CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Asasíni proti Mongolům: Střet legendárního řádu s nezastavitelnou armádou

 03. 02. 2025      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře

Asasíni, též známí jako Nizari Ismailis, byli tajemným náboženským hnutím a odbočkou šíitského islámu. Tento řád vrahů se proslavil svými taktickými atentáty a strategickou kontrolou klíčových pevností v Persii a Sýrií. Asasíni neměli vojenskou kapacitu k otevřeným bitvám, a proto vedli specifickou formu boje zaměřenou na eliminaci politických a vojenských lídrů nepřátel. Tyto útoky se často odehrávaly na veřejných místech, aby zasévaly strach a varovaly nepřátele, že asasíni jsou schopni zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.

Zásadním rysem řádu byla rovnoprávnost mezi muži a ženami, které měly rovnocenné postavení a některé z nich se dokonce účastnily atentátů. Asasíni byli mistři politické diplomacie a strategických spojenectví. Byli ochotni spolupracovat i s křižáky, kteří je najali na dva neúspěšné atentáty na Saladina, což dokazuje, že pro asasíny hrálo náboženství druhotnou roli.

Navzdory ustavení řádu a schopnosti odolávat útokům po tři století, nastal jejich rychlý pád roku 1255, kdy mongolský generál Hulaga dostal od svého bratra, chána Möngkeho, příkaz zničit muslimské státy v jihozápadní Asii. Podle některých historiků byla motivací Mongolů neúspěšný atentát na samotného Möngkeho, který měl vyprovokovat jejich zuřivou odvetu.

Obléhání hradu Masjaf

V listopadu 1256 dorazila mongolská armáda k asasínské pevnosti Masjaf. Asasínský vůdce, vědom si beznaděje situace, se pokusil vyjednávat. Hulaga souhlasil, ale když asasíni záměrně protahovali demontáž hradu, mongolský generál nařídil útok.

The_Masyaf_CastleFoto: Hrad Masjaf, který byl sídlem asasínů | Wikimedia Commons / Public domain

Masjaf, s vysoce propracovaným systémem chodeb, skladů a vodních zdrojů, byl přímo nedobytný. Mongolové proto použili dobývací stroje řízené čínskými inženýry. Po čtyřech dnech intenzivního bombardování, které způsobilo velké požáry a narušilo hradby, požádali asasíni o mír. Hulaga jim umožnil kapitulaci pod podmínkou, že opustí pevnost a vydají i ostatní hrady.

Konec Alamútu

V prosinci 1256 přišel na řadu Alamút, hlavní základna asasínů. I když měla pevnost lepší obranné možnosti, asasínský velitel podlehl dopisu od svého vůdce a rozhodl se kapitulovat. Stejně jako Masjaf padly i další pevnosti bez boje. Mongolové poté zničili všechny knihovny, bohatství a dokumenty, což způsobilo, že po asasínech zůstalo jen málo stop.

Dopad mongolské invaze

Přestože asasíni přišli o svůj domov, mnozí nalezli útek v Ázerbájdžánu a Indii. Na rozdíl od nich Hulaga pokračoval v tažení a roku 1258 způsobil zničení Bagdádu, kde zahynulo na 800 000 lidí. Tato událost zůstává jednou z nejtemnějších kapitol muslimských dějin.

Příběh asasínů proti Mongolům představuje střet dvou odlišných světů. Zatímco řád asasínů spoléhal na taktické vraždy a skrytou diplomacii, Mongolové reprezentovali nezadržitelnou vojenskou mašinerii. Tento konflikt navždy změnil dějiny blízkého východu a symbolizuje konec jedinečného řádu.

Zdroj: britannica, DeviantArt

Komentáře

Vaclav Flek

03. 02. 2025, 23:31

Zajimava pripominka tajemneho radu assasinu (v prekladu vrahu ci zabijaku,) ktera nas i po tech staletich vzrusuje asi stejne jako treba rad templaru. O assasinech se malo vi, coz prave otvira prostor fantazii. To inspirovalo autory mnoha historickych romanu, za nejzajimavejsi z nich povazuji prekrasny pribeh "Nahrdelnik holubice" od nemeckeho autora, jehoz jmenosi jiz nepamatuju.

Czertik

03. 02. 2025, 19:23

Masjaf evidentne nedobytna pevnost nebyla, kdyz podlehl jen po 4 dnech ostrelovani.

a co tohle tazeni ukazalo ? ze kdyz spolehas na vrazdy a diplomacii, nikdy nenastvi nekoho kdo te muze prevalvovat pouhou silou.