Až bude českým zemím nejhůře, vyrazí z legendami opředené hory Blaník vojsko blanických rytířů do boje. Tak zní asi nejznámější pověst, která se ke kopci Blaník váže. Tajuplný nádech Blaníku dodává také fakt, že se na samotném kopci i v jeho okolí údajně dějí paranormální jevy, o které se během 2. světové války zajímali i nacisté.

Foto: Svatý Václav vyjíždí v čele blanických rytířů z hory (V. Černý, 1898) | Wikimedia Commons

Blaník je 638 m vysoký, legendami opředený vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Jsou s ním spojeny pověsti o blanických rytířích. V těžkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Jméno Blaník je možná odvozeno od keltského Blaniak.

Psali jsme:Byl Hugo Boss Hitlerovým krejčím a navrhoval uniformy SS? Historická realita a fikce

Na vrcholu kopce Blaník se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským v lesnatém svahu nad obcí Býkovice v roce 1961. Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století), zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Půdorys kaple tvoří osmiúhelník komponovaný do elipsy s přiléhající sakristií na severovýchodě, pod níž bývala jeskyně s poustevníkem. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk starý cca 160 let, kterému se říká „Velký Mnich“.

Foto: Socha blanického rytíře

Blaník je opředen mnoha nejrůznějšími pověstmi, z nichž některé mají původ zřejmě již v keltských dobách. Pověst o vojsku bojovníků spících v nitru hory, odkud vyjedou na pomoc svému lidu, je rozšířena v celém keltském světě. Hlavní legenda vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko. Kolem roku 1470 o vojsku skrytém v hoře kázal Mikuláš z Vlásenice.

Obsah pověsti: Uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

Psali jsme:Banderovci v poválečném Polsku

Foto: Veřejová skála | Wikimedia Commons

Den uvnitř hory je dlouhý jako rok na povrchu. Alois Jirásek ve Starých pověstech českých píše o kováři, kterého pozval neznámý rytíř z Blaníku, aby mu v hoře okoval koně. Kovář šel a když dokončil svoji práci, dali mu rytíři pytel plný smetí. Ve zlosti pak kovář vysypal celý pytel pod kopcem. V Louňovicích se pak všichni divili, kam kovář na celý rok zmizel. Když pak vyprávěl, co se mu přihodilo, šáhl do pytle a nahmatal tři dukáty. Teprve v tu chvíli poznal, jakou udělal chybu, když pytel vysypal. Honem utíkal k hoře, ale nenašel ani dukáty, ani smetí.

Foto: O Blaník se v době 2. světové války zajímala i nacistická organizace Ahnenerbe (v překladu do češtiny Dědictví předků)

O Blaník se zajímali také nacisté, kteří, jak známo, usilovně hledali vstup do pověstné podzemní říše Agarthy s bájným hlavním městem Shamballou. Teorie Dutozemě, tedy že naše planeta je dutá, zaujala i samotného Hitlera. Existuje teorie, že se nacisté domnívali, že by touto branou do Agarthy mohla být právě Veřejová skála na Blaníku. Právě u této skály jsou dodnes patrné stopy po nacistických vrtných sondách, které zde provedli členové výzkumného ústavu SS Ahnenerbe.

Video: Dokument Proč se Hitler bál blanických rytířů / YouTube

Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti, kdy na svůj svátek sjíždí z Velkého Blaníku na bílém koni sv. Václav s doprovodem svých vojáků na louňovické náměstí, kde se konají vlastní oslavy.