutečněná na pomoc Slovenskému národnímu povstání zahájila přímé osvobozování čs. území, na kterém se po boku sovětských, českých, slovenských, rumunských a polských vojáků podíleli také partyzáni a další vlastenci. Zasazení 1. čs. armádního sboru v SSSR na směr hlavního útoku představovalo naplnění vysněného cíle všech jeho příslušníků, s nímž odcházeli do zahraničí.

Psali jsme:Zajata a mučena Japonci. Vyznamenána titulem "Hrdina Sovětského svazu"

Samotná operace byla v podstatě neúspěšná, neboť se nepodařio díky geografické výhodě německých obránců a jejich urputné obraně dosáhnout plánovaných cílů a ztráty na životech byly neúměrně vysoké.

Foto: Památník u vstupu do "Údolí smrti" (Na křižovatce za Svidníkem, sovětský T-34/85 a německy Panzer IV)

Dukla se stala symbolem. I když později byla její památka účelově zneužita, některé události zamlčovány a jména mnohých odsouzena k zapomnění, ani dnes nic neztratila ze svého odkazu – nadále je symbolem zápasu za svobodu a samostatnost Čechů a Slováků, symbolem boje proti nedemokratickému, totalitnímu režimu.

Foto: Dodnes se dají na Dukle nalézt pozůstatky po těžkých bojích

Psali jsme:Hoplíta, peltast a triéra – tři pilíře vojenské moci starověkých Athén

Dodnes jsou na Dukle patrné stopy po těžkých bojích v podobě zrezivělých částí výstroje a výzboje obou armád.

Video: Historie.cs - Dukla v krvi utopená / YouTube

Zdroj: Wikipedie, army.cz