Krátce po začátku války na Ukrajině oznámil německý kancléř Olaf Scholz změnu doby („Zeitenwende“) pro německý Bundeswehr vytvořením podpůrného fondu ve výši 100 miliard eur, který má vyplnit nejnaléhavější nedostatky ve schopnostech ozbrojených sil. Snaha byla o to vítanější po letech nedostatečných investic – po třech letech jsou ale reálné výsledky spíše diskutabilní.

Foto: Přísaha nováčků Bundeswehru v roce 2023 | Dr. Frank Gaeth / CC BY-SA 4.0

Psali jsme:V Itálii jsou stavěny speciální ponorky pro Katar

Bundeswehr má před sebou velmi dlouhou cestu a splátky nahromaděného vnitřního dluhu v oblasti armádních schopností, ať už jde o techniku, její úroveň a množství, stav zásob, personál či nemovitosti, nemohou vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě dále čekat. Je to situace, kterou obecně velmi dobře známe také z České republiky. V únoru, nedlouho před Mnichovskou bezpečnostní konferencí, přitom němečtí vojenští a političtí představitelé sdělili agentuře Reuters, že stav připravenosti Bundeswehru je nižší než v roce 2022.

„Před ruskou invazí na Ukrajinu jsme měli osm brigád, které byly připraveny asi na 65 %. Odeslání zbraní, munice a vybavení na Ukrajinu, stejně jako urychlení vojenských cvičení, mělo negativní dopad na dostupné vybavení. Celkově to znamená, že německé pozemní síly jsou připraveny asi na 50 %,“ popsal situaci plukovník André Wüstner, prezident Asociace německých ozbrojených sil.

Eva Höglová, parlamentní zmocněnkyně pro Bundeswehr, 11. března zveřejnila svou výroční zprávu, podle níž je naprosto nezbytné, aby německé ozbrojené síly byly plně akceschopné, což vyžaduje hodně peněz. Ve zprávě zdůrazňuje, stejně jako obecně zaznívá ve všech zemích Evropy, že „jde o peníze, které jsou investovány do míru a svobody.“ Během jednání o vytvoření nové vládní koalice se konzervativci z CDU/CSU a sociální demokraté z SPD dohodli na zvýšení vojenských výdajů na „nejméně 100 miliard eur ročně“, což v německém kontextu představuje přibližně 3 % HDP – tedy podobný cíl, jakého plánuje dosáhnout vláda České republiky. V Německu mají jasno v tom, že nárůst výdajů na obranu má umožnit rychlejší zadlužování, a za tím účelem je třeba změnit ústavní pravidla omezující schodky veřejných financí.

Psali jsme:Američané v Sýrii nechají čtyři stovky vojáků, ti zde budou především pomáhat Kurdům

Stejnou politiku přijala také Evropská komise: „Žijeme v proměnlivé a nejnebezpečnější době. Nemusím popisovat závažnost hrozeb, kterým čelíme, ani zničující důsledky, které budeme muset snášet, pokud by se tyto hrozby naplnily. Protože otázka již nezní, zda je bezpečnost Evropy reálně ohrožena, nebo zda by Evropa měla nést větší díl odpovědnosti za svou vlastní bezpečnost. Ve skutečnosti odpovědi na tyto otázky již dávno známe. Skutečnou otázkou, kterou máme před sebou, je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje,“ uvedla k balíčku opatření předsedkyně EK a německá exministryně obrany Ursula von der Leyenová. „První částí tohoto plánu ReArm Europe je uvolnění využívání veřejných prostředků v obraně na vnitrostátní úrovni. Členské státy jsou připraveny investovat více do své vlastní bezpečnosti, pokud k tomu budou mít fiskální prostor. A my jim to musíme umožnit. Proto brzy navrhneme aktivovat národní únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu.“

Eva Höglová ve své zprávě o stavu Bundeswehru popisuje zlepšení díky ustavenému podpůrnému fondu, ale zároveň upozorňuje, že peníze samy o sobě nestačí. Podle jejího názoru musí Bundeswehr modernizovat svou administrativu a jsou zapotřebí lepší postupy a procesy, zejména v oblasti veřejných zakázek, které musí být rychlé a flexibilní. Opět tedy velmi příbuzná konstatování a popis výzev, jaké známe z prostředí České republiky.

A stejně jako v České republice, kde se tomu věnovala během Velitelského shromáždění ministryně Jana Černochová, jednou z nejzávažnějších potíží, s nimiž se německá armáda potýká, je otázka personálního stavu, náborů a personálního řízení. Podle dřívějších plánů měl Bundeswehr mít do roku 2025 celkem 203 000 příslušníků, tento cíl však bylo třeba odsunout na rok 2031. V loňském roce dosáhl stav německých ozbrojených sil pouze 181 174 vojáků, což ve srovnání s rokem 2023 představuje dokonce nepatrný úbytek (proti 181 540). Spolu s tím se průměrný věk sloužících německých vojáků zvýšil z 32 na 34 let.

Podle zprávy ale není na vině nábor, protože loni do Bundeswehru nastoupilo 20 290 nových rekrutů, což je meziročně zhruba o 8 % více. Problémem je míra úbytku ve zkušební době, která je příliš vysoká, a v důsledku toho nábory nepokrývají ani odchod zkušených vojáků ze služby, ani nemohou přispět k navýšení celkového stavu.

Podle údajů z roku 2023 opustilo Bundeswehr během šestiměsíční zkušební doby 5 100 z 18 810 rekrutů, tedy plných 27 %, z toho 4 900 z vlastní vůle a pouhých 200 na základě rozhodnutí armády. V této situaci začíná Německo diskutovat o znovuzavedení prezenční vojenské služby, která byla zrušena v roce 2011 a kterou prosazuje především ve volbách úspěšná CDU/CSU.

Zdroj: reuters.com, lemonde.fr