George se narodil v Londýně 12. prosince 1913. Po střední škole pracoval v bance v Kentu. V roce 1942 působil jako poručík v Somersetském pluku lehké pěchoty , který podléhal South Staffordshire Regimentu, 11. Indické Brigády, která bojovala v Barmě. Úkol Somersetského pluku spočíval v dlouhých patrolách za nepřátelskými liniemi, kterých se George pravidelně účastnil. Jedna z patrol však byla poněkud drsnější.

12. března 1944 se George nacházel na další misi hluboko v nepřátelském týlu. Večer se jeho jednotka po šestidenním pochodu utábořila nedaleko kopce Henu s velkou pagodou s vědomím, že v okolí nejsou žádné japonské jednotky a jsou tedy v bezpečí. Ovšem opak byl pravdou. Jen několik stovek metrů od nich tábořili Japonci se stejným pocitem, že jsou v okolí sami. Ráno britští vojáci narazili na japonskou hlídku, kterou zlikvidovali. Střelby si však všimli ostatní japonští vojáci, kteří tábořili u pagody na kopci a začali na Brity okamžitě střílet. To Britové nečekali, protože existovala nepsaná dohoda, že se pro bojové účely nesmí využívat náboženské stavby a místa.

Foto: George Cairns, rok 1944 | Wikimedia Commons

Psali jsme:Kavalerie vpřed! Pochod francouzských jezdců dlouhý 800 km pomohl ukončit první světovou válku

Příslušníci Sommersetského pluku spolu s Gurkhy opětovali palbu a když japonská palba zeslábla, vyrazili stečí do útoku. Při úmorném výšlapu na kopec japonská střelba ustávala, což dávalo britům naději, že se nepřítel stahuje. Překvapení nastalo, až když byli vyčerpaní Britové téměř na vrcholu, kde se na ně zničeho nic vrhli japonští vojáci s nasazenými bajonety pro boj muže proti muži. Mnoho britských vojáků nemělo ani nasazený bajonet, protože neočekávali boj zblízka a tak pušky využívali jako kyj nebo bojovali s bajonetem v ruce. Gurkhové zase mistrně operovali s nožem kukri. Japonští vojáci byli vyzbrojeni meči Guntō.

Boj byl neuvěřitelně krvavý a intenzivní. Bojoval i George, kterému jeden japonský důstojník mečem téměř odsekl levou ruku. Než však Japonec stihl seknout podruhé, George ho zastřelil posledním nábojem ze svého revolveru. Následně George zvedl nepřítelův meč a začal s ním Japonce nemilosrdně masakrovat.

Foto: Následně George zvedl nepřítelův meč a začal s ním Japonce nemilosrdně masakrovat. | realmofhistory.com

Když Japonci viděli britského vojáka s japonským mečem, jak se s řevem vrhá do boje a levá ruka mu visí jen na pár šlachách a zbytku kůže, dali se v panice na útěk. Vyčerpaný George padl po pár minutách lítého boje vyčerpáním a masivní ztrátou krve na kolena. Když k němu přiběhl generál Michael Calvert, Georgova poslení slova zněla: "Vyhráli jsme, pane? Je všechno v pořádku? Splnili jsme úkol? O mě nemějte starosti." Na bojišti bylo následně napočítáno 42 mrtvých Japonců včetně čtyřech důstojníků.

Psali jsme:Samohybné dělo Ferdinand/Elefant – propadák, který si Němci nechtěli připustit

George byl pohřben na Taukkyanském válečném hřbitově v Barmě. Za projevenou odvahu mu byl 20. května 1949 udělen Viktoriinin Kříž, jako poslednímu vojákovi během 2. světové války. Georgeho vyznamenání můžeme dodnes vidět ve Staffordshire Regimental Museum v Lichfieldu, v hrabství Staffordshire.