Benjamin L. Salomon - zubař a jeho příběh bezbřehé odvahy
Mladý Benjamin Salomon toužil být zubařem, aby pokračoval v rodinné tradici, což se mu v roce 1937 splnilo a on úspěšně promoval na dentistu. V roce 1940 už měl malou klientskou základnu, která zahrnovala i začínající herce v Hollywoodu a čekala ho slibná a úspěšná kariéra. Jenže, když v roce 1941 Japonci zrádně zaútočili na Pearl Harbor a Hitler vyhlásil USA válku, vše se změnilo a Salomon dobrovolně zavrhl kariéru hollywoodského zubaře. Několik týdnů po útoku se přihlásil do armády, protože doufal, že se zapojí do války v Evropě a pomůže tak porazit Němce, kteří zabíjeli evropské Židy.
V přijímači se Salomon se zúčastnil pěchotního výcviku a stal se v hodnosti seržanta špičkovým kulometčíkem. Svým přátelům v kasárnách dával bezplatné zubní prohlídky, pokračoval ve výcviku a těšil se, že se brzo vylodí v Evropě. Jenže někomu v armádě došlo, že mají mezi pěšáky špičkového zubaře a Salomon byl převelen ke zdravotnickému sboru. Salomon se to pokusil odmítnout, požádal, aby mohl ve své pozici seržanta kulometného týmu zůstat, ale jeho žádost byla zamítnuta, Salomon byl povýšen na kapitána a musel ke svému velkému zklamání odejít ke zdravotníkům.
Nutno dodat, že převelení ke zdravotníkům nebylo jediné zklamání, který musel Salomon přetrpět. V roce 1943 byla jeho jednotka konečně poslána do boje, jenže místo očekávaného boje s Němci jí čekala cesta do Pacifiku, kde měla bojovat s Japonci. Salomon se tam staral o zuby svých kamarádů a bojům přihlížel jen z velké dálky. V červnu 1944 se jeho jednotka zapojila do bitvy o Saipan a během tvrdých bojů byl zraněn i polní chirurg. Salomon se dobrovolně přihlásil, že zraněného chirurga nahradí, protože ,, v tom pekle zubaře nikdo nepotřeboval, nový chirurg měl dorazit až za několik dní a na bojišti umírali zranění kluci ".
V okamžiku, kdy Salomon dorazil do polní nemocnice, nařídil japonský generál Saito svým zbývajícím 5000 mužům, aby na americké síly zahájily sebevražedný útoky, zabili co nejvíce Američanů a zemřeli se ctí. Polní nemocnice, kde Salomon pracoval, se stala jedním z cílů útoku. Japonci útočili jako šílenci a bez ohledu na ztráty se valili na americké linie, které jejich tlak nevydržely. 7. července, když útok vrcholil a v okamžiku, proniklo několik Japonců k polní nemocnici. Salomon zrovna ošetřoval jednoho ze zraněných, když tu najednou uslyšel z venku křik zraněných vojáků. Vylezl rychle z operačního stanu a uviděl, jak japonský voják bajonetem bodá do jednoho ze zraněných kluků. Okamžitě popadl nedalekou pušku a to prase zabil. Pak se vrátil k ošetřování raněných uvnitř lékařského stanu, jenže tu chvíli se obranná linie úplně zhroutila a do stanu vběhli další dva japonští hrdinové. Salomon je oba srazil puškou, a pak jednoho zastřelil a druhého dorazil bajonetem. Jenže to nebylo vše a další čtyři Japonci pronikli s kvílením do jeho polní nemocnice. Salomon jednoho zastřelil, dalšího nabodl na bodák, třetího udeřil nožem a čtvrtému dal pěstí do obličeje, takže ho jeden ze zraněných vojáků zastřelil. Útok pokračoval, obrana neexistovala a Salomon musel jednat.
Uvědomujíc si tíživou situaci bezbranných raněných mužů, které byli Japonci zjevně rozhodnuti povraždit, nařídil svým zdravotníkům, aby raněné evakuovali do týla, a on se ujal opuštěného kulometu, aby je kryl a poskytl jim čas. To bylo naposledy, kdy toho statečného muže viděli živého.
Když američtí vojáci po 15 hodinách boje oblast znovu dobyli, našli mrtvé tělo kapitána Salomona skloněné nad kulometem. Zjistilo se, že Salomon měl v sobě 76 ran po výstřelu z pušky a po bodnutí z bodáku. Pitva později odhalila, že 24 ran bylo způsobeno před smrtí. To nebylo vše. Kromě statečného kapitána byla nalezena těla i 98 japonských vojáků, která ležela nahromaděná před jeho pozicí. Na základě krvavé stopy, kterou zraněný Salomon na místě zanechal, se předpokládá, že kvůli hromadám těl blokujících jeho palebnou linii, musel minimálně čtyřikrát přemístit svůj kulomet, aby mohl pokračoval v palbě.
Foto: Salomon nařídil svým zdravotníkům, aby raněné evakuovali do týla, a ujal se opuštěného kulometu, aby je kryl a poskytl jim čas. (ilustrační foto) | U.S. Army
Hrdinný zubař byl navržen na Medaili cti, nejvyšší americké vojenské vyznamenání, to ale generál George W. Griner odmítl s odůvodněním, že Salomonovy činy byly porušením Ženevské konvence, která obecně zakazuje zdravotnickému personálu nosit nebo používat útočné zbraně. O mnoho let později došlo ke přezkoumání případu, došlo ke změně názoru a v roce 2002 prezident George W. Bush mrtvého hrdinu vyznamenal. Benjamin L. Salomon je jediný americký vojenský zubař, který v historii americké armády dostal Medaili cti. Nechť mu dá Bůh věčnou slávu!
Zdroj: historie válek
Komentáře