Čína nedávno vyvinula nové těžké bojové vozidlo pěchoty (BVP), a to na základě hlavního bojového tanku Typ 59. Vznik tohoto zatím zřejmě nepojmenovaného vozidla lze vysledovat až do srpna 2017, kdy na cvičišti Baotou společnost Norinco, největší čínská zbrojovka, představila jeho původní verzi.

V té době se jednalo jen o málo více než o funkční maketu, která se těšila mizivé pozornosti potenciálních zahraničních kupců; ostatně platforma, na které je vozidlo postaveno, je více než zastaralá. Práce však neustaly a na jaře roku 2023 byla aktualizovaná verze vozidla spatřena v Hohhotu a v Baotou, což jsou dvě významná města v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, proslulá svými vazbami na čínský vojensko-průmyslový komplex.

Foto: Čínské tanky typ 59-II | Staff Sgt. D. Myles Cullen (USAF) / Public domain

Psali jsme:Zásoby zbraní v evropských zemích údajně výrazně poklesly

Mezi čínskými vojenskými pozorovateli se údajně spekuluje, že vývoj tohoto vozidla mohl probíhat v závodě č. 617, který spadá pod společnost FIRMACO (Inner Mongolia First Machinery Group), dceřinou společnost Norinco, potenciálně pro neznámého mezinárodního zákazníka. Společnost Inner Mongolia First Machinery Group Co., Ltd. je významná čínská společnost zabývající se výrobou vojenských vozidel se specializací na obrněná vozidla, včetně několika modelů hlavních bojových tanků, jako jsou Typ 59, Typ 88, Typ 96 a MBT-2000. Byla založena v roce 1954 v Baotou, působí pod společností China North Industries Group Corporation (Norinco) a slouží jako jediná výrobní základna hlavních bojových tanků v Číně pro domácí i mezinárodní poptávku.

V rámci strategie integrace vojenského a civilního sektoru rozšířila společnost FIRMACO své výrobní portfolio kromě obranného vybavení i na civilní výrobky, jako jsou těžká nákladní a železniční vozidla. Tato diverzifikace je v souladu s širšími průmyslovými a ekonomickými cíli Číny a podporuje technologické inovace prostřednictvím institucí, jako je Výzkumný ústav pro konstrukci vozidel a Pekingské centrum pro výzkum a vývoj těžkých vozidel, které se zaměřují na rozvoj technologií vojenských i civilních vozidel.

Nově vyvinuté těžké bojové vozidlo pěchoty, označované snad jako VN11, založené na podvozku tanku Typ 59, prošlo od svého prvního předvedení v roce 2017 významnými úpravami. Rekonfigurace korby zahrnuje přemístění motorového a převodového prostoru do přední části vozidla. Tato úprava má pravděpodobně lépe chránit důležité součásti vozidla, osádku a převáženou pěchotu během bojových operací. Přepracovaný bojový modul vozidla je vybaven 30mm kanónem, potenciálně po vzoru ruského 2A72, spolu s kulometem ráže 7,62 mm a protitankovými řízenými střelami, což je u moderních BVP standardem a poskytuje paletu výzbroje pro zasažení několika typů cílů. Kromě toho jeho zadní oddíl pro vojáky, vybavený zadním poklopem, usnadňuje bezpečné nasazení pěchoty. Modernizovaný model tohoto BVP váží podle různých zdrojů 35–40 tun a může přepravovat až sedm vojáků. 

Čínský tank typu 59, vycházející ze sovětského tanku T-54A, je v provozu od svého debutu v roce 1959. Tento hlavní bojový tank je vyzbrojen 100mm kanónem s drážkovaným vývrtem hlavně a během své životnosti prošel několika modernizacemi. Mezi významné úpravy variant, jako je Typ 59-II, patří instalace 105mm kanonu, vylepšené systémy řízení palby a zesílené pancéřování, přičemž některé verze obsahují reaktivní pancíř. Tank je poháněn vznětovým motorem o výkonu 520 koní, dosahuje rychlosti až 50 km/h a s přídavnou zásobou paliva má maximální dojezd 600 km. Typ 59 sloužil také jako základní model pro další čínský vývoj tanků a byl hojně exportován.

Psali jsme:V 97 letech zemřel jeden z posledních veteránů z RAF Zbyšek Nečas

Historicky byla bojová vozidla pěchoty, jako sovětská řada BMP a americký M2 Bradley, konstruována s důrazem na mobilitu a palebnou sílu, často na úkor ochranného pancíře. Tato konstrukční rozhodnutí byla v souladu se strategickými požadavky éry studené války, které upřednostňovaly rychlost a schopnost překonávat vodu. Současný trend se však posouvá směrem k silněji pancéřovaným BVP schopným vést přímý boj se silně pancéřovanými protivníky, což je ovlivněno rovnováhou takzvaného „železného trojúhelníku“ mobility, palebné síly a ochrany.

Klíčovou roli ve vývoji těchto nových BVP hrají státy jako Německo a Rusko. Německý Lynx KF41 je ukázkou modularity, kterou lze konfigurovat pro různé role, jako je velení a řízení nebo průzkum, přizpůsobené moderním vojenským potřebám. Rusko vyvinulo několik vozidel, včetně rusko-francouzského projektu ATOM IFV z let 2013–2014, který se vyznačoval zesíleným pancéřováním a robustním 57mm automatickým kanónem, a T-15 Armata, založeného na stejné platformě jako hlavní bojový tank T-14 Armata; podle posledních zpráv to ale nevypadá, že by tyto typy dokázal ruský průmysl dopracovat do přijatelného stavu a že by se měly ve větších počtech stát součástí výzbroje ruské armády. Mnohem úspěšnější je izraelské vozidlo Namer, založené na podvozku tanku Merkava. Kromě varianty obrněného transportéru existuje také verze těžkého BVP navrženého s ohledem na maximální ochranu, vybaveného pokročilými obrannými systémy a značnou palebnou silou.

Zdroj: armyrecognition.com