Jednou z horších novinek resortu obrany se stalo oznámení, že Česká republika nejspíš odloží nákup nových tanků Leopard 2A8 (vyjádření náčelníka GŠ generála K. Řehky v médiích). A to především z obligátních finančních důvodů. Ukazuje se tak, že ani zvýšené výdaje na obranu ve výši 2 % HDP nejsou schopny pokrýt všechny akvizice vojenské techniky, které si resort obrany plánoval. Na druhou stranu právě toto odložení dává České republice, resp. MO ČR, čas na zodpovězení otázky – jak koncipovat české tankové vojsko?

Foto: Leopard 2A8 | ARMYWEB

Psali jsme:Bojeschopnost naší armády - jak jsme na tom

Toto odložení akvizice nových tanků není žádnou katastrofou. Je sice faktem, že Česká republika skutečně potřebuje posílit, resp. modernizovat své tankové jednotky, a to zejména s ohledem na pokračující válku na nedaleké Ukrajině a přetrvávající nebezpečí ze strany putinovského Ruska. Na toto nebezpečí musí Česká republika nějak reagovat, přičemž posilování ozbrojených sil navyšováním početních stavů a nákupem moderní vojenské techniky je tou nejlepší a nejvíce osvědčenou cestou.

Na druhou stranu současná situace nezpůsobuje žádný časový stres ani finanční ztrátu. Je třeba si uvědomit, že dosud nebyla uzavřena žádná akvizice na nové tanky Leopard 2A8 – probíhala pouze přípravná jednání mezi MO ČR a výrobcem. Ostatně verze Leopard 2A8 dosud nebyla ani plně vyvinuta. Nejde tedy o skutečné zrušení akvizice, což by bylo spojeno s placením penále.

Pokud je akvizice nových tanků Leopard 2A8 pouze odložena (a nikoliv zrušena), není to zásadní problém. Důležité ovšem je, aby odklad nebyl příliš dlouhý a aby MO ČR mělo jasnou představu o tom, kdy bude akvizice uzavřena a kdy AČR nové tanky reálně obdrží. Paradoxně však může toto odložení celému procesu prospět – vzniká tak dostatek času na pečlivou přípravu a důkladné promyšlení všech aspektů, což je lepší než uspěchaná a nedostatečně promyšlená akvizice.

Právě dnes se ukazuje, jak dobrým rozhodnutím bylo realizovat program technického zhodnocení tanků T-72M4CZ. Tento program byl sice provázen mnoha kontroverzemi – a to jak kvůli své ceně (cca 1 mld. korun), tak i kvůli koncepční zastaralosti tanků T-72M4CZ. Avšak konflikt na Ukrajině jasně ukázal, že i zdánlivě zastaralé tanky T-72 mají svou bojovou hodnotu. Česká modernizace T-72M4CZ navíc patří k nejlepším modernizacím tohoto typu. Díky programu technického zhodnocení budou opět provozuschopné všechny tanky T-72M4CZ (zatímco dříve byla bojeschopná jen jejich menší část) a budou schopny fungovat jako komplexní, plnohodnotná jednotka. Tanky T-72M4CZ tak mohou sloužit minimálně do roku 2030, a pravděpodobně ještě o něco déle.

Psali jsme:Cvičení HRADBA 2018 bylo výrazně vyšší 'level'

Stejně tak se ukazuje, jak dobrým krokem bylo přijetí tanků Leopard 2A4 od Německa v rámci kompenzace za techniku dodanou Ukrajině. Česká republika tak získala 28 těchto tanků, což odpovídá dvěma kompletním rotám. Následně byl od německých firem zakoupen další tucet tanků Leopard 2A4, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 42. Tímto krokem Česká republika de facto naplnila běžnou strukturu tankového praporu ve formátu, jaký využívá například německá nebo rakouská armáda. Tyto armády sice formálně budují prapory ve „čtyřkové“ struktuře, avšak ve skutečnosti disponují pouze třemi tankovými rotami.

Je pravdou, že tanky Leopard 2A4 představují starší techniku, jelikož pocházejí z přebytků německé armády. Nicméně i přesto se tyto tanky na Ukrajině osvědčily. Navíc tanky Leopard 2A4, které byly dodány z německých zásob, jsou v dobrém technickém stavu a mohou sloužit ještě poměrně dlouhou dobu, pravděpodobně i po celou příští dekádu.

Česká republika tak má – nebo brzy bude mít – kompletní výzbroj pro dva tankové prapory (Leopard 2A4 a T-72M4CZ). Samozřejmě, v současnosti je aktivní pouze jeden prapor, ale i tak jde o výrazné zlepšení oproti nedávné minulosti. Tehdy měla Česká republika k dispozici pouze 30 tanků T-72M4CZ, a to navíc jen papírově, protože reálně provozuschopných jich bylo jen několik. Díky tomu, že tanky Leopard 2A4 a modernizované T-72M4CZ mají stále určitou technickou životnost a bojovou hodnotu, jsou nejbližší potřeby AČR v oblasti tankových jednotek dostatečně pokryty.

Nové tanky – koncepční řešení pro budoucnost

Je však zřejmé, že oba současné typy tanků, tedy T-72M4CZ a Leopard 2A4, představují pouze přechodné, krátkodobé řešení. AČR, respektive české tankové vojsko, však potřebuje i dlouhodobější a koncepční řešení. Tímto řešením může být jedině nákup nových tanků – tanků, které by představovaly perspektivní variantu do budoucna a mohly sloužit 40 až 50 let, což je běžná délka služby moderních tanků.

I proto již před časem Česká republika, respektive MO ČR, zahájila jednání o akvizici nových tanků Leopard 2A8, které vyvíjí německá společnost KMW. Nyní se však zdá, že definitivní rozhodnutí a uzavření akvizice bude ještě o nějakou dobu odloženo. Právě proto může být ideální čas zodpovědět některé otázky, které tuto akvizici doprovázejí.

Tanky Leopard 2A8 – vynikající řešení s několika „ale“

Předně je třeba říci, že tanky Leopard 2A8 představují dobré řešení. Jsou dalším, zatím nejnovějším pokračováním rozsáhlé série tanků Leopard 2. Jde tedy o osvědčenou, vyzrálou a technicky bezproblémovou konstrukci, do které jsou v každé nové verzi postupně přidávány modernizační prvky. Leopard 2A8 tak není žádnou přehnaně novátorskou či komplikovanou konstrukcí, jejíž zavedení by provázely technické obtíže.

Díky tomuto přístupu postupného zdokonalování původního konceptu může výrobce vhodně aplikovat zkušenosti z provozu předchozích verzí. A zde je třeba podotknout, že nejde pouze o provoz v mírových podmínkách, ale také o bojové nasazení – tanky Leopard 2 se již osvědčily v několika konfliktech. Kromě současného nasazení na Ukrajině byly využity například i tureckou armádou. Přestože při těchto operacích utrpěly určité ztráty, ty byly relativně nízké a tanky Leopard 2 dokázaly protivníkovi způsobit mnohem větší škody. Leopard 2A8 navíc oproti starším verzím, jako je Leopard 2A4, přináší významná vylepšení.

Příznačné je i to, že o tanky Leopard 2 je stále velký zájem, a to i přes zdánlivou „věkovitost“ této konstrukce. Například tanky Leopard 2A7 si pořídilo Norsko, přičemž norský tendr na nové tanky byl mimořádně konkurenceschopný – Leopardy 2A7 se zde utkaly se svým pravděpodobně největším rivalem, jihokorejským tankem K-2. Tanky Leopard 2A8 se rozhodla pořídit také Litva, přičemž zájem projevily i další evropské státy. A to nejen ty, které již dříve používaly starší verze Leopardů 2. To je zároveň největší výhoda tohoto tanku – jde o nejrozšířenější evropský tank, což má pozitivní vliv na logistiku, zásobování náhradními díly i možnosti spolupráce mezi jednotlivými armádami.

Přesto však vyvstává otázka, zda je skutečně ideální nakoupit právě verzi Leopard 2A8. Vývoj jde neustále dopředu a německá společnost KMW již nedávno představila novou verzi označenou jako Leopard 2 A-RC 3.0 (někdy nesprávně označovanou jako Leopard 3). Tato verze přináší zásadní změny – využívá zcela novou, dálkově řízenou bezosádkovou věž, čímž se snižuje počet členů posádky na tři. Významně byla snížena i hmotnost tanku, a to při zachování stejné úrovně pancéřové ochrany. Leopard 2 A-RC 3.0 tak představuje další významný technologický pokrok i oproti teprve vyvíjené verzi Leopard 2A8.

Z toho důvodu je na místě otázka, zda by nebylo rozumné vyčkat právě na tento tank – zejména za situace, kdy si Česká republika plánuje pořídit nové tanky až za několik let. Během této doby může být vývoj Leopardu 2 A-RC 3.0 dokončen, čímž by šlo o vyzrálou a technologicky pokročilejší konstrukci.

Ještě důležitější otázkou, která by měla být právě nyní zodpovězena, je počet tanků, které by si měla AČR pořídit.

Je třeba si uvědomit, že každý jednotlivý tank představuje hodnotu stovek milionů korun. Samozřejmě, jednotková cena tanku je jen částí celkových nákladů na akvizici. Přesto by měl být – vzhledem k ekonomické situaci ČR – zvolen co nejhospodárnější přístup a zvažován doslova každý tank.

MO ČR zatím vydalo poměrně vágní informaci, že plánuje pořídit 77 nových tanků Leopard 2. Někdy se v médiích uvádí číslo 80, což pravděpodobně vzniklo zaokrouhlením.

Jenže tento počet 77 tanků do značné míry nedává smysl. A to zejména vzhledem k tomu, že české tankové vojsko přechází na tzv. „čtyřkovou organizaci“, kdy tanková četa má čtyři tanky.

Pokud by český tankový prapor měl pouze tři roty (3×14 tanků, tak jak je tomu v německé armádě), tedy celkem 42–44 tanků, a existovala by ambice postavit dva tankové prapory, pak by byl tento počet nedostatečný. V takovém případě by česká armáda potřebovala minimálně 90 tanků – a vzhledem k nutnosti pořídit i technická vozidla na stejném podvozku by celkový počet musel přesáhnout 100 kusů.

Pokud by český tankový prapor měl mít čtyři roty (4×14 tanků, tedy 56–58 tanků, což je v zemích NATO standard, například v Polsku), a česká armáda by i nadále chtěla provozovat pouze jeden tankový prapor, pak je plánovaný počet 77 tanků zbytečně vysoký. A to i v případě, že by součástí této akvizice byla i další podpůrná vozidla na podvozku Leopard 2, zejména vyprošťovací tanky.

Jeden nebo dva tankové prapory?

To, že by AČR měla mít pouze jeden tankový prapor, je však často kritizováno. Často se v této souvislosti připomíná někdejší ČSLA, která disponovala 4 500 tanky a měla mnoho tankových praporů. Takové úvahy jsou ale nesmyslné – už jen proto, že dnešní tanková technika je zcela jinde. Je také nutné si uvědomit, že nově koncipovaný prapor by měl zcela jinou strukturu. Prapor čítající 58 tanků ve „čtyřkové“ organizaci by byl téměř dvojnásobně silný oproti praporu s tanky T-72M4CZ, který byl ještě stavěn podle sovětského vzoru a měl pouze 30 tanků.

Provozování pouze jednoho praporu tanků Leopard 2A8 dává smysl i z hlediska organizačního. Klíčovou otázkou je, kde by druhý tankový prapor měl vůbec sloužit.

V současnosti má AČR jedinou těžkou jednotku provozující tanky – 7. mechanizovanou brigádu, která zároveň používá i další těžkou obrněnou techniku, primárně bojová vozidla pěchoty (nově CV-90). Tato brigáda má logickou strukturu podobnou těžkým brigádám dalších států NATO. Přidání dalšího tankového praporu by tuto strukturu narušilo.

Je přitom nereálné, aby AČR vytvořila další těžkou brigádu vyzbrojenou tanky. Pro takovou jednotku by bylo nutné pořídit i další bojová vozidla pěchoty CV-90, což by znamenalo téměř zdvojnásobit stávající akvizici. Na to ale AČR nemá ani finanční prostředky, ani personální kapacity.

Druhou velkou jednotkou AČR je 4. brigáda rychlého nasazení, vyzbrojená obrněnými transportéry Pandur. Hypoteticky by bylo možné tuto brigádu doplnit tankovým praporem, což by vytvořilo podobnou strukturu, jakou měly v minulosti motostřelecké pluky na podvozku OT-64. Problémem ale je, že zkušenosti z moderních konfliktů ukázaly nevhodnost takového řešení – kombinace pásové a kolové techniky v jedné brigádě je nepraktická. Navíc by přidání tankového praporu bylo v rozporu s filozofií této jednotky, která je koncipována jako rychlá a mobilní.

Pokud by však AČR chtěla udržovat ještě další tankový prapor jako samostatný, posilovací prvek, pak by dávalo smysl, aby tato jednotka byla vyzbrojena spíše tanky Leopard 2A4 než Leopardy 2A8. Pro takové řešení hovoří zejména vynikající dosavadní výsledky těchto tanků i pozitivní zkušenosti s jejich provozem v AČR.

Vzhledem k tomu, že se ukazuje, že Leopardy 2A4 mají stále značný bojový potenciál i dostatečnou životnost, stálo by za to tento potenciál maximálně využít. AČR jich již disponuje relativně dost – tři roty, což je dostatečný počet k vytvoření kompletního tankového praporu, byť slabšího. S ohledem na současnou bezpečnostní situaci by mělo smysl tento prapor udržovat jako aktivní jednotku s plně vycvičenými osádkami a vybudovaným logistickým zázemím, a ne ho nechat pouze jako zálohu.

Z toho vyplývá, že pro pokrytí potřeb AČR by stačilo zakoupit pouze tolik tanků Leopard 2A8, aby to postačovalo pro jeden prapor – tedy přibližně 60 až 65 tanků. To je ale výrazně méně než dosud uvažovaných 77–80 tanků. Na první pohled se 12 tanků nemusí zdát jako velká úspora, ve skutečnosti by ale mohlo jít o několik miliard korun. A to už za zvážení stojí.

Takto úsporný a efektivní přístup k akvizici by byl přínosem nejen pro české tankové jednotky a AČR, ale především pro celkovou obranyschopnost České republiky.

Zdroj: czdefence, Ministerstvo obrany ČR