Bitva o chrám Yopico v Tenochtitlánu vypukla 29. června 1520. Tehdy zcela obklíčen uvnitř vzbouřeného města se zoufalý Cortés rozhodl vyrabovat dřevo z interiéru paláce Axayácatl, z něhož následně nechal postavit provizorní válečné stroje. Jednalo se o jakési miniaturní obléhací věže, nebo dvoupatrové „dřevěné tanky“ chcete-li, z nichž každý ukrýval 20 nebo 25 mužů, včetně střelců z arkebuz a kuší. Takto chráněni mohli vojáci skvěle využít svou palebnou sílu. Není to ale poprvé, kdy Španělé využili svého konstruktérského umu.

Foto: Bitva o chrám Yopico v Tenochtitlánu vypukla 29. června 1520 (ilustrační foto) | Wikimedia Commons / Public domain

Hernán Cortés (1485-1547) dorazil se svou výpravou do Tenochtitlánu 8. listopadu 1519, kde je Moctezuma přijal a ubytoval v paláci Axayácatl. Nezvaných hostů se ale chtěl co nejrychleji zbavit, což se ale rychle provalilo a aztécký vládce byl zajat. Španělé jej převezli do svého paláce (stal se jejich rukojmím) a domnívali se tak, že mají celou zemi pod kontrolou. Šeredně se ale zmýlili a během následujících 98 dní se postupně stali Cortés a jeho spojenci, Tlaxcaltekové, ve městě nevítanými hosty. V červnu 1520 se Cortés vydal k pobřeží proti kubánské trestné výpravě vedené Pánfilem de Narváezem (1470-1528), kterou dokázal porazit a přeživší se přidali na jeho stranu. Po dobu své nepřítomnosti nechal Tenochtitlán v rukou svého věrného velitele Pedra de Alvarada. Ten nařídil pobít aztéckou šlechtu a duchovní při oslavě boha Huitzilopochtliho konající se v hlavním městském chrámu. Aztékové na to odpověděli obléháním paláce, ve kterém byli Španělé zabydleni a ve kterém byl Moctezuma stále držen v zajetí.

Psali jsme:Nábor a výcvik římských legionářů

Když Cortés dorazil se svou armádou k městu, z neznámého důvodu mu Aztékové dovolili spojit se se svými obleženými spojenci. Učinili tak jednu ze svých největších chyb. Během následujících bojů byl Moctezuma zabit a zoufalým obráncům bylo jasné, že bez přísunu jídla a s nedostatkem střelného prachu nemohou vydržet dlouho. Rozhodli se tedy probít z obklíčení. Nebyl to lehký úkol, jelikož Aztékové poničili čtyři mosty z osmi přesypů přes kanály, které vedly z ostrovního města. Španělé se svými tlaxcaltekskými spojenci tak sestrojili přenosný most, pomocí kterého mohli překročit všechny překážky. Utrpěli velké ztráty, ale za několik měsíců se vrátili s posilami. Mnoho obyvatel zemřelo během obléhání Tenochtitlánu hlady a na zavlečené choroby (několik Pánfilových mužů bylo nakaženo neštovicemi). Pomocí lodí (které si k tomuto účelu postavili) a děl totiž přerušili Španělé zásobování města (kanoemi). Následovaly brutální boje o každý dům. Z potřeby šetřit střelný prach, tehdy Španělé postavili i jakési velké obléhací praky - Trebuchety. Dobyvatelé bořili domy, aby sutí zasypali kanály. Dne 13. srpna 1521 se jim podařilo zlomit poslední odpor obránců. Poslední král Cuauhtémoc byl na útěku chycen v kanoi a vzat do zajetí. Jeho postavení bylo sice nejprve formálně stále respektováno, později byl ovšem obviněn ze spiknutí a roku 1525 oběšen.

Samotný Cortés byl roku 1522 oficiálně jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Mexika. Podnikal další výboje, které jej však finančně vyčerpaly a rovněž se proti němu formoval tábor nepřátel. Roku 1540 se snažil získat zastání u císaře Karla V., ale úspěchu nedosáhl. V roce 1541 se účastnil výpravy do Alžírska a zemřel na úplavici 2. prosince 1547 nedaleko Sevilly. Zničený Tenochtitlán byl nakonec přestavěn a stal se základem dnešního Mexico City.

Zdroj: Britannica,