Dánsko, i přes diplomatické napětí se Spojenými státy ohledně budoucnosti Grónska, zvažuje posílení vojenské spolupráce s Washingtonem. Ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že Dánsko uvažuje o pořízení dalších stíhacích letounů Lockheed Martin F-35A Lightning II.

Foto: Lockheed Martin F-35A Lightning II v dánských barvách | Lockheed Martin / Public domain

Psali jsme:Mini Harpy - nový izraelský úderný sebevražedný dron

Oznámení přichází v politicky citlivém období, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně hovoří o potřebě získat Grónsko pro USA, a současně rostou obavy ohledně strategické závislosti Dánska na Spojených státech v oblasti vojenského vybavení. Pro dánského ministra je pořízení dalších letounů F-35 pro posílení bojových schopností letectva „zcela logické“. Podle něj si Dánsko vzhledem ke své omezené velikosti a zdrojům nemůže dovolit provozovat více typů stíhacích letounů, což ospravedlňuje volbu standardizované flotily založené výhradně na F-35A.

F-35A Lightning II je víceúčelový stealth stíhací letoun páté generace vyvinutý společností Lockheed Martin pro americké letectvo. Je navržen pro konvenční vzlet a přistání a kombinuje nízkou pozorovatelnost s pokročilými senzory a operační všestranností. Letoun je vybaven radarem AN/APG-81 AESA, systémem DAS (Distributed Aperture System) a přilbovým zobrazovacím systémem HMDS (Helmet-Mounted Display System) a poskytuje 360stupňové situační povědomí a účinnou detekci vzdušných i pozemních hrozeb. Letoun je poháněn motorem Pratt & Whitney F135-PW-100, dosahuje maximální rychlosti 1,6 Machu a jeho bojový dolet přesahuje 2200 kilometrů. Jeho integrovaná architektura zahrnuje systémy elektronického boje, zabezpečené datové spojení a schopnosti pro potlačení nepřátelské protivzdušné obrany.

F-35A je vyzbrojen interním 20mm kanónem M61A2 a může nést širokou škálu munice vzduch–vzduch a vzduch–země: AIM-120 AMRAAM a AIM-9X Sidewinder, řízené pumy GBU-31 JDAM a GBU-39 SDB a protiradarové střely AGM-88 HARM. Hlavní zbraně jsou umístěny uvnitř letounu, aby byla zachována jeho schopnost stealth, ale letoun lze nakonfigurovat i pro nesení externího užitečného zatížení, a to na úkor jeho větší radarové signatury. F-35A je určen pro vybudování vzdušné převahy, přesné údery, průzkum a mise blízké letecké podpory. Je již ve výzbroji mnoha spojeneckých vzdušných sil a považován za klíčový prostředek v operacích vedených ve sporném prostředí. Jeho efektivitu prokázaly v nedávné době izraelské odvetné operace proti Íránu.

Prezident Trump po svém návratu do Bílého domu zopakoval své přání získat Grónsko s odkazem na národní bezpečnostní zájmy, a podle některých pozorovatelů zvažuje, že na Kodaň vyvine vojenský a ekonomický tlak, aby tento cíl realizovala. V reakci na tato prohlášení dánská premiérka Mette Frederiksenová odsoudila politický tlak jako „nepřijatelný“ a zopakovala, že „Grónsko není na prodej“. Politické vedení Grónska potvrdilo svrchovanost ostrova a zároveň dalo najevo, že je nadále otevřeno ekonomickému partnerství. Navzdory tomuto silnému odporu ale nechce dánská vláda přerušit své dlouholeté obranné vazby se Spojenými státy, spojenectví trvající více než 75 let. Podle Troelse Lunda Poulsena by přerušení této spolupráce bylo „zásadní chybou“, a to i v situaci rostoucího znepokojení nad některými postoji současné americké administrativy.

Psali jsme:Americký cílový letoun 5. generace 5GAT

Situaci dále komplikuje vnitřní kritika. Rasmus Jarlov, předseda obranného výboru dánského parlamentu, vyjádřil nad rozhodnutím o nákupu F-35 politování. V příspěvku na sociální platformě X varoval před možným scénářem, kdy by Washington v případě politických neshod mohl na dálku deaktivovat americké zbraňové systémy, čímž by Dánsko zůstalo vystaveno vnějším hrozbám. Nyní se zasazuje o přehodnocení strategické závislosti Dánska na Spojených státech a vyzývá evropské spojence, aby zvážili stejný postup.

V současné době probíhají dodávky prvních letounů F-35A, které si Dánsko objednalo v roce 2016. Jedenáct letounů bylo přiděleno na leteckou základnu Skrydstrup a od 1. dubna mají být prohlášeny za operační. Celkem má Dánsko obdržet 27 kusů. Dánské královské letectvo však usiluje o pořízení dalších osmi až deseti letounů, což má být odpovědí na měnící se bezpečnostní dynamiku v Evropě a arktickém regionu.

Souběžně se záměrem rozšířit flotilu letounů F-35 Dánsko zvažuje i další posílení schopností svých vzdušných sil. Generál Michael Hyldgaard, úřadující náčelník generálního štábu, se zasadil o to, aby se Dánsko připojilo k mnohonárodní flotile víceúčelových tankerů (MMF), programu řízenému NATO, do něhož je zapojeno šest evropských zemí, které společně provozují flotilu tankovacích letounů A330 MRTT. Dánsko v první fázi nakoupí letové hodiny, ale plánuje pořídit dva letouny za odhadovanou cenu téměř jedné miliardy eur. Podle Troelse Lunda Poulsena je tato schopnost klíčová pro vedení operací na velké vzdálenosti, zejména v Arktidě a severním Atlantiku.

Zájem USA o Grónsko se přitom neomezuje pouze na politické důvody. Již v roce 2019 dánská vojenská rozvědka upozorňovala na strategické ambice Číny v regionu, zejména na snahy Pekingu získat kontrolu nad kritickou infrastrukturou a využívat nerostné zdroje, především prvky vzácných zemin. Tyto obavy jen zvýšily strategickou hodnotu Grónska v rámci transatlantické bezpečnosti a nadále ovlivňují postoj Washingtonu.

Navzdory přetrvávajícím politickým neshodám zůstává program F-35 vzorem průmyslové vzájemné spolupráce mezi Spojenými státy a jejich spojenci. Jak dánský ministr obrany, tak generál Hyldgaard zdůraznili, že mnoho součástí letounu pochází od evropských firem, což z programu činí společný podnik partnerských zemí. Toto propojení je podle nich stabilizujícím faktorem, který posiluje soudržnost v rámci transatlantické aliance, a to i v případě diplomatického napětí.

Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com